Umělec soudcem
„Vyznávám relativitu (zároveň i protiklad v určité stabilitě, byť i dynamické). Možná jako Karel Čapek, takže můj pohled na svět je holistický = celostní, tedy něco jako: vše je obsaženo ve všem, celek je v detailu, detail v celku. Vše navzájem propojeno skýtá bezpočet úrovní variant a možností. Proto život, tvorbu i právo, kterým se nejen živím, beru jako otevřený systém, v němž nic není definitivně dáno a vše spojuje se vším bezpočet i naprosto netušených vazeb s možnostmi nikoli lineárními, ale formou hyperbol či skoků. Tak jsem zároveň soudcem i autorem výtvarných fotografií a audiovize, světoobčanem i Moravákem, řeším konkrétní problémy, sním i filozofuji o tom, kdo jsme a kam jdeme. Jedním z archetypů a přátel na této cestě jsou pro mne stromy.”

Boris Filemon představil své fotografie na mnoha výstavách. Jejich návštěvníci obdivovali snímky z cyklu Skladatelův rok, souboru portrétů hudebního skladatele Emanuela Kuksy, Mapy Puerto Rika - impresí z pevností kolumbovské éry v městě San Juan na ostrově Puerto Rico, rozsáhlého cyklu Přátelé stromy či souboru Fascination de la musique, vyjadřujícího hudbu použitím světel měst a ohňostrojů, a fotografie dalších souborů.

Eva Filemonová je čestnou členkou Unie výtvarných umělců ČR. O jejím díle nejlépe vypovídá název knihy
Jiřího Kulky - Eva Filemonová - Surrealismus prožitý, život prosněný.
Polovinu života prožila na Moravě, v Brně a ve Strážnici. V roce 1982 se vrátila do svého rodiště v Ostřešanech u Pardubic, do domu starého 600 let. Historická stavby ožila jejími sgrafity, freskami, reliéfy a sochami.

Připravil Ludvík Hess