Tyto „zázračné“ prameny začali využívat k vodoléčbě zejména Římané, kteří na ně při svých válečných výpravách narazili, a to hlavně na území dnešní Francie, ale i v jiných částech Evropy (dnešním Německu, Chorvatsku, Maďarsku atd.).
Lázeňství založené na evropské tradici se v minulosti, zvláště v první polovině minulého století vyvíjelo v závislosti na celkovém stavu a vývoji společnosti v jednotlivých zemích. Například vývoj lázeňství v Čechách, na Moravě a na Slovensku byl velmi podobný vývoji tohoto oboru v sousedním Německu, Rakousku, ale i v zemích bývalé Jugoslávie. Základní rysy lázeňského systému spočívají především na využívání přírodních léčivých zdrojů (počítaje v to i léčebné klima) s významným podílem přímé lékařské péče a s komplexním přístupem k léčebným pobytům (komplex léčení, ubytování i stravování). 

Lázeňské pobyty, zdravotní turistika, wellness, beauty a fitness programy, regenerační, rekondiční a relaxační pobyty - to vše jsou dnes velmi dynamicky se rozvíjející produkty a komplexy produktů cestovního ruchu, které ve spojení s komplexní nabídkou ubytovacích, gastronomických, kulturních, sportovních a ostatních aktivit představují nejžádanější oblasti poptávané jak individuálními turisty, tak cestovními kancelářemi a touroperátory.
Tak, jak se především v nejvyspělejších zemích Evropy i světa prodlužuje průměrná délka života, tak se také prohlubuje snaha po udržení, resp. prohloubení jeho kvality. Lidé „třetího věku“, jak se seniorům ve vyspělých zemích také říká, mají nejen zájem, ale i prostředky k tomu, aby kvalitu svého života zlepšili s maximálním využitím primární léčebné péče (včetně nejdražších lékařských přístrojů a stále nových a dokonalejších farmaceutických produktů). Neméně uznávané jsou však i přírodní léčivé zdroje především v lázeňských místech na celém světě.
Evropské země s tradičním pojetím lázeňství (např. Německo, Itálie, Francie, ale i ČR a SR) jsou nadále lázeňskými velmocemi, ovšem postupně se k nim přidávají další země s nabídkou nových moderních produktů, které jsou velmi blízké typicky evropskému komplexu těchto služeb. Tak dnes můžeme lázeňské programy nalézt v přímořských centrech Tuniska, Izraele,  Turecka, thallassoterapie se bouřlivě rozvíjí v Jižní Americe a Mexiku, své tradiční horké prameny znovu objevují i Japonci.
Z pohledu potenciálu lázeňských produktů nabízí Evropa ve svých nejméně tisíci lázeňských míst skoro všech zemí (snad jen kromě Skandinávie a některých pobaltských států jsou v tomto počtu zahrnuty všechny země světadílu) nepřeberné množství kapacit a programů pro nejrůznější formy, délky i motivace pobytů. Pro zajímavost: jen v nejvýznamnějších lázeňských velmocích - Německu, Itálii a Francii - je k dispozici dohromady minimálně 600 významných center. V těchto evropských střediscích se kromě evropsky tradičních a klasických léčebných postupů stále více uplatňují nové a moderní trendy s alternativním charakterem včetně indických, čínských a orientálních léčebných metod, svou obrodu prožívá přírodní léčba (Kneippovy kúry). Nacházíme tu také stále častěji nejmodernější aquaparky, kosmetické a obdobné služby. Ty nemusí být léčebným lázním „vnitřní“ konkurencí, naopak mohou být kvalitním doplňkem stávajících klasických léčebných služeb.
Lázeňství v kontextu cestovního ruchu je komplexem řady faktorů - především úrovně a rozsahu nabízených služeb, propagace atd. Příkladem malé, ale turisticky velmi vyspělé země je Rakousko, které disponuje ve své nabídce minimálně
80 významnými lázeňskými místy a řadou klimatických center.
Také v naší zemi - i v zemích bývalého sovětského bloku - dochází od roku 1990 k výraznému posílení komerčního významu lázeňských center. Za posledních deset let se počet zahraničních návštěvníků našich lázní zvýšil o více než 100 %. I když pacienti např. z Německa zaplatí za lázeňský pobyt u nás skoro trojnásobek ceny, jakou za české pacienty hradí naše zdravotní pojišťovny, přesto jsou služby v našich lázních pro cizince stále velmi nízké a v porovnání se srovnatelným rozsahem např. v německých lázních velmi zajímavé. Ovšem naši občané v zahraničních lázních jsou prozatím spíš výjimkou, a to ze stejných důvodů.
Lázeňský cestovní ruch v Evropě každopádně prožívá v posledních deseti letech renesanci a lze předpokládat jeho další dynamický rozvoj v souvislosti se sjednocováním Evropy, s rozšiřováním počtu členských států EU. Svou roli sehraje nejen růst životní úrovně a zdravotní uvědomění obyvatel zemí střední a východní Evropy, ale také připravované asociační dohody o vzájemné součinnosti v rámci Evropy i v oblastech zdravotnictví a sociální péče - tedy včetně potenciálního rozšíření pojišťovnami hrazené zdravotní péče v zahraničí. Toto platí oboustranně - jak z hlediska výjezdů našich občanů za zdravím do zahraničí, tak z hlediska příjezdů pacientů ze zahraničí do našich lázeňských míst. Tento trend může mít velký hospodářský význam jak pro naše lázně, tak regiony. Proto také ministerstvo pro místní rozvoj vytváří svými na lázeňství specializovanými programy s finančními dotacemi zajímavý prostor pro zlepšení situace. Ovšem podstatně dynamičtější a systematičtější vývoj na tomto poli je patrný např. v Rakousku, ale i v Chorvatsku, Slovinsku a Maďarsku. Poměry ve sjednocované Evropě budou totiž do budoucna i lázeňství poskytovat řadu příležitostí, ale také hrozeb konkurence.
Na trhu lázeňského cestovního ruchu je mimo jiné velmi potřebná účinná a systematická propagace oboru, jednotlivých lázní a regionů. Z tohoto pohledu stojí za povšimnutí nové projekty tuto propagaci podporující, ať již jde o nově založené sdružení Asociace evropských lázní se sídlem v Mariánských Lázních nebo připravovaný specializovaný evropský salon lázeňství Spa World 2002, který bude pořádaný v únoru 2002 v rámci středoevropského veletrhu cestovního ruchu Holliday World 2002.
Také podpora studia, především v rámci katedry cestovního ruchu Vysoké školy ekonomické, systematické další vzdělávání ve formě kongresů a konferencí, publikační činnost a trvalá konfrontace dosažené úrovně oboru v naší zemi s vyspělou Evropou mohou přinést významné konkurenční výhody a očekávané cílové efekty v lázeňském cestovním ruchu.