časopis Cerebral Cortex, březen 2016 Zdroj: www.sciencenewsline.com
Londýnská studie se snaží dešifrovat, jak se náš mozek potýká s čísly. Její závěry, publikované v časopise Cerebral Cortex, by mohly vést k lepším metodám rehabilitace pacientů s poškozením mozku, například mrtvicí, nebo pomoci nalézt léčbu na poruchu zvanou dyskalkulie, která postiženému způsobuje problémy s matematickými operacemi. Lidský mozek je rozdělen na dvě hemisféry, pravá ovládá levou půlku těla a obráceně. Obecně platí, že vždy jedna strana je dominantnější, například praváci mají tedy aktivnější levou stranu mozku. Vědecké studie, jež se dosud mozkem zabývaly, vycházely vždy také z předpokladu, že mozek má rovněž přesně vymezenou část, která dokáže tzv. pracovat s čísly. Jde o fronto-parietální část kortexu, která sahá přibližně od vršku lebky nad ušní boltec. Nicméně, v poslední době se objevují poznatky, které naznačují, že by všechno mohlo být ještě trochu jinak. Při pozorování pacientů, kteří prodělali mozkovou mrtvici na pravé straně, si vědci začali všímat, že velká a malá čísla by mohla být zpracovávána v různých částech mozku. „Právě v návaznosti na tato pozorování jsme se rozhodli tedy určit, jak přesně mozek vnímá čísla. Při naší studii, kdy jsme sledovali zdravé dobrovolníky, jsme objevili, že levá hemisféra má v kompetenci velká čísla, kdežto ta pravá hemisféra malá čísla. Takže když se díváte na hodiny, čísla od jedné do šesti pojímá pravá hemisféra a od šesti do dvanácti levá.“ říká Qadeer Arshad, vedoucí studie z oddělení medicíny na Imperial College. V jeho výzkumu, který byl sponzorován Medical Research Councilem (britská státní organizace podporující vědu a výzkum), byly dobrovolníkům střídavě deaktivovány mozkové hemisféry poměrně komplikovanou procedurou. Nejprve si nasadili speciální brýle, které jim promítly do očí svislou nebo vodorovnou přímku. Zároveň procházeli reflexním testem, který spočívá v proplachu sluchového ústrojí teplou nebo studenou vodou (tyto kombinace aktivují jednu z hemisfér) a nakonec byli podrobeni řadě úkonů. Museli třeba určit, jaké číslo leží na číselné ose přesně mezi 22 a 76 nebo zakreslovat údaje na hodinovém číselníku. „Když jsme aktivovali pravou hemisféru, většina lidí si vybavila vždy menší číslo, než jaké bylo třeba. Například při určení prostředního čísla mezi 50 a 100 udávali 65 místo 75. Při aktivaci levé hemisféry odpovídali správně.“ dodává Arshad. „U těchto cvičení je také velice důležitý kontext. Pokud určujete mezi 50 a 100, číslo 80 je pro vás relativně velké a tím pádem patří vaší levé hemisféře. Naopak při posuzování 50 a 300 je 80 poměrně malé číslo a vnímá ho především vaše pravá hemisféra.“ Cesta k novým léčebným metodám Qadeer Arshad doplňuje, že lidé mívají jednu hemisféru mozku vždy dominantnější a můžou si to sami vyzkoušet. „Když vás někdo požádá, abyste rychle odhadli prostřední číslo mezi 22 a 46 a vy odpovíte 34, tedy určíte vyšší hodnotu než je správná odpověď, máte levou stranu aktivnější než někdo, kdo by odpověděl 31. Měli byste to vyzkoušet vícekrát na různých číslech, to by vám mohlo dát celkem přesné vodítko k tomu, jakou hemisféru máte dominantní. Tyto všechny pokusy a výsledky jsou začátkem naší dlouhé cesty za odhalením chování čísel v mozku. Pokud budeme schopni porozumět těmto procesům, mohli bychom se soustředit na léčbu a rehabilitační terapii při poškozeních mozku, která ovlivňují naše rozeznávání čísel a počítání. Další úkolem pro vědce je pak zjistit, jak mozek pracuje s velkými komplexními výpočty.“
|