| Hrdinové bitvy o Británii |
|
Karel Pacner |
| SANQUIS č.91/2011, str. 69 |
Československá 310. peruť vznikla v rámci britské RAF už 12. července 1940. Do bitvy o Británii poprvé zasáhla šest týdnů nato. Úspěšně. K zemi poslala tři německé letouny.
|
|
|
Operační velitelství obvykle hlásilo: „Bandité z jihovýchodu!“ anebo: „Bandité z jihu!“ Tentokrát, při prvním boji československé 310. stíhací perutě, zněla výstraha: „Bandité se k vám přibližují ze západu!“ Velitel peruti major Alexander Hess po letech vzpomínal: „Náhle se na západním obzoru objeví v sevřené formaci řada pohybujících se bodů – jsou to oni...? Charakteristické siluety dvoumotorových dornierů, sevřených v přesné formaci po třech. A mikrofony křičí: Tally ho! – heslo znamenající, že nepřítel byl spatřen, že letadla na obzoru jsou nepřátelská a že začíná boj.“
Dvanáct britských hurricanů pilotovaných českými letci se rychle dostává za skupinu dornierů, odkud se jim lépe útočí. „Vzduch je teď protkán bělavými čarami, které tryskají z nepřátelských strojů. Čáry se nám jeví všelijak pokroucené následkem zrakového klamu při našich velkých rychlostech, a tak nějak nám připadají neškodné, přestože mozek chápe, že jsou to svítící smrtonosné střely, které po nás Němci pálí. V cíli mám skupinu, jejíž rozměry rostou se čtvercem vzdáleností. Rovnám si nohou stroj, jenž mi vychýlil cíl z mušky, a když jsem ho opět posadil na správné místo, silou, že až palec brní, tisknu spoušť... Teď!“ Major Hess sestřelil při první bojové akci jednoho Dorniera 215, další dva letouny poslali k zemi jeho kolegové. Premiéra československé perutě se zdařila.
310. peruť
Československá 310. peruť v rámci britské RAF vznikla už 12. července 1940. Ten den prošlo osmnáct pilotů včetně Hesse, který svými dvaačtyřiceti lety překročil obvyklou věkovou hranici, lékařskou prohlídkou, složilo přísahu a večer dorazilo na základnu Duxford nedaleko Cambridge. Tam se zaučovali v létání na hurricanech. Po měsíci, 17. srpna, označilo velitelství stíhací skupiny peruť za plně operační – a začala žít v pohotovosti.
Poprvé tedy zasáhla do vzdušného boje 26. srpna 1940 a hned velmi úspěšně. Tehdy už šest týdnů probíhala letecká bitva o Británii: 2751 strojů německé Lu waff e se snažilo rozdrtit 678 bojeschopných stíhaček RAF. Britové, kteří měli nedostatek vlastních pilotů, rychle ustavili dvě československé, jednu kanadskou a jednu polskou peruť.
Začátkem září byli obránci Londýna na pokraji zhroucení. Premiér Churchill udělal mistrovský tah – dal příkaz k bombardování Berlína. Hitlerova zuřivost neznala mezí: „Zničte Londýn!“ Němci se místo likvidace obrany britských ostrovů zaměřili na metropoli. Zahynuly tisíce civilistů, letecké bitvy ale Luftwaffe příliš vysílily.
Na poslední velký nálet se Němci vydali v neděli 15. září, tisíc bombardérů chránilo pět set stíhaček. Útočníci ztratili 60 strojů, kdežto obránci jen 27 stíhaček – i major Hess přišel o svůj hurricane a sám se zachránil padákem.
Za čtyři týdny bitvy o Anglii sestřelili příslušníci 310. perutě 37 německých letadel. Avšak z osmnácti pilotů jich sedm zahynulo. Sponu bitvy o Británii dostalo 88 československých letců. Major Alexander Hess, jenž zničil tři nepřátelské letouny a po zasažení stroje ho dovedl mimo obydlenou oblast, a poručík Emil Fechtner, který dokonce sestřelil šest Němců, se stali druhými československými nositeli nejvyššího britského leteckého vyznamenání, hned po četaři Josef Františkovi. Oběma důstojníkům tento Záslužný letecký kříž připjal sám král Jiří VI.
|
|
Čech v polských barvách
„... a nejúspěšnějším esem bitvy byl Čech,“ napsal britský spisovatel Len Deighton v knize Krev, slzy a pošetilost. Byl to zmíněný Josef František, sloužil u polské 303. stíhací perutě. Létal už v Polsku, když tuto zemi přepadl v září 1939 Hitler, bojoval s polskými kolegy i ve Francii a zůstal u nich také v Anglii. Jedenáct německých strojů sestřelil nad Francií a dalších sedmnáct v boji o Británii. Osmadvacet nepřátelských letadel! Zahynul 8. října 1940, když se unaven vracel z boje, se svým letadlem přistával rychleji, než měl, takže stroj narazil na ochranný val. František, který den předtím oslavil sedmadvacetiny, v něm zůstal. Britský vicemaršál Traff ord Leigh-Mallory ho nazval „hrdinou bitvy o Británii“. Nicméně letečtí historici přiznávají absolutní prvenství Britovi Ericu S. Lockovi, který sestřelil nejméně o jeden stroj více.
Letecké souboje nad britskými ostrovy rozhodly nejen o osudu Velké Británie, ale zřejmě i celého demokratického světa. Němci totiž netušili, že od 11. srpna do 7. září ztratila RAF čtvrtinu svých pilotů a že ztráty stíhaček převýšily možnosti průmyslu.
Oficiálně skončila „bitva o Británii“ 31. října. Z necelých třech tisíc spojeneckých letců jich padlo přes pět set. Právem jim i jejich pomocníkům na zemi složil už v srpnu poklonu premiér Winston Churchill: „Dosud nikdy v dějinách lidských konfliktů neprokázala tak malá hrstka jednotlivců tak velkou službu tolika lidem.“ Hitlerovi nezbylo nic jiného, než aby v polovině září odložil invazi na neurčito.
|
|
|
|
|
 |
obsah čísla 91 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
