V Maříži, vesničce ležící těsně u česko–rakouských hranic na Slavonicku, stojí u rybníka půvabný dům. Když k němu Günter Bartoš přijel, na okolních loukách ještě jiskřil sníh, ale to stavení vzdorovalo mrazivé, jen pozvolna se loučící zimě jasnými barvami. „Český venkov byl vždy plný nádherných barev. Rozsvěcovaly šedou zimní ponurost, oko mělo na čem spočinout, říká majitelka domu Isabela Fárová. Ze zanedbaného stavení vytvořila originální oázu, v níž přebývá s rodinou, párem andaluzských bílých koní a řadou dalších zvířat. Většinu z nich tesá do kamene, modeluje.