Optimální stav výživy těhotných se samozřejmě neodráží jen na jejich vlastním dobrém zdraví, ale také na dobrém zdraví jejich dětí.
Na jedné straně nadměrný přísun živin může vést i k nadměrnému váhovému přírůstku, a tím způsobit řadu komplikací, na druhé straně nedostatečný příjem může vést nejen k nižší porodní hmotnosti plodu, ale i k některým vývojovým poruchám. Důležitý není jen optimální ene-rgetický příjem, ale též vyváženost jednotlivých složek potravin. Dalšími podstatnými faktory jsou sociodemografická data, životní styl a vlivy okolního prostředí.
Užívání různých minerálních látek a vitaminů ve formě suplement je jistě pro těhotné, a nejen pro ně, velmi užitečná věc. Je známo, že např. nedostatek kyseliny listové může způsobovat megaloblastovou anemii u těhotných, častější potraty, prematuritu, opožděný vývoj plodu až vznik vrozených vývojových vad. Nedostatek železa může způsobit hypochromní anemii u matky. Naproti tomu jsou např. popsány teratogenní účinky při nadměrném příjmu vitaminu A. Proto by se tyto doplňky měly používat pouze po poradě s příslušným odborníkem.
Vzhledem k výše uvedeným faktům nás zajímalo, jaká je u nás situace ve výživě těhotných, a to nejen u většinové populace, ale také u minoritní populace romské. O zdravotním stavu romské populace se toho ví poměrně málo, rovněž tak o nutričním stavu romských matek a jejich novorozenců. Určitou roli tu hraje jistá neochota ke komunikaci, ale i ke sdělování některých informací, zejména důvěrnějšího charakteru.
Celý soubor tvořilo 198 matek většinové populace a 96 matek romských. Kritériem pro zařazení do souboru byl matkou uvedený mateřský jazyk. Protože většina romských matek měla jen základní vzdělání, byly i do souboru matek většinové populace zařazovány pouze ty, které měly vzdělání středoškolské nebo nižší. Samozřejmě, že informovaný souhlas rodičky byl nutným předpokladem pro zařazení do studie. S matkou byl po porodu vyplňován dotazník a před propuštěním, obvykle 5. den po porodu, byl odebrán vzorek krve, mateřského mléka a moči dítěte. I když celá studie není dosud vyhodnocena, byly zjištěny některé velmi zajímavé výsledky.
Významné rozdíly mezi oběma skupinami byly zjištěny v údajích o rodinném stavu, počtu dětí, živitelích rodin a o počtech osob v domácnostech (tab. 1). Byl zjištěn větší počet kuřaček mezi Romkami a většinovou populací (85,5 % vs. 52,5 %) před těhotenstvím. Kouření v těhotenství přiznává 57,9 % Romek oproti 20,3 % matek většinové populace (tab. 2).
Nepotěšitelným faktem zůstává, že údaje o kouření jsou u obou skupin poměrně vysoké. Značný je i rozdíl v používání nutričních doplňků, které používá 74,7 % matek většinové populace oproti 22,4 % romských matek. Z hlediska konzumace běžných potravin romské rodičky jedí častěji paštiky, uzeniny a salámy, játra, z tuků preferují máslo a sádlo, častěji konzumují hranolky, chipsy, slazené limonády a lahůdkářské výrobky, více preferují bílé pečivo, méně celozrnné výrobky. Rodičky většinové populace konzumují častěji ryby, sýry, zeleninu, ovoce a ovocné džusy, z tuků preferují margariny, více jedí chléb a celozrnné výrobky. Prakticky žádný rozdíl nebyl zjištěn v konzumaci mléka, jogurtu, vajec, masa a drůbeže, smažených pokrmů, hamburgrů, piva, vína a destilátů, minerálek a v pití kávy.
Výsledky naší studie, i když ještě nejsou úplně vyhodnoceny, zejména v oblasti laboratorních výsledků, ukazují na rozdíly mezi oběma soubory, a to jak ve spotřebě potravin, tak i v přístupu k životosprávě v průběhu těhotenství. Zřejmě se zde projevuje rozdílná hierarchie hodnot, mentalita i celkové životní postoje. Poněkud odlišný přístup k péči o zdraví je jistě ovlivňován také tradicemi a historickými a kulturními kořeny. Určitě nelze opomenout ani faktory ekonomické.

Závěrem lze říci, že se potvrdily některé negativní návyky v oblasti výživy i životosprávy, které neodpovídají obecně platným doporučením pro výživu a životosprávu těhotných, v obou sledovaných skupinách, avšak daleko více ve skupině romských těhotných. Z toho vyplývá nejen nutnost zavedení některých nových opatření, jež by vedla ke zlepšení současné situace, ale hlavně důsledné využívání možností, které poskytuje náš současný systém prenatální péče, zejména se zaměřením na romskou minoritní skupinu naší populace.

Gynekologicko-porodnická klinika
3. LF UK a FNKV, Praha
Centrum preventivního lékařství, oddělení výživy 3. LF UK, Praha