Když se obrazy malují samy Umělec, který vede štětec – tak si jistě každý představí, jak vznikají obrazy. Nebylo už ale načase, aby to bylo také obráceně? „Při své práci zahazuji konkrétní tvary a stávám se pouhým spouštěčem stružek. Jsem služebníkem tuše,“ říká Petr Nikl. Nechává barvu, aby si získala svou vlastní podobu, čeká, až se mu skvrna v hlavě zhmotní ve vizi, a pak už jen plátno trochu naklání. Někdy je tvar tak jasný, že i sem tam přidá skvrnku bílou. Švábi jako umělci Vylitou skvrnu a bílé plátno použil Petr Nikl poprvé už před šesti lety, ale neobvyklý rýžový papír si přivezl teprve vloni z Pekingu. Jeho forma ho překvapila – místo vedených linek umožnil přímo samovolné rozrůstání barvy do nejrůznějších tvarů. Tuš a papír však není jeho jediná speciální technika. Poslední tři roky se věnuje poněkud umělecky nečekané činnosti – „pastevecky“ asistuje při vytváření pigmentových kreseb pomocí mechanických brouků. Zvláštní, to ano, ale výsledky jsou naprosto nečekané. Soustavy obrazců, linek a kružnic, vzniklé díky nekontrolovaném pohybu desítek miniaturních švábů na baterky, namočených v barvě. Někdo může mít pocit, že vidí tkáň či pletivo, jiný zase tekoucí vodu. Vždyť kdo jiný je tak originální ve vytváření obrazců, jako příroda.
|