Ginkgo biloba
MUDr. Jan Cimický  
SANQUIS č.19/2002, str. 36

V císařově Letním paláci nedaleko Pekingu roste na úpatí Vrchu čajové konvice starý strom ginkgo biloba, který Číňané uctívají jako výjimečný a léčivý. Prý v celé Číně není vzácnějšího stromu. Věří, že má absolutní magickou moc. Snad ještě větší než u nás kapradí o svatojanské noci! Jeho účinek kladou ještě před kořen ženšenu. A vyprávějí si o něm legendy...


Ve vesnici Sigia dodnes roste starý třicetimetrový strom ginkgo s tak mohutným kmenem, že jej pět mužů rozpaženými pažemi nemůže obejmout.
Strom patřil zemědělskému nádeníku Kangovi, a to byl opravdový chuďas. Žil ze dne na den a živil se sekáním trávy. Jednou objevil místo, kde se tráva zdála obzvláště šťavnatá. A tahle tráva se rázem stala velice žádaná, protože dobytčata, hlavně nemocné a staré kusy, po ní opět sílila a měla se čile k životu. Každý den nosil Kang do vesnice dvě vrchovaté nůše. A přitom posečená tráva do druhého dne pokaždé dorostla!
Jednoho dne Kangovi vyklouzl srp z ruky a na zemi o něco zazvonil. Nebyl to kámen. Kang chvíli hrabal a v zemi těsně pod povrchem objevil starou vázu.
Líbila se mu, a tak si ji odnesl domů. Schoval do ní všechny peníze, které doma měl. Pokrývaly sotva dno.
Druhý den ráno zjistil, že je váza plná! Večer to zkusil znovu s několika mincemi. A zase byla ráno váza až po okraj naplněna penězi.
Za krátký čas se z Kanga stal boháč.
Jednou se mu však zdálo, že váza je zašpiněná, proto ji pečlivě umyl. Ale od té doby se její zázračná moc vytratila! Zarmoucený Kang do ní už nevkládal mince, nýbrž ji naplnil vodou. I zdálo se mu, že na hladině vody vidí obraz nějakého stromu.
Požádal známého malíře, aby mu strom nakreslil, a pak s obrázkem vyslal do všech koutů Číny posly, aby mu takový strom našli.
Jeden z těch mužů došel až k vesnici Sigia ozi a tam spatřil přesně takový strom, jaký byl na obrázku. Spěchal zprávu o tom začerstva donést Kangovi.
Bohatý Kang se mu štědře odměnil a vydal se do té vesnice, kde koupil velký pozemek i se stromem ginkgem a nechal kolem zbudovat nádhernou zahradu.
A od toho okamžiku se staré váze vrátila její kouzelná moc.
Takový strom na naší planetě skutečně existuje už dobrých 150 milionů let! Je to živoucí fosilie. Ve svém vývoji dokázal překonat nejrůznější katastrofy a můžeme jej spatřit i u nás. Český název dvoudomého stromu ginkgo biloba je jinan dvoulaločný.
Mohli bychom říct, že je to téměř jakýsi praotec stromů na naší planetě. A přežil i výbuch atomové bomby v Hirošimě! Jinan se výborně hodí k vysazování ve městech, neboť je odolný i vůči výfukovým plynům a dalším škodlivinám, je zároveň překvapivě imunní proti nejrůznějším škůdcům - ani hmyz, bakterie nebo houby ho prakticky nenapadají.
Jinan vytváří korunu jako naše listnáče; na podzim listy opadávají a na jaře opět vyrazí. Na dlouhých, málo rozvětvených větvích s kraťounkými výhonky rostou husté shluky listů. Šedá a zprvu hladká kůra záhy rozpuká.
Botanika říká, že ginkgo neboli jinan je strom dvoudomý a v přírodě rostou samčí a samičí stromy. Na první pohled a zejména u mladých jedinců to lze zpočátku jen těžko rozlišit až do doby prvního květenství - a to bývá až někdy kolem stáří čtyřiceti roků. Samičí stromy jsou oblejší a širší, zatímco samčí rostou spíše do výšky a jsou štíhlejší. Navíc zjara se samčí květy rozvíjejí asi o tři týdny později než samičí a na podzim později opadávají.
Na první pohled lze jinan rozpoznat podle charakteristických listů. Jsou vějířovité, tuhé a u mladých listů je uprostřed hluboký zářez, podle kterého je odvozeno i jméno stromu - jinan dvoulaločný. Není divu, že jinan se stal botanickou kuriozitou a hádankou a má v klasifikaci zcela samostatné postavení.
Ginkgo biloba se vyznačuje i zvláštním způsobem rozmnožování, není to ani pomocí spor jako třeba kapradiny, ani semeny jako ořech nebo traviny, ale pomocí jakési meziformy, která se označuje jako „semenné zařízení“, semenice. Na horním pólu semeníku se u jinanu utvoří pylová dutinka vyplněná tekutinou a tato komůrka má nepatrný otvor, kterým mikropyle tlačí pomocí viskózních kapiček zachycené pylové zrno. Zrno vyklíčí a produkuje pohyblivé spermatozoidy, které se pohybují k vaječné buňce a proniknou její stěnou. Tento mechanismus odpovídá rozmnožování zvířat či tajnosnubných rostlin, ovšem s tím rozdílem, že vše se děje v samičím květu.
Číňané sázeli jinan odnepaměti, což dokládá písemnost již z doby 2800 let př. n. l.
Jinan dvoulaločný je málo náročný na kvalitu půdy, celoročně však potřebuje dostatečnou vlhkost. Zpočátku roste dosti rychle, ale pak se růst zpomaluje, a než vyroste do typické krásy, trvá to jistě půl století. Je to nesporně velice přizpůsobivý a odolný druh dřeviny, protože přežít dlouhé období změn klimatu, včetně doby ledové, je více než pozoruhodné.
Jeho šíření ve východní Asii mělo nesporně i náboženské a filozofické podklady a v Číně hrála důležitou roli odvěká láska k přírodě a úcta ke starým stromům. Dvoudomý jinan odpovídá i polárním myšlenkovým pochodům čínského pohledu na svět: minimum a maximum, sever a jih, ženský a mužský princip (jin a jang).
Evropě odhalil jinan německý lékař a botanik Engelbert Kaempfer, který díky smlouvě s Východoindickou společností procestoval Asii a ve své knize již v roce 1712 ginkgo bilobu popsal a vyobrazil. Nejstarší evropský jinan prý stojí v holandském Utrechtu v botanické zahradě. Vysazen byl údajně v roce 1730. A o něco později veliký německý básník Goethe, okouzlen výjimečností jinanu v heidelberském parku, mu věnoval krátkou báseň. Ostatně právě v Německu se nacházejí i další staré jinany, například v parku u Vilémova pahorku u Kasselu, v parku Dyck v Dolním Porýní i jinde. Bývá tu nazýván také „kachní noha“ nebo „sloní ucho“, „strom dívčího hlasu“ či „japonský chrámový strom“.
Ginkgo biloba je ozdobou mnoha parků a zahrad ať jako solitéra, ať ve skupině. I trpasličí odrůdy v kořenáčích jako bonsaje se ujaly. Dřevo jinanu je málozrnné, světlé a velmi tvrdé. Poněkud připomíná dřevo citronovníku. V Číně se užívalo při stavbách buddhistických chrámů a na výrobu stolů. I mnoho šachových figurek bylo vyrobeno z jinanu.
Oříšek, který má zelenou barvu, chutí zasyrova připomíná pryskyřnatý brambor, grilovaný patří k vyhledávaným delikatesám.
V popředí zájmu byl však odedávna především list jinanu a jeho použití k terapeutickým účelům je dlouhodobě dokumentováno. Z listů ginkgo biloby lze získat mnoho substancí s velmi zajímavou chemickou strukturou a vlastnostmi. Jsou to hlavně flavony, flavonoly, flavonony i zcela specifická látka bilobalid a tři ginkgolidy - A, B a C, jejichž syntéza se dosud nezdařila!
Ve starých čínských učebnicích medicíny, přeložených do angličtiny, se uvádí, že listy jinanu se používají jako náplasti na rány, ale také v čajových nálevech v různých indikacích, kašovitě rozvařené listy se pro své vazoaktivní vlastnosti užívají proti omrzlinám, příznivý efekt se dostavuje u kašle a u astmatu. Dnes je díky podrobnému zkoumání vlastností jinanu možno shrnout účinek získaných extraktů pod pojem HYPOPERFUZE tkání. Tento symptom je společným jmenovatelem systémového komplexu, který je způsobem změnou lumina cév, což zapříčiňuje poruchy výměny látkové v orgánech, tkáních i ve svalech.
S přibývajícím věkem se zhoršuje koncentrace pozornosti, objevují se častější závratě, tinnitus, poruchy zraku a sluchu či bolesti při chůzi v dolních končetinách. Zároveň je známo, že často jsou tyto příznaky v přímé souvislosti jako varovné signály nedostatečného cévního zásobení mozku, smyslových orgánů, srdce či končetin. Narušení látkové výměny může vést k výpadkům funkčním a v extrémních případech i k odumírání buněk. A právě v listech jinanu je uloženo množství účinných látek, které jsou schopny udržet nebo dokonce obnovit porušené krevní zásobení a průtok i látkovou výměnu v cévách, čímž se buňky zachrání před poškozením. Obtíže tak ustupují, nervy, smyslové orgány a svalové buňky mohou znovu naplno vykonávat svou funkci, symptomy narušeného prokrvení orgánů ustupují a člověk se stává tělesně i duševně výkonnější.
Ve 20. století byl extrakt vlivem moderního farmaceutického průmyslu zpracován a zdokonalen co do obsahu a koncentrace účinných látek a přetvořen tak z přírodního výtažku v lék ve prospěch pacientů s demencí a jinými nemocemi.
Extrakt, který se dnes užívá jako lék - EGb 761, se vyrábí z jinanových listů a tyto listy pocházejí z plantáží ve východní Asii, v USA a v okolí Bordeaux. Úroda se získává na počátku podzimu, kdy je obsah látek v listech nejvyšší. Listy jsou usušeny, stlačeny do balíků a odesílány do supermoderní továrny v Irsku a tam zpracovávány ve vysoce hodnotný, stabilní a standardizovaný extrakt, obsahující na čtyřicet substancí. A právě ginkgolidy a bilobalidy jsou absolutně jedinečné a zvláštní.
Extrakt ginkgo biloba 761 se osvědčil při poruchách výměny látkové v mozku, smyslových orgánech a na periferii končetin, při závrati, bolestech hlavy, u tinnitu, poruše paměti a koncentrace. Nověji bylo prokázáno zlepšení funkce krevních destiček, erytrocytů a energetických látek v buňce. U člověka se to projevuje ve formě zvýšené utilizace glukózy v mozku a v normalizaci využití kyslíku.
To vše vedlo kategorizační komisi ministerstva zdravotnictví k rozhodnutí na podkladě potvrzené účinnosti v léčbě demencí zařadit extrakt EGb 761 (preparát TANAKAN) do ATC skupiny NO6DX02, tj. mezi antidemenční léky. Jako indikace jsou tu obvykle uváděny senzorické poruchy na základě vaskulární insuficience (poruchy zraku podmíněné nedostatečným prokrvením sítnice, vertigo, ušní šelesty, snížení sluchu u starších osob), poruchy duševní výkonnosti (poruchy paměti, pozornosti, emoční labilita) zvláště na podkladě chronické vaskulární cerebrální insuficience a další možnosti, například kapilární fragilita, akroparestezie a podobně.
Řada pacientů s těmito obtížemi přichází v současnosti nejen do ordinací praktického lékaře či neurologa, ale i na psychiatrii. Incidence demencí Alzheimerova typu narůstá, a ukázalo se, že vedle dosud užívaných léků, například z kategorie nootropik či rostlinných auxinů, je výhodné nasazení právě extraktu z ginkgo biloby. Je možné jej totiž užívat dlouhodobě jako stabilizátor i prevenci a prakticky bez vedlejších účinků či komplikací.
Šíře účinného terapeutického spektra je však, jak se ukazuje, mnohem rozsáhlejší. Preparát s tímto komplexním složením může ovlivnit nejen funkci různých orgánů a tkání, ale zároveň příznivě působit u mnoha rozdílných onemocnění.
A právě tento poznatek nás vedl k využití extraktu z ginkgo biloby 761 u našich psychiatrických pacientů, kteří se dnes nejčastěji nacházejí v ambulantní péči. Jsou to většinou diagnózy, které můžeme zařadit do sféry důsledků nadprahové zátěže a stresu, úzkostné a depresivní poruchy či somatoformní vegetativní dysfunkce.
Frekvence pacientů a styl ambulantní praxe většinou příliš neumožňuje standardizované studie, slepé a jiné formy, využívající srovnání s placebem. Protože se obvykle jedná o potřebu rychlého zákroku a zlepšení, bylo by tedy neseriózní vystavit nemocného nejistým pokusům. Zároveň je však třeba hledat nové formy a varianty dostupné terapie, která bude akcelerovat zlepšení stavu.
U řady našich pacientů se neprojevují příznaky demence, ale jsou zde symptomy podobné. Jde zejména o poruchy pozornosti, únavu, bolesti hlavy, závratě a celé spektrum somatických, či lépe, somatoformních projevů, stejně jako o zpomalení psychiky u deprese. To nás inspirovalo k úvaze o možnosti využít v terapii jako doplňkový lék Tanakan, tedy extrakt z jinanu dvoulaločného.
Mnoho pacientů totiž právě shora uváděné symptomy pokládá za velice nepříjemné a pomalu ustupující po běžných a dostupných anxiolytikách či antidepresivech.
U vhodných osob jsme tedy vedle anxiolytik nebo antidepresiv v uplynulých dvou letech nasadili Tanakan. V letošním roce to bylo u vzorku 52 osob, mužů i žen, různého stáří, většinou však v produktivním věku. U všech se projevovaly příznaky úzkosti a deprese buď jako dominující, nebo vedlejší fenomén. Tanakan byl nasazován vždy v okamžiku, kdy po počátečním farmakologickém efektu začal vývoj stagnovat.
Celkově byl Tanakan nasazen u 38 osob s dg. F 41, F 43 nebo F45 (úzkostné a smíšené stavy, somatoformní vegetativní dysfunkce a důsledky stresu), což činí 73 %, u 7 osob s dg. F 30 a výše (deprese), tedy 13 %, a počínající demence F 01 u 5 osob (cca 11,5 %), zbytek tvořily různé jiné diagnózy (2,5 %).
Podle záznamů začalo docházet k mírnému zlepšení při kombinaci Tanakanu s antidepresivem již třetí týden, aniž by bylo třeba zvyšovat nebo jinak upravovat dávky základního léku. Zlepšení bylo především v oblasti menší únavnosti, projasňování psychiky („zlepšení paměti“) a úbytku bolestivých somatoformních projevů.
Při kombinaci s anxiolytiky nastupovalo u těchto diagnóz celkové zlepšení vnitřního napětí, uvolnění, navracení vitality a energie asi o týden rychleji a vedlo k aktivní snaze pacienta snižovat dávky anxiolytika.
Dlouhodobě u obou kategorií pacientů byla pozorována deklarovaná změna, zlepšení celkové kondice.
Pouze v jednom případě pacient nesnášel solutio a bylo nutné jej nahradit tabletami, jiné komplikace nebyly pozorovány. Zlepšení stavu je patrné i u chronických stabilizovaných remisí duševních chorob.
Vzhledem ke krátkosti doby sledování je možné tuto informaci brát jako sdělení z praxe a inspiraci i pro ostatní odborníky. Návrat k tradičním léčivům a jistý odklon od pouhé chemie má totiž i psychologický aspekt a mnoho z našich pacientů velmi pozitivně hodnotí fakt, že lék, který užívají, si umějí představit a dokonce i „potkat“ v přírodě. Vnímají to tedy jako cosi přirozenějšího, čeho se není nutné tolik obávat.
Vzhledem k prokazatelnému účinku extraktu z ginkgo biloby je to velice pozitivní zjištění.
Pro úspěšné využití aktivních látek ginkgo biloby je třeba použít extrakt EGb 761, který je podle kvality substance garantovaně terapeuticky účinný.

Modrá laguna - Centrum duševní pohody

 



obsah čísla 19 ročník 2002





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA