Středomořská strava udržuje v dobré kondici srdce i mysl
SANQUIS č.108/2016, str. 5

Je to prostě tak. Lehká strava, nazývejme ji třeba středomořská, má blahodárný vliv na naši mysl, respektive snižuje pokles kognitivních funkcí mozku. Prokazatelně také zlepšuje funkci srdce. To vše potvrzuje nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Nutrition.


časopis Frontiers in Nutrition, srpen 2016
Zdroj:  www.eurekalert.org 

Foto: freeimages.com

Nová studie ukázala, že lidé konzumující potraviny, jež patří k součásti stravy středomořských národů, prokazují pomalejší proces snižování kognitivních funkcí a je u nich také menší pravděpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby. Základními prvky tzv. středomořské diety, jež byla pozorovaným jedincům aordinována,  jsou přitom listová zelenina a vůbec zelenina všeho druhu, čerstvé ovoce, obilniny, fazole, semínka, ořechy a luštěniny. Naopak omezené jsou mléčné výrobky a červené maso. Hlavním  zdrojem tuků je olivový olej.
 „Nejzajímavější zjištění pro nás je fakt, že ke zlepšení funkcí mozku  docházelo ve sledovaném časovém úseku v zemích po celé světě, ne pouze v zeměpisném pásu, kde je tento způsob stravování přirozený – tedy u Středozemního moře,“  říká hlavní autor studie Roy Hardman z Centre for Human Psychopharmacology Swinbourne University of
Technology v Melbourne v Austrálii.
 
Jak si udržet dobrou paměť
Při svém výzkumu zjistil, že díky středomořské dietě se zlepšují především paměť, pozornost a jazykové schopnosti. Co se týče paměti,  dieta ovlivnila především dlouhodobou paměť, vizuální představivost, pracovní paměť a exekutivní funkce.
 „Působení středomořské diety má schopnost zastavit některé rizikové faktory, které způsobují defekty v mozku. Nebo alespoň je nezvyšovat,“ dodává Hardman. „Tento způsob stravování prokazatelně snižuje také  pravděpodobnost vzniku zánětlivých reakcí, zvyšuje příjem mikronutrientů, opravuje nerovnováhu minerálů a vitamínů, přetváří podobu lipidů v našem těle, když používá jako hlavní zdroj tuků olivový olej, a ovlivňuje hladinu polyfenolů v krvi i metabolismus buněk.
Možná dokonce mění střevní mikroflóru, ale to nebylo dosud zcela prozkoumáno.
„To, co jsme zjistili bude pro naši společnost v budoucnu velmi důležité. Průměrný věk se během příštích třiceti let významně zvýší a bude potřeba najít nenásilnou cestu, jak předcházet nemocem dlouhověkosti - jako je například demence,“ konstatuje Hardman.
Výsledky studie se podařilo ověřit i na mladších generacích, takže vědci tvrdí, že středomořská dieta je přínosná pro všechny věkové skupiny. 
  
 



obsah čísla 108 ročník 2016





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA