časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA
Zdroj: www.eurekalert.org, květen 2016

Koncem osmdesátých a hlavně v devadesátých letech transplantovali vědci z Univerzity v Lundu ve Švédsku nervové buňky do mozku postižených Parkinsonem. Výsledky ukázaly, že buňky mohou přežít a fungovat v nemocí poškozeném mozku. Někteří pacienti vykazovali známky zlepšení, u jiných se změny neprojevily. Ve vzácných případech někteří nemocní trpěli i drobnými vedlejšími účinky léčby, především mimovolných pohybem.
 Lékaři si už dlouho kladli otázku, zda transplantované buňky a spojení, které si vytvořily s okolními buňkami, přežijí i další rozvoj nemoci. Nyní se výzkumníkům z Lundu podařilo prokázat, že buňky i v těchto podmínkách nadále fungují, a to po mnoho let, a také zlepšují produkci dopaminu v zasažených oblastech mozku.  Studie byla zveřejněna v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America.

Studie na čtvrt století
„Konečně se nám podařilo potvrdit, že transplantace nervových buněk jsou účinné. Máme prokazatelně prvního pacienta, u něhož se potvrdilo, že jen transplantované buňky byly i po mnoha letech funkční. I když se postupem doby, jak nemoc postupoval, jeho účinek na ostatní části mozku snižoval, nikdy zcela nezmizel,“ říká profesor Olle Lindvall.
Vědci sledovali dotyčného pacienta celkově 25 let, až do jeho smrti. Jak konstatují, už po třech letech od transplantace buněk nepotřeboval dopaminovou medikaci a i deset let po operaci byla produkce dopaminu na normálních hodnotách. Když zemřel, vědci při pitvě jeho mozku objevili, že vazby mezi buňkami stále existují a buňky tudíž stále fungovaly - a to tedy necelých 25 let po operaci.

Klíč k nemoci?
„Tento objev nám otevírá dveře do světa Parkinsonovy choroby. Konkrétně můžeme zjistit, jak přesně se v mozku nemoc šíří. Jde o naprosto jedinečný objev. Dosud se nepodařilo monitorovat jednoho člověka s Parkinsonovou chorobou tak zblízka, a po tak dlouhou dobu - celých 24 let. Pacient měl navíc transplantované buňky pouze v jedné mozkové hemisféře. Ta druhá nám tím pádem mohla posloužit ke srovnání. Informace, které jsme získali, sehrají velmi důležitou roli v našem dalším výzkumu. A také v pokusech o transplantaci buněk, které produkují dopamin a jež momentálně získáváme z kmenových buněk. Na tom také pracuje tým zde v Lundu,“ dodávají profesoři Jia-Yi Li a Anders Bjorklund, kteří se na výzkumu podíleli.