| Vědci izolovali HIV-1 virus z genomu T-lymfocytů |
|
|
| SANQUIS č.104/2016, str. 2 |
časopis Nature
Zdroj: www.news.temple.edu Speciální systém na upravování genů, který vytvořili vědci na Lewis Kazt School of Medicine z Temple University ve Philadephii, je novou nadějí pro HIV pozitivní pacienty. Tento virus, který způsobuje AIDS, američtí vědci pomocí této metody bezpečně vyjmuli z DNA lidských buněk. dále při hledání léku proti AIDS.“
|
|
,,Antiretroviretika jsou báječná, ale pouze pro kontrolu množení viru. Poté, co pacient tuto léčbu vysadí, začne se virus znovu rozšiřovat, jeho kopie oslabí imunitní systém a to vede k rozvinutí AIDS - syndromu získaného selhání imunity, konstatují vědci Kamel Khalili a Laura H. Carnellová, kteří studii vedli v centru neurovirologie na Temple University. AIDS od osmdesátých let minulého století usmrtil více než 25 milionů lidí. I když se lékařům s pomocí antiretrovirotik daří stav pozitivních pacientů dlouhodobě stabilizovat, lék, který by nemoc zcela zastavil, dosud nebyl nalezen.
V posledních letech se všechny vědecké pokusy v tomto směru zaměřovaly na předčasnou reaktivaci HIV a zároveň vyvolání silné imunitní reakce, která by nechráněný virus v nakažených buňkách zničila. Bohužel zatím však ani jediný pokus léčby šokem nebyl úspěšný, vědcům se nikdy nepodařilo odstranit virus po té, co vnikl do CD4+ T-lymfocytů, tedy vyjmout ho z buněk, které jsou zasaženy nejvíce.
Kamel Khalili a jeho kolegové se rozhodli vyzkoušet novou metodu. Při svém experimentu zaměřovali virovou DNA , integrovanou v buňkách, pomocí své nové technologie. Ta použije virovou RNA jako indikátor infikované buňky a nukleázový enzym oddělí tuto indikovanou část DNA T-lymfocytu tam, kde dochází k tvorbě kopií (replikaci). Jakmile se tak stane, vlastní systém buňky sváže zdravé konce k sobě. Američtí vědci prokázali, že je tímto způsobem možné virus odstranit z buněk, aniž by byly poničeny, a navíc T-lymfocyt je v těchto podmínkách také nadále rezistentní proti případným novým útokům viru. Jejich metoda potlačuje virovou replikaci a dramaticky snižuje množství virů v buňce.
Autoři studie se poté zaměřili na vedlejší a toxické účinky jejich procedury - hledali možné genetické mutace mimo oblasti, které byly při experimentu změněny záměrně. Jejich analýza však vyloučila jakékoliv změny v genech, včetně možného ovlivnění buněčné genové exprese. Úprava nepoškodila její životaschopnost ani rozrůstání, neboť všechny buňky rostly a fungovaly normálně. „Výsledky naší studie jsou významné na mnoha úrovních. Dokazují efektivnost metody, konkrétně při eliminaci HIV z DNA CD4 T-lymfocytů, a dále fakt, že buňka zůstává rezistentní, a to bez veškerých vedlejších efektů.“ dodává Khalili. „Experiment v takovéto šíři je první svého druhu a jsem přesvědčen, že jeho výsledky nám umožní se posunout dále při hledání léku proti AIDS.“
|
|
 | | Foto: freeimages.com |
|
|
|
 |
obsah čísla 104 |
 |
ročník 2016 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
