Vědci se obávají, že virus Zika ohrožuje i mozek dospělých
SANQUIS č.109/2016, str. 5

Je pravděpodobné, že virus Zika nepostihuje jen mozek nenarozených dětí, ale může negativně ovlivnit i zdraví dospělých lidí. Při nejnovější studii američtí vědci zjistili, že Zika dokáže výrazně infikovat některé mozkové oblasti u zdravých jedinců, jež jsou důležité pro učení či dlouhodobou paměť. Varují tedy, že toto onemocnění může mít mnohem vážnější  dopady, než se dosud soudilo. A volají pro prevenci.


Cell Stem Cell, srpen 2016
Zdroj:  www.sciencedaily.com 
 

Foto: freeimages.com

Obavy z šíření viru Zika rostou každým dnem, především kvůli deformacím, které působí ve vyvíjejících se lidských plodech. Nicméně nejnovější  studie vědců z The Rockefeller University and La Jolla institute for Allergy and Immunology naznačuje, že i buňky dospělého mozku jsou k infekci náchylné a mohou být velmi zranitelné. Mezi tyto buňky se počítají i buňky, jejichž úkolem je nahrazovat poničené nebo zničené neurony během dospělosti a jsou také důležité pro tvorbu paměti a učení se.

Ani dospělý není nezranitelný
 „Jde o první studii, které se soustředí na vliv viru Zika a  mozek dospělého člověka,“ říká Joseph Gleeson, profesor na Rochefelleru. „ Na základě našich zjištění  víme, že ani dospělý člověk zasažený infekcí Zika nezůstane zcela bez následků a není tak nezranitelný, jak se zdálo.“
 Přestože je potřeba provést další výzkum, aby bylo prokázáno, zda virus  Zika má skutečně dlouhodobé následky či schopnost měnit chování člověka, tato studie posouvá hranice k odhalení jeho tajemství. Virus se za posledních osm měsíců dále dramaticky šíří po v jižní a střední Americe. Studie byla publikována v časopise Cell Stem Cell v srpnu 2016.
 „Je jasné, že Zika dokáže projít i do mozku dospělých a dokáže zde způsobit totální chaos. Problémem je, že většina infikovaných dospělých jen zřídkakdy vykazuje zachytitelné symptomy. V tom právě spatřujeme nebezpečí Ziky, je u dospělých neviditelná, ale také škodí. Pokrokem je, že už dnes alespoň víme, kde hledat,“ říká profesorka Sujan Shresta.

Neuronální progenitory v ohrožení
 V raných fázích prenatálního vývoje, dříve než se náš mozek začne vyvíjet v komplexní orgán se specializovanými oblastmi, je sestaven z neuronálních progenitorů, buněk, jež mají schopnost doplňovat neurony. Tuto schopnost si uchovají po celý život člověka, fungují vlastně jako kmenové buňky mozku. 
Jestliže se dítě vyvíjí normálně a je zdravé, postupně se tyto progenitory přemění na plně vyvinuté neurony. Vědci si až dosud mysleli, že přesně v tomto okamžiku, se pak člověk stává imunní vůči viru Zika a tím si vysvětlovali, proč infikovaní dospělí nevykazují žádné závažné symptomy.
 Dnešní poznatky ukazují, že Zika skutečně útočí na neuronální progenitory, což vede k jejich úbytku. Tím se tedy snižuje objem mozku, je deformován, vzniká takzvaná mikrocefallie. Postižené děti mají menší hlavy, neboť jim chybí podstatná část mozkové hmoty.
Jak je to ale s plně vyvinutým zdravým mozkeml u dospělého člověka, jestli je zasažen Zikou? Gleeson a jeho kolegové si myslí, že pokud Zika dokáže infikovat tyto buňky během neonatálního vývoje, mohla by tak činit i během dospělosti. V mozku myší, které tým vědců sestavil jako model k lidskému, fluorescentní markery jasně ukázaly, že virus je schopen tyto buňky infikovat naprosto bez problémů.
 „Naše výsledky jsou velmi dramatické. Nešlo o náhodu. Části mozku zasažené Zikou se  rozsvítily jako vánoční stromek! Na druhou stranu bylo vidět, že virus neovlivňuje celý mozek, jako tomu je u  nenarozených dětí. U dospělých se jedná jen o dva typy buněk, které jsou z nějakého důvodu speciální a proto je virus může infiltrovat,“ dodává Gleeson.  V myším mozku šlo o zasažení subventrikulární  oblasti předního mozku a subgranulární oblasti hipokampu, které jsou důležité pro paměť a učení.

A virus cestuje po světě
 Vědci zjistili, že infekce zabraňuje vytváření nových neuronů. Jejich tvorba a začlenění do procesu učení a paměti jsou přitom důležité pro neuroplasticitu, která mozku umožňuje se čas od času změnit. Potíže v tomto procesu mohou způsobovat také neuropatologická onemocnění jako je například Alzheimerova choroba.
„V některých případech by mohl být organismus schopen proti viru sám bojovat, avšak v případě nízké imunity by naopak mohla infekce mít katastrofální dopad, jehož rozsah však zatím vůbec neznáme,“ říká Gleeson.
 Kromě mikrocefalie se nyní Zika spojuje i se syndromem Guillain-Barré, jež je vzácnou chorobou, která imunitní systém donutí napadat části vlastního nervového systému, což vede ke svalové slabosti a někdy i paralýze. „Toto spojení se špatně prokazuje, protože syndrom se projevuje až po odeznění infekce. Naší teorií je, že právě útok na neuronální progenitory by mohl být příčinou,“ vysvětluje Shresta. „Virus Zika, jak se zdá, v poslední době začíná cestovat po světě. Proto by bylo dobré, aby se zdravotní experti soustředili na monitorování i jiných skupin, než jen těhotných žen.“



obsah čísla 109 ročník 2016





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA