| O užitečnosti her |
|
František Houdek |
| SANQUIS č.95/2011, str. 49 |
| Před 180 lety zemřel první antropolog světa.
|
|
Cesta Lewise Henryho Morgana do vědeckého Pantheonu začala de facto klukovskou hrou na Indiány. Narodil se v listopadu 1818 ve městě Aurora na západě severoamerického státu New York. V dětství ho zaujaly oděvy, ozdoby a zbraně Indiánů kmene Kajugů, kteří si přicházeli na rodinnou farmu Morganů přivydělat sezonními pracemi. V obdivu nad jejich odvahou, skromností i specifickým smyslem pro čest a spravedlnost se často ptal sám sebe: Proč se nezměnili jako my? Jak to, že se obejdou bez vojska, policie, prokurátorů, soudů? Proč obdělávají pole motykou, i když u farmářů viděli pracovat ruchadla? Tehdy to nebyly příliš běžné otázky, neboť většina bělochů považovala Indiány za divou zvěř bez jakýchkoli lidských práv...
Stejné otázky ho provázely i během studií. Ve dvaadvaceti promoval a podle očekávání rodiny se stal právníkem; ve službách jedné železářské společnosti vyřizoval těžební práva, výkupy pozemků pro železniční přípojky atd. Ostatně do železnice sám investoval, čímž zbohatl a stal se finančně nezávislým. V té době také založil spolek jménem Řád Irokézů, pro který vypracoval stanovy počítající i s jakoby indiánskými rituály. S jistou nadsázkou lze říci, že Řád v lecčems připomínal naše skautské oddíly.
|
|
 | | Lewis Henry Morgan |
|
|
Tady asi nebude na škodu připomenout, jaký v tehdejší době panoval názor: tak zvané zaostalé národy vznikly z „normálních“, k civilizaci (křesťanského typu) spějících národů degenerací poté, co byly z normálního vývoje božím trestem vyloučeny za nějaké své hříchy (kupříkladu za prostopášný život ve stylu Sodomy a Gomory).
Pro španělské katolické a poté i anglické puritánské misionáře byli Indiáni rovnou „ďáblovi přisluhovači“. Jenže právě v Americe, kde vedle sebe trvale a těsněji než kde jinde na světě žili osadníci z Evropy a domorodci na úrovni takřka doby kamenné, se vedle tohoto teologického soudu nabízelo i srovnání antropologické – jak žijí, jakou mají kulturu. Pravda, od bělochů to chtělo značnou porci nezaujaté zvídavosti, ale tou Morgan evidentně disponoval.
Na jedné z akcí Řádu Irokézů se seznámil s o čtvrt století starším Henrym Schoolcraftem, autoritou přes Indiány, který se přiženil k Odžibvejům. V jednom knihkupectví také Morgan náhodou narazil na syna náčelníka Seneků Ely Parkera (ten mimochodem vystudoval práva a poté ještě techniku a stal se tajemníkem generála Ulyssesa Granta). Spolu se pak pokoušeli se střídavými neúspěchy lobbovat za lepší přístup Spojených států k Indiánům.
|
|
 | | Irokézské ženy při práci |
|
|
Konec legrace, začíná práce
V roce 1846 se Morgan vedení Irokézského řádu vzdal, neboť už přestal snášet jeho původně žádoucí lehkovážnost, a v témže roce se zúčastnil dožínkových slavností v jedné z rezervací, kde byl přijat do klanu Sokolů z kmene Seneků a pokřtěn jménem Ten, kdo leží napříč (pro svoji snahu prostředkovat mezi dvěma rasami). Odchod z Řádu a následná adopce znamenaly definitivní přechod od kratochvíle k vážné výzkumné práci. A řekněme rovnou, že ať se Morgan snažil sebevíc, v indiánské kultuře nenašel pražádné stopy ani dřívější vyšší kultury, z níž byli vyobcováni, ani jakéhokoli zhoubného zasahování Satanova... Jeho kniha Liga Ho-de-mo-sau-nee neboli Liga Irokézů z roku 1851 se stala „prvním vědeckým pojednáním o indiánském kmeni, které kdo kdy napsal“.
V roce 1856 Morgan vstoupil do Amerického sdružení pro rozvoj vědy v Bostonu a uvedl se obsáhlým referátem Zákony irokézského rodového příbuzenství. Učení členové se nestačili divit: kupříkladu manžel a manželka u Irokézů vždy pocházejí z jiného kmene, přičemž děti z tohoto svazku vždy patří do kmene manželky. Syn dědí pouze po matce a „matko“ říká i všem matčiným sestrám. „Zdali toto je specifikem Irokézů nebo obecnějším jevem?“ zeptali se autora, kterého to utvrdilo v záměru zkoumat další přírodní národy.
Ve snaze získat co nejvíce informací dostal Morgan nápad – využít dotazníky. Ty dosud sloužily jen výběrčím daní a sčítačům lidu, Morgan je patrně první začal používat v celosvětovém měřítku a pro získávání vědeckých údajů. Sestavil tedy sedmistránkový dotazník zaměřený na aspekty kmenové organizace, příbuzenských vztahů a zvyklostí. Pod hlavičkou washingtonského Smithsonianu, vrcholné americké instituce k získávání a šíření vědeckých poznatků, zapojil do akce federální úřady i diplomatické mise. Výsledkem gigantické práce byla šestisetstránková kniha Systémy pokrevenství a sešvagření lidské rodiny (1871). Morgan zde ukázal, že na světě existují dva základní typy příbuzenství a že většina národů na Zemi spadá do jedné či druhé skupiny. Podle něho indoevropské a semitské národy patří k jednomu typu příbuzenství (patriarchálnímu) a ostatní národy ke druhému (matriarchálnímu). Na základě obdobného typu příbuzenství Asiatů a Indiánů Morgan vyvodil původ Indiánů z Asie (což později potvrdil fyzický antropolog Aleš Hrdlička a nedávno srovnávací lingvisté).
|
|
 | | První setkání Irokézů s evropskými
kolonisty, 1653 |
|
|
Od indiánských zvyků k periodizaci světových dějin
Bylo hlavně Morganovou zásluhou, že se primitivní národy staly v očích západní civilizace nikoli potrestanými hříšníky, nýbrž studnicí poznání, která nám může ukázat, jak kdysi vypadalo celé lidstvo.
Morganovým hlavním dílem je Pravěká společnost neboli výzkumy v průběhu lidského pokroku od divošství přes barbarství k civilizaci (1877). Podle něj základními faktory lidského pokroku byly „zvyšování inteligence prostřednictvím vynalézání a objevování“, „zdokonalování myšlenek o vládě“, „prohlubování pojmu rodiny“ a „prohlubování myšlenky majetku“.
V epoše divošství se lidé živili sběrem ovoce, později začali lovit ryby, užívat oheň, zhotovit luk a šíp. V epoše barbarství vynalezli hrnčířství, zdomestikovali zvířata a plodiny, začali používat nepálené cihly, a nakonec se naučili tavit kovy a vyrábět kovové nástroje. Éra civilizace začala vynálezem písma... V období divošství a barbarství se lidstvo rozvíjelo na celé zeměkouli víceméně shodně, později se ale cesty Starého světa (Evropa, Asie) a Nového (Amerika) rozdělily.
Za své objevy byl Morgan zvolen členem Národní akademie věd USA a prezident Abraham Lincoln ho jmenoval komisařem pro indiánské záležitosti. Jenže vláda o férové jednání s Indiány neměla ve skutečnosti zájem a Morgan si brzy získal pověst podivína, který to myslí vážně a který se dokáže rozčílit kvůli takové prkotině, jakou je podvádění Indiánů. Známé je toto jeho veřejné prohlášení: „Místo abychom jim dali vzdělání, naučili je chovat stáda, orat pluhem a ovládat řemesla, lovíme je jako zvěř. V civilizované zemi pořádáme hon na lidi s odlišnou barvou pleti. Je to tak – křesťané znovu zabíjejí pohany!“
První antropolog světa Lewis Henry Morgan zemřel 17. prosince 1881 v Rochesteru. Rozlučme se s ním charakteristikou jeho současníka, amerického lingvisty Joshuy Halla McIlvaina: „Díval se dalekohledem píle, vědění a poznání do vzdálené minulosti lidstva, a zjistil, že tisíce faktů lze redukovat na několik základních zákonitostí.“
|
|
|
|
|
 |
obsah čísla 95 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
