| O psaní a plnicích perech v dnešní uspěchané době |
|
Petr Plachý |
| SANQUIS č.18/2002, str. 58 |
| Dnešní doba jako by nepřála klasickým a jednoduchým průvodcům lidstva, kteří stáli u zrodu jeho pokroku. V moderní době digitalizace mnozí z nás používají k psaní počítač a přitom zapomínají na takové pomocníky, jako jsou psací potřeby.
|
|
Rádi vzpomínáme na své první napsané slovo napsané obyčejnou tužkou, potom plnicím perem, ale později jsme na ně víceméně zapomněli. Něco podobného jsme prožili i s hodinkami, nejprve jsme nosili první analogové, potom „moderní digitální“, ovšem nyní většina z nás opět nosí klasické ručičkové. Druhy strojků a tvarů prošly bouřlivým rozvojem, ale to podstatné zůstává stále stejné - hodinky nám musí na první pohled říci, kolik je hodin, a potom, majitel z nich musí mít radost, neboť jsou jedním z jeho nejosobnějších předmětů. S psacími potřebami je to stejné, jenom si to tolik neuvědomujeme. Tužka či pero jsou stále těmi nejlépe přenosnými a nejrychlejšími prostředky pro zachycení poznámky. Navíc mají vypovídací schopnost o osobě majitele, v tom se od hodinek neliší.
„Slabost“ pro psací potřeby se datuje již od dob vynalezení písma. V dobách egyptských faraonů byly používány první rákosové štětce pro psaní na papyrus, staří Řekové rákos seřízli a používali podobným způsobem jako později středověcí písaři různé „brky“. Přes ty se dostáváme k perům namáčecím s moderní konstrukcí hrotu, kterým ale stále chyběla jedna vlastnost - náplň. Inkoust byl odděleně od vlastního pera, které ještě nemělo vlastní zásobník. Éru moderní plnicích per odstartoval patent newyorského pojišťovacího agenta L. E. Watermana z konce 19. století, který dokázal inkoust odvést z vestavěného zásobníku do hrotu podle potřeby. Tento systém znamenal naprostý převrat v rozvoji psacích potřeb. Pero se stalo součástí každodenního života. Neuniklo pozornosti zlatníků a šperkařů a ti z plnicích per začali vytvářet nejenom předměty funkční, ale i předměty mimořádně estetické hodnoty. A zde je počátek současných sběratelských limitovaných edicí nabízených některými výrobci.
Většina současných značek produkuje psací potřeby od 20. - 30. let minulého století, ať jsou to PARKER, WATERMAN, MONTBLANC, PELIKAN, MONTEGRAPPA,
ROTRING, AURORA, CARAND´ACHE, CROSS,
SHEAFFER, OMAS atd.
Velkým zlomem pro výrobce byla 2. světová válka, kdy se začala prosazovat kuličková tužka pro svůj bez-problémový provoz, ovšem spolu s tím se ztrácela „lehkost a osobitost“ psaní. Poválečný trend zachoval vedle sebe plnicí pera i kuličkové tužky. Ty však získávaly stále větší oblibu, což znamenalo zánik mnoha světových výrobců plnicích per.
V současné době prožívají plnicí pera ve světě renesanci nejenom pro svou estetickou hodnotu, ale i pro ty vlastnosti, pro které byly předtím nahrazovány kuličkovými tužkami. Jeden z předních výrobců to velmi trefně nazval „deakcelerací“.
Osobitost rukopisu začala být opět součástí identity člověka.
|
|
|
 |
obsah čísla 18 |
 |
ročník 2002 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
