Přitom o aktuálnosti tohoto oboru pochybovat nelze, a proto existuje pracoviště, jehož náplní je poskytování informace (poradenství) o riziku expozice nepříznivým faktorům v průběhu těhotenství.

Teratologické informační služby
V rozvinutých zemích jsou vrozené vady hlavní příčinou novorozenecké úmrtnosti. Potenciální riziko prostředí představují léky, chemikálie, infekce či fyzikální agens. Mezi rizikovými faktory se stále častěji objevuje i základní onemocnění matky (např. diabetes mellitus, autoimunní choroby, stavy vyžadující transplantaci orgánů atd.). Pro tyto pacientky díky pokroku v porodnictví není těhotenství dnes již životu nebezpečné. Zato pro zárodek se musí nejen počítat s rizikem, ale je třeba je objektivně zhodnotit.
Výskyt strukturálních vrozených vad (malformací) rozpoznaných u novorozenců se v populaci dlouhodobě nemění, zůstává kolem 3 %. Přitom příčina 50 % je neznámá, v 25 % se na vzniku vady podílí více faktorů najednou, 15 % je způsobeno genetickými defekty a 10 % vad je způsobeno zevními faktory - teratogeny (graf 1). Tomuto podílu vrozených vad vzniklých následkem škodlivého působení zevních faktorů na zárodek lze ovšem předejít. Prostřednictvím experimentální, klinické a populační teratologie směřuje preventivní medicína ke snižování množství teratogenů v prostředí, a tak přispívá i k prevenci vrozených vad a vývojových defektů. Vedle této základní úlohy oboru je neméně důležité předávání znalostí o reprodukčním riziku faktorů prostředí dál, osobám, kterých se tyto informace bezprostředně dotýkají, tedy těhotným ženám a jejich ošetřujícím lékařům.

Systém teratologických informačních služeb
První teratologické informační služby (TIS) začaly ve světě působit od 80. let 20. století. Nyní v euro-americkém prostoru existují dvě sítě takových institucí: v Severní Americe OTIS (Organisation of Teratology Information Services) a v Evropě ENTIS (European Network of Teratologic Information Services). ENTIS byla založena v roce 1990 a nyní zahrnuje na 30 jednotlivých center. CZTIS (Česká teratologická informační služba) se připojila v roce 1996. Podstatou tohoto systému organizace je spolupráce a koordinace činnosti jednotlivých národních center, sběr a hodnocení dat, možnost kolaborativních studií, jež jsou jedním z podkladů pro odpovědné zhodnocení rizika reprodukční toxicity.
Vlastní poradenská činnost jednotlivých center je různá, zvlášť pokud jde o strukturu tazatelů či formu poskytnutí informace. Řada center přijímá dotazy z řad laické veřejnosti a poskytuje informaci formou ústního pohovoru či zodpoví dotaz telefonicky. Alternativou je přijímání dotazů pouze z řad zdravotníků, jimž je sděleno stanovisko k příslušnému případu a jejichž prostřednictvím se pacientka dozví o daném riziku. Tuto formu volí z racionálních důvodů i CZTIS.
Česká teratologická
informační služba
CZTIS existuje od roku 1996 při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy jako společné pracoviště Centra biomedicínských oborů a Kliniky gynekologie a porodnictví. Do dnešního dne analyzovala kolem 700 dotazů, které pocházejí výhradně z řad odborné veřejnosti (graf 2). Dotazy laiků jsou přijímány telefonicky, a to pouze prostřednictvím lékařů, u kterých jsou pacienti registrováni. Tento způsob sice redukuje množství dotazů, nicméně je jedině správné a nezbytné, aby výsledek analýzy interpretovala osoba s lékařským vzděláním, která pacienta dobře zná. O dalším osudu těhotenství spolurozhodnou pak v poslední instanci lékař a rodiče. Při analýze jsou používány všechny dostupné prameny, které zahrnují především databázi Reprotox (Washington) a databázi Micromedex, jež jsou čtvrtletně aktualizovány, dále vlastní rešerše z časopisů věnujících se vývojové toxicitě. Významnou složku informací představuje kromě databáze členů ENTIS i databáze vlastní. Odpověď obsahuje souhrnnou informaci na úrovni současných znalostí, jež poskytne lékaři i pacientovi všechen dostupný mate-riál potřebný pro rozhodování. Efektivita doporučení je hodnocena prostřednictvím výsledků sledovaných těhotenství pomocí dotazníků, které však zatím mají poměrně nízkou návratnost (graf 3).
Nejčastější typy dotazů přijímaných CZTIS
1. Lék užila žena ještě předtím, než zjistila, že je těhotná
Jaké je riziko?
Je doporučeno ukončení těhotenství?
Jaká vyšetření prenatální diagnostiky by měla být provedena?
2. Lék byl předepsán těhotné ženě
Je bezpečný?
Je nějaký vhodnější, méně toxický preparát, na který může být žena převedena?
3. Pár plánuje těhotenství a byl exponován léku či jinému agens
Jaké je riziko?
Měla by být tato expozice ukončena?
4. Jaká jsou rizika fyzikálních expozic, jako jsou vysoká teplota, radiace (zejména RTG a radioaktivní materiály), vakcinace nebo chemikálie zejména v pracovním prostředí?
5. Riziko mateřské infekce pro zárodek
6. Závislosti na lécích či alkoholu
7. Retrospektivní dotazy (byla diagnostikována vrozená vada a zpětně se hledá souvislost s expozicí během těhotenství)
8. Profesionální expozice
9. Expozice muže a riziko ovlivnění fertility či vývoje plodu
10. Riziko expozice během kojení

Dosavadní zkušenosti
Za 8 let trvání poradenské činnosti CZTIS lze již vysledovat určité posuny ve výskytu jednotlivých typů dotazů. Mezi nej-častěji dotazované případy expozic během těhotenství patří bezesporu riziko expo-zice lékům během těhotenství. Zatímco dříve převažovaly dotazy na rizika antiinfekční terapie (ATC skupina J), v posledních letech se nejvíc dotazů týká rizika terapie centrálního nervového systému (N). V této skupině léčiv jsou v největším počtu zastoupena antidepresiva. Tato pravděpodobně běžná proskripce u ženské populace se přirozeně týká i těhotných žen a málo respektuje možnost
negativního ovlivnění plodu, které se případně projeví abstinenčními příznaky u novorozence, eventuálně trvalejší poruchou chování.
Další početnou skupinu preparátů této terapeutické skupiny představují léčiva používaná k léčení epilepsie.
Ve spektru dotazovaných preparátů jsou dále významně zastoupena léčiva používaná k terapii trávicího ústrojí a metabolismu (A), kardiovaskulárního systému (C), urogenitálního systému (G). Rostoucí trend byl zaznamenán i u antineoplastik a imunomodulátorů (L) (graf 4).
Nejvíce dotazů pochopitelně přichází od genetiků, zatímco jednotliví odborní lékaři jsou zastoupeni přibližně jednou třetinou všech tazatelů.
Z celkového počtu sledovaných případů 2/3 gravidit proběhnou fyziologicky, bezmála 20 % těhotných žen volí umělé přerušení těhotenství a méně než 10 %
končí spontánním abortem. Tyto výsledky jsou pouze přibližné, jelikož někteří dotázaní protokol o výsledku těhotenství nám zpět nezašlou.
Česká teratologická informační služba pořádala letos v dubnu na půdě 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy každoroční konferenci členů ENTIS, podporovanou grantem NATO a našeho MŠMT, pod názvem Drugs in Pregnancy: Consensus Conference on Teratology Information Sevices. V jednotlivých sekcích byly diskutovány aktuální oblasti teratologického poradenství, například protinádorová terapie, tyreoidální léčiva, antikonvulzivní terapie klasická vs. preparáty nové generace. Poznatky a zkušenosti byly diskutovány s pozvanými experty z teratologických informačních služeb Kanady a USA.
Poradenská činnost CZTIS, postavená na individuálním přístupu ke každému jednotlivému případu, má řadu užitečných výstupů, jež se týkají např. i volby optimálního preparátu v léčbě akutního či chroni-ckého onemocnění, upozornění na riziko předepisování prokázaných teratogenů u žen ve fertilním věku apod. V mnoha případech je poznání dál, než bývá uvedeno na příbalových letácích či v kompendiích: ...opatrnosti je třeba v graviditě...

Česká teratologická informační
služba při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
Činnost CZTIS je podporována výzkumným záměrem VZ 313/98 111200001 MŠMT ČR.