| Diabetická retinopatie |
|
MUDr. Milan Odehnal MBA |
| SANQUIS č.93/2011, str. 66 |
| Diabetická retinopatie (DR) je cévní onemocnění sítnice, které je oční komplikací cukrovky. V České republice je tato nemoc u lidí v produktivním věku hlavní příčinou praktické slepoty nebo těžkého poškození zraku. Protože incidence diabetiků neustále narůstá, stává se diabetická retinopatie závažným sociálně zdravotním problémem vyspělých zemí.
|
|
|
Etiopatogeneze: Hlavním příznakem nemoci je mikroangiopatie projevující se poruchou permeability kapilár sítnice. Později dochází k okluzi kapilár a hypoxickým změnám na sítnici. Hypoxie podporuje tvorbu vasoproliferativního faktoru, který indukuje patologickou neovaskularizaci na sítnici i v předním segmentu oka. Celý proces vrcholí krvácením do sítnice, další tvorbou vazivové tkáně a trakčním odchlípením sítnice. Další komplikací diabetické retinopatie předního segmentu oka je neovaskulární glaukom jako odpověd na poruchu filtrace komorového moku způsobenou ucpáním odtokových cest
Klasifikace diabetické retinopatie
1. Neproliferativní DR (NPDR), která se dělí na počínající, středně pokročilou a pokročilou
2. Proliferativní DR (PDR)
3. Diabetická makulopatie (DM) vzniká nezávisle na výše uvedených stadiích
Ad 1 Charakteristické pro nemoc jsou mikroaneuryzmata sítnice, která mohou prasknout, krvácet a přinášejí s sebou edém a tvrdé exudáty. U pokročilých stadií se přidávají měkké neboli vatovité exudáty a mikrovaskulární abnormity.
Ad 2. Proliferativní změny charakterizuje neovaskularizace vycházející ze sítnice nebo papily zrakového nervu a pronikající do sklivcového prostoru. Toto stadium již ohrožuje zrakovou ostrost pacienta.
Ad 3 U makulopatie vzniká edém a tvorba depozit v centrální krajině sítnice spolu se snížením zrakové ostrosti.
Diagnóza
Diagnóza je založena na rutinním základním vyšetření spočívajícím ve stanovení pečlivé anamnézy, vyšetření vizu, biomikroskopii předního segmentu oka a zhodnocení nitroočního tlaku. Vyšetření očního pozadí v mydriáze se provádí přímou nebo nepřímou oftalmoskopií a biomikroskopií pomocí speciálních čoček. Velkým pomocníkem pro včasnou detekci změn na cévách a sítnici je fluorescenční angiografie. Je to zobrazovací metoda, při které do kubitální žíly vpravíme roztok fluoresceinu. Toto barvivo nám po určité době zobrazí celé sítnicové řečiště. Lékař pak pomocí speciální kamery pozoruje chování barviva v cévách a může odhalit defekty i malých cév, prosakování barviva při edému sítnice atd. Můžeme také využít ultrazvukové vyšetření a zobrazovací možnosti optické koherentní tomografie.
Terapie
Konzervativní léčba: Užívání vasoprotektivních léků nebo kyseliny acetylsalicylové se ukázalo neefektivní. Nadějná se zdá intravitreální aplikace kortikoidů, ale čeká se na výsledek studií.
Laserová léčba: Průlom v terapii znamenala fotokoagulace sítnice. Tato metoda byla umožněna díky novým laserovým technologiím. I když laserovou fotokoagulací neléčíme základní onemocnění, tedy cukrovku, ale její následky, znamená léčba lasery revoluční metodu v oftalmologii. Je efektivní až u 60 procent léčených pacientů a mnoho diabetiků tak zachrání od postupné ztráty zraku. V terapii používáme diodový nebo argonový laser o vlnové délce 500 nm. Principem léčby je zničení okrsků hypoxické tkáně sítnice. Odpovědí na tento terapeutický zásah je redukce vasoproliferativních a neovaskularizačních procesů na sítnici. Cílem fotokoagulační terapie je stabilizovat diabetickou retinopatii a makulopatii a udržet stávající zrakovou ostrost. Optimální indikací je pokročilá neproliferativní diabetická retinopatie, neboť zatím nehrozí akutní ztráta vidění. V tomto případě provádíme panretinální fotokoagulaci sítnice, kdy aplikujeme až několik tisíc laserových zásahů na periferii sítnice. Podobně lze ošetřit i centrum sítnice u makulopatie – likvidujeme okrsky mikroaneuryzmat. U proliferativní diabetické retinopatie je řešením vitreoretinální chirurgie.
Prognóza: Nemoc ohrožuje vidění trakčním odchlípením sítnice, krvácením do sklivce nebo vznikem epimakulárních membrán. Cévy diabetiků nejsou postiženy jen na sítnici, ale také v srdci, ledvinách a v mozku. Oční nálezy, zvláště ty pokročilé, tak nepřímo ovlivňují prognózu délky života postižených lidí.
Prevence: Diabetická retinopatie má vztah k délce trvání diabetu, hladině glukózy v krvi, hladině glykovaného hemoglobinu, má vazbu na hodnoty krevního tlaku a index tělesné hmotnosti. Pro úspěšnost oftalmologické terapie je třeba, aby diabetik chodil na pravidelné prohlídky očního pozadí, protože jen včasná diagnóza umožní terapii ve fázi, kdy není narušena zraková ostrost. Včasná kompenzace diabetu a hypertenze jsou prevencí vasoproliferativních změn, krvácení do sítnice a trakčního odchlípení sítnice. Spolupráce oftalmologa a diabetologa je proto v tomto procesu klíčová.
Podpořeno CZ.2.16/3.1.00/24022, MZOFNM 2005
|
|
|
|
|
 |
obsah čísla 93 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
