Je to trend opačný, než ten, který panoval počátkem 20. století, kdy upřednostňované a technickými vynálezy podporované analytické myšlení i v medicíně většinou strhávalo pozornost od fungujícího celku, to jest člověka se vším všudy včetně jeho životního prostředí, k dílčím principům fungujícím v rámci z reality vytržených přesně definovaných experimentálních podmínek.
  Nastaly lepší časy pro syntetické vědecké myšlení, které z již objasněných dílčích mechanismů skládá závěry o fungování věcí a organismů jako celků v plném kontextu jejich přirozeného životního prostředí. 
  Studium funkcí ZINKU v lidském organismu přineslo za posledních 40 let dostatek dílčích informací, abychom dnes mohli pochopit jeho význam v širším kontextu.
ZINEK je v naší biosféře ubikvitérním prvkem. Proto se dříve nepředpokládala možnost vzniku jeho nedostatku v lidském organismu, když se jedná o prvek stopový (lidský organismus obsahuje pouhé 2 g zinku, jeho sérová hladina nemá klesnout pod 0,9 (g/g). 
Přelomem byla studie dědičného syndromu sideropenické anemie, poruchy růstu, hypogonadismu a hepatosplenomegalie s vyšší vnímavostí k infekcím v populaci íránských farmářů. Dr. Ananda Prasad, hematolog pracující v Íránu, tehdy zaznamenal tyto příznaky i ve skupině pacientů bez genetické zátěže, kteří měli s ostatními postiženými společnou dietu
sestávající hlavně z chleba a na vlákninu bohaté rostlinné stravy. Tato strava byla jednak chudá na zinek (též na železo), jednak vysoký obsah kyseliny fytové způsoboval nedostatečné vstřebávání jak zinku, tak železa z tenkého střeva.

Zinek na buněčné a tkáňové úrovni
je nezastupitelným aktivátorem více než 300 enzymů a je obsažen ve struktuře mnoha proteinů. Skrze svou funkci při syntéze a reparaci DNA, RNA a bílkovin kontroluje expresi genů. V roce 1993 byl objasněn mechanismus: tzv. transkripční faktor - skupina proteinů aktivující gen k přenosu informace - se k DNA připojuje pomocí tzv. „zinkových prstů“. Jsou to výběžky skupin aminokyselin vázaných na zinek. Má tak zásadní vliv na dělení, růst, diferenciaci, vývoj a funkci všech buněk.
Jeho nedostatek se proto v organismu nejdříve projeví všude tam, kde jsou zvýšené nároky na přirozenou obměnu či obnovu tkání (kůže, zvláště poškozená, sliznice, nehty, vlasy, jaterní a lymfoidní tkáně, zrakový, chuťový, čichový, sluchový a statokinetický aparát), produkci specifických buněk (spermatogeneze, produkce erytrocytů, lymfocytů a granulocytů, těhotenství, vývoj plodu) a produkce specifických proteinů (játra, žlázy s vnitřní sekrecí, nervová tkáň).
Pro nedostatek prostoru v této stati úmyslně vynechávám význam zinku k lokální aplikaci při kožních chorobách.

Potence a plodnost
závisí také na dostatečném přívodu zinku. Nedostatek zinku prokazatelně brzdí zdravý vývoj varlat, snižuje fluiditu ejakulátu a množství spermií. Podáváním zinku v dávce 60 mg elementárního zinku denně po dobu 45-50 dní bylo u 22 postižených mužů dosaženo zvýšení počtu spermií z 8 miliónů na 22 miliónů. Také hladina testosteronu se zvýšila. 8 z 22 žen během studie otěhotnělo.

Zdravý vývoj jedince
je, jak prokázaly experimenty, bytostně závislý na dostatečném přísunu zinku v prenatálním i postnatálním období. Abnormality byly zaznamenány u potkaních embryí již v předimplantačním období vývoje plodu. V ranných stádiích gestace pak deficit zinku působil teratogenně. V období laktace byly prokázány u zinek-deficientních potkanů neuropsychologické změny a předčasné odumírání neuronů. Nedostatek zinku v ranných vývojových stadiích u lidí má za následek retardaci růstu, psychomotorického vývoje, hypogonadismus, poruchy vývoje imunity s následnou větší náchylností k infekcím, viz dále.

Jak vyplývá z významu zinku na buněčné úrovni, je jeho podávání prospěšné také v dermatologii, diabetologii, geriatrii, v dětském lékařství, onkologii a sexuologii.

Jednu z klíčových rolí hraje zinek v imunitním systému.

Zinek a imunita
Bezpočet klinických studií objasnil, že dokonce i mírné stupně deficitu zinku mohou mít citelný vliv na imunitní odpověď. Poznatky výzkumu vlivu zinku na růst člověka v 60 letech konvergovaly s výsledky tehdy nového vědního oboru nazvaného „imunologie“. To napomohlo osvětlení osudových souvislostí mezi výživou nedostatečně bohatou na mikroelementy a náchylností k infekčním chorobám. Souvislost mezi poruchou vstřebávání zinku a náchylností k infekcím ukázaly výzkumy Holstein-Fresianova dobytka postiženého geneticky podmíněnou poruchou vstřebávání zinku, který umíral na infekce, a také studie dětí narozených se syndromem Acrodermatitis enteropathica. U těchto dětí byly vážné příznaky (kožní léze, nebezpečné průjmy a vypadávání vlasů a opakované infekty) odstraněny intravenózním přísunem zinku. Ohromující bylo, že v případě zvířat i dětí byl nalezen nedostatečně vyvinutý thymus. Thymus (česky brzlík) byl také nazván „barometrem výživy“, protože u dětí zemřelých na infekce spojené s proteino - kalorickou malnutricí byla nalezena nedostatečně vyvinutá tkáň thymu. Thymus byl již před tím znám jako velmi důležitá žláza nezbytná pro zrání imunitního systému v období po narození člověka.
Po narození pocházejí všechny buňky imunitního systému z kostní dřeně.
Aby tyto buňky získaly schopnost rozpoznat „vlastní“ a „cizí“, a tak odlišovat vlastní tkáně od infekčních mikrobů, musí se bezpodmínečně vyvíjet nebo jak se někdy říká, musí být „vychovány“ v thymu. Tyto buňky se nazývají „prekursorové“ buňky imunitního systému a všechny pocházejí z kostní dřeně. Krevním oběhem pak jsou dopraveny do thymu, kde se za účasti působení thymových hormonů přeměňují ve zralé T-lymfocyty (T-buňky). Pokud je zinek nezbytný pro růst a vývoj všech buněk, není žádným překvapením, že děti s deficitem zinku mají nedostatečně vyvinutý thymus.
Výsledkem jsou nedostatečně vyzrálé a špatně fungující T-lymfocyty, které nedokáží rozpoznávat a likvidovat skutečné infekce. Navíc spojením zinku s brzlíkovými hormony vznikají biologicky aktivní molekuly těchto hormonů. Byť jen mírné snížení hladiny zinku v krevním oběhu je již v T-lymfocytech spojeno s poklesem produkce proteinů zvaných cytokiny, které regulují imunitní odpověď a působí jako růstové faktory na imunitní systém.

Následky hypotrofie thymu indukované nedostatkem zinku byly dále studovány dr. Robertem A. Goodem a jeho kolegy.
Když oni stejně jako jiní zjistili, že předepsání zinku, stejně jako náplavy T-lymfocytů mohou předejít infekcím a zabránit úhynu zinek-deficientních laboratorních myší, byl imunitní systém znovu potvrzen jako kritické místo poškození nedostatečnými hladinami zinku.
Uvedené skutečnosti vysvětlují pozitivní účinky podávání zinku při všech chorobných stavech, kde svou roli v patogenezi hrají neadekvátní reakce imunitního systému.
Dostatečný přísun zinku může zlepšit průběh tak různých virových infekcí jako jsou spalničky, či HIV. Pozitivní zkušenosti byly učiněny v USA s léčením rýmy pomocí preparátu obsahujícího ionty Zn2+ v tabletách, jež se nechají rozpustit v ústech při prvních příznacích rýmy.
Dnes je vlivem výsledků mnohých výzkumů zinek obsažen v různých nutričních
roztocích a v dětských výživových formulích. Přínos normálních krevních hladin zinku pro
zdraví člověka je jasný a užívání potravních doplňků se zinkem za účelem zlepšení
zdravotní kondice je dnes již všeobecně rozšířeno. V České republice je nejvydatnějším
doplňkovým zdrojem zinku přípravek ZINCTERAL, potahované tablety, jenž obsahuje 124
mg síranu zinečnatého (monohydrátu, tj. 200 mg heptahydrátu), což odpovídá 45 mg Zn2+ v
1 tabletě. S ohledem na občas se vyskytující zažívací potíže se užívá na začátku jídla,
 podle potřeby 1-4 tablety denně a zapíjí se vodou.

Upozornění
Protože zinek soupeří s mědí o resorpci z gastrointestinálního traktu, může jeho nadměrná suplementace vést až ke snížení hladin mědi. To může mít škodlivé účinky na kardiovaskulární systém.
 
Závěr
Ačkoli hodnota vyvážené, plnohodnotné stravy pro udržení dobré zdravotní kondice nemůže být nikdy zpochybněna, přiměřená suplementace zinku může napomáhat a podporovat udržení potřebných hladin zinku v organismu.

(podle zahraničních materiálů zpracoval MUDr. Jiří Matějka, zástupce firmy CIECH s.a., org. složka, Praha a POLFA Kutno, Polsko)