Taru Tukianen, výzkumník Institutu pro molekulární medicínu v Helsinkách, a jeho kolegové z Velké Británie a Spojených států, se rozhodli prostudovat vztah mezi BMI (body mass index), nejrozšířenější formou měření obezity, a genovou expresí ve čtyřiceti čtyřech různých typech tkáně. A to včetně těch, které se dají těžko získat ve velkém množství - jako je třeba mozková tkáň či tkáně jiných vnitřních orgánů.
Odpověď na BMI?
„Získávání vzorků těchto tkání je obvykle invazivní záležitostí, nicméně díky přístupu do GTEx databáze (databáze mapující RNA ve vzorcích tkáně mrtvých dárců, mezi nimiž bylo 69 % trpících nadváhou nebo obezitou) jsme byli schopni získat velkou škálu těchto vzorků. Mnohem větší než by bylo jinak možné. Je to poprvé, co se někdo zaobírá změnami v tkáních jako odpovědí na změnu BMI - a to v takto rozsáhlé škále,“ vysvětluje Tukianen.
Vědci našli souběžné změny v důsledku obezity téměř ve všech studovaných typech tkání. „To nám jen potvrzuje, že obezita skutečně je systémové onemocnění. Na druhou stranu, a tohle se ukázalo být velmi zajímavé, ne ve všech tkáních nastávají při obezitě změny. A co víc - některé buňky dokážou fungovat v páru. Jedna se snaží třeba snaží zlepšit vlastní funkci, aby nahradila tu druhou buňku, která je nefunkční. Například nadledvinky. Obě dvě jsou zodpovědné za vylučování hormonů životně důležitých pro metabolismus, přesto mnohdy každá reaguje na obezitu úplně opačně. V jedné se metabolická aktivita snižuje, v druhé zvyšuje,“ říká Tukianen.
Co bylo první?
Přestože změna životního stylu je stále nejúspěšnějším způsobem boje s obezitou, je to pro člověka velmi náročná metoda a není lehké nesklouznout zpět do starých kolejí. Proto by odhalení biologických procesů mohlo pomoci s nalezením cílených léků na obezitu, založených na rozdílech mezi tkáněmi. Pokud by se provedl dostatečně důkladný výzkum, možná by bylo možné rozlišit rizikové skupiny pacientů, u kterých hrozí vážné komplikace, a předejít jim na míru šitou léčbou.
„Náš výzkum se snaží poukázat na dopad, který má obezita na trávící ústrojí. Víme, že to není nic překvapivého, ale pokud vezmeme vpotaz, že trávící systém a jeho tkáně zpracovávají potravu a jsou pro nás tedy doslova nepostradatelné, myslíme si, že jsme nalezli velmi znepokojující vazby mezi změnami spojenými s BMI v tkáních zažívacího ústrojí a geny, které způsobují vážné choroby – jako například Crohnovu nemoc. Pochopitelně závislost mezi dvěma proměnnými přímo nedokazuje příčinu. A ani z genové exprese nemůžeme vyvodit, která způsobuje kterou. Přichází jako první změna BMI, nebo změna v genech? Ale přesto se můžeme pokusit určit potenciální příčiny za pomoci genetických změn spojených s BMI v kombinaci s našimi daty genové exprese.“
Již mnoho studií se pokoušelo identifikovat tyto geny a nalezlo přes sto různých variant, které ovlivňují BMI. Další studie prokázaly, že mnoho genů, na kterých se projevuje změněná genová exprese, především právě v tukové tkání, je proměněno pomocí změny v BMI.
„Věřím, že naše výsledky mohou spojit předchozí výzkum a že jednoho dne najdeme cestu, jak léčit, nebo ideálně předcházet, mnoha vedlejším nebezpečným účinkům obezity,“ dodává Tukianen.
|
