| Nové léky, nové naděje |
|
Eva Bobůrková |
| SANQUIS č.96/2012, str. 72 |
| Rok 2011. Největší úkoly medicíny se nazývají Alzheimerova choroba, rakovina, buněčná terapie a nové vakcíny. Kam vědci za tento rok pokročili v hledání nových léků a postupů? Například genová terapie kráčí vpřed mílovými kroky, představuje naději pro nemocné trpící Parkinsonovou chorobu či HIV. Pomocí kmenových buněk zase vědci zkoušejí léčit nemocná srdce, játra, oční sítnice či také mužskou neplodnost...
|
|
Nový test na Alzheimerovu chorobu
Krevní test, který dokáže identifikovat Alzheimerovu chorobu, představili američtí vědci ze Scrippsova výzkumného ústavu na Floridě v odborném časopise Cell. Největší problém u této neurodegenerativní choroby představuje fakt, že lékaři jsou ji dosud schopni diagnostikovat až v pokročilé formě, a tu nikdo neumí léčit. Tým Thomase Kodadeka však nyní vyvinul krevní test, který je schopen odhalit známky choroby dříve – umí totiž vyhledat jisté molekuly, které vytvářejí imunitní systém organismu postižený touto chorobou. Test byl dosud odzkoušen jen na malém množství vzorků krve, ale autoři výzkumu jsou přesvědčeni, že brzy v kombinaci s jinými testy pomůže k včasné diagnóze této smrtelné nemoci.
Genová terapie
Pokrok v léčbě zaznamenali vědci také u Parkinsonovy choroby. Naděje má jméno genová terapie. Parkinsonova choroba se projevuje třasem, zpomalením pohybů a zhoršením poznávacích schopností, což způsobují odumírající neurony v mozkových okruzích, kde se vytváří dopamin. Pacienti dosud užívají léky, které chrání mozkové vzruchy, nebo pomáhají vytvořit chybějící dopamin (levadopa L-DOPA), avšak po čase tyto léky ztrácejí na účinnosti a navíc mají značné vedlejší účinky. Nyní však vědci zkusili novou experimentální léčbu – do mozku několika pacientů vpravili gen, který řídí tvorbu chemické látky zvané GABA, důležité pro správnou motoriku. Výsledky potvrdily nejen bezpečnost celého postupu, ale i pozitivní vliv na průběh nemoci.
Na stejném poli uspěli i britští badatelé – podařilo se jim vypěstovat nesmrtelnou linii kmenových buněk, které získali z potracených plodů. Kmenové buňky by mohly rovněž sloužit k náhradě poškozených neuronů a nervových spojení u pacientů trpících Parkinsonovou chorobou.
|
|
|
Genová terapie ostatně může chránit i proti AIDS. Ve studii zveřejněné v prestižním časopise Nature kalifornští vědci prokázali, že jediná injekce, která do organismu (v tomto případě myších svalů) dodá DNA z pro HIV neutralizující protilátky, chrání zvířata před přenosem nemoci. Ve světě přibude ročně dva miliony nakažených HIV, každý krok k případné léčbě je velkým úspěchem.
Umělé srdce, spermie, sítnice
Kmenové buňky, které by se mohly stát zdrojem všech buněk a tkání, hrály v uplynulém roce hlavní roli ve výzkumu mnoha významných pracovišť. Japonským vědcům se kupříkladu poprvé podařilo vytvořit v laboratoři z kmenových buněk myší spermie schopné oplodnit vajíčko. Spermie získali tak, že se jim podařilo napodobit přirozenou molekulární cestu k jejich tvorbě. Pokud se bude totéž dařit u lidských pohlavních buněk, bude to pokrok v léčbě mužské neplodnosti.
Kmenové buňky a vědci prokázali své schopnosti i při tvorbě umělého srdce. Američtí vědci dokázali přeprogramovat myší kožní buňky na bijící buňky srdce. Je to hotová alchymie – vědci vystavili kožní buňky působení tří genů, které se používají u přeprogramování dospělých buněk na nezralé kmenové buňky – a pak je nechali růst v koktejlu srdečních růstových faktorů. Výsledek? Buňky fungují jako „pravé“. Podobně vědci použili kmenové buňky na opravu poškozených jater u hlodavců, přičemž cíl – umět „zaplátovat“ poškozená játra u lidí – se zdá být nadosah. V Japonsku se podařilo v laboratorní misce zase vypěstovat buňky oční sítnice, ovšem přenést tento proces na lidské buňky, to je ještě běh na dlouhou trať.
Ostatně, vědecký svět se v roce 2011 také potýkal s finančními problémy. Americká biotechnologická firma Geron, která jako první dostala povolení léčit pacienty s poškozenou míchou pomocí embryonálních kmenových buněk, zastavila program buněčných terapií, nadále se bude věnovat jen lékům proti rakovině.
Testy na rakovinu a poškození plodu
Test, který dokáže v moči odhalit riziko rakoviny prostaty, vyvinuli američtí vědci a dnes dovedou tedy už nejen identifikovat muže s tímto rizikem, ale také poznají, jak agresivní nádor jim hrozí. Dosud lékaři používali standardní krevní test, který ovšem pátral po bílkovině, která se vyskytuje ve zvýšeném množství nejen u rakoviny, ale i také u případů zvětšení prostaty nebo při infekci. Nový test je schopný najít dva markery specifické pro nádor prostaty.
Nový snadný test vědci vyvinuli i pro odhalení Downova syndromu u dosud nenarozených dětí. Vystačí s kapkou matčiny krve – neboť do té, jak dokázali, pronikne přes placentu i DNA plodu. Autoři výzkumu doufají, že jejich metoda jednou nahradí dosavadní invazivní a rizikové diagnostické metody.
Vakcíny neškodí
Účinné očkování proti meningitidě typu B? Dosud neexistovalo. Klíčový antigen kmenu B má totiž více než 300 podob. Italští vědci nyní přečetli DNA všech různých typů meningokoka a podařilo se jim vytvořit protilátky, které u myší dokáží potlačit všechny kmeny bakterie najednou. Vědci jsou přesvědčeni, že postup bude možné použít i pro lidskou vakcínu. O přínosu či riziku vakcín se na světě stále diskutuje. Výzkum amerických vědců, který prověřoval více než tisíc publikovaných studií, však žádné prokazatelné důkazy o škodlivých účincích očkovacích látek nenašel. „Vakcíny jsou ve velké většině bezpečné a nezpůsobují ani artismus, ani cukrovku. Naše zpráva může rodiče uklidnit,“ uvedla ředitelka zpravodajského výboru Ellen Claytonová z amerického Lékařského ústavu.
Američtí vědci rovněž letos uspěli při vývoji vakcíny, která chrání před virem ebola. Testy byly úspěšné na myších, další výzkum se zaměří na vývoj vakcíny použitelné pro lidi. Dosud je tato nemoc smrtelná pro 90% nakažených.
Mobilní telefony a lék proti lupénce
Mobilní telefony jsou oficiálně mimo podezření, že mohou způsobit rakovinu mozku. Jak prohlásila renomovaná Světová zdravotnická organizace (WHO), důkazy, že takové riziko existuje je velice malé, i když ne úplně nulové.
Dobrou zprávu přinesl rok 2011 i pro pacienty, kteří trpí lupénkou. Nový lék Benlysta (benimumab) schválil i přísný Úřad pro kontrolu a bezpečnost léčiv (FDA). „Konečně nastal výrazný posun v léčbě této nemoci,“ pochvaluje si autor výzkumu revmatolog Richard Furie a připomíná, že probíhají i další experimentální terapie této dosud záhadné nemoci.
|
|
|
|
 |
obsah čísla 96 |
 |
ročník 2012 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
