| Tampony: praktické a bezpečné |
|
Lucie Frantálová |
| SANQUIS č.91/2011, str. 90 |
České ženy stále používají menstruační vložky více než tampony, konstatuje gynekolog a porodník doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc., z brněnského Centra ambulantní gynekologie a primární péče. Některé dívky a ženy jsou na menstruační vložky zvyklé, vyhovují jim a nejspíše u nich také zůstanou. Jiné možná jen váhají a nemají dostatek informací – důvodem jsou z velké části zastaralé mýty, které se – ač byly již dávno objektivně vyvráceny – mezi ženami stále šíří. Jaké nejčastější omyly se tedy váží k užívání tamponů a kde je ve skutečnosti pravda?
|
|
|
Mýtus: Tampon v těle tlačí.
Pravda: To, že by tampon ženu po celý den tlačil a omezoval v pohybu, rozhodně neplatí. Užívání tamponů jen vyžaduje jistý trénink. Tampon je správně umístěný ve chvíli, kdy ho žena v pochvě vůbec necítí. Proto po jeho zavedení musí udělat pár kroků a ujistit se, že jí nijak nevadí. Ženy mohou zpočátku zavést tampon jen na pár minut – zkušebně, tělo (a také mysl) si zpravidla za čas dobře zvykne. Tampony se prodávají ve třech velikostech – čím větší, tím více krve dokáží pojmout. Pokud žena s používáním tamponů začíná, je vhodné zvolit nejprve nejmenší variantu mini – tyto tampony jsou drobné a snáze se zavádějí. „Dobře zavedený tampon nesmí tlačit ani bolet, protože se nachází v horních dvou třetinách pochvy, jejíž stěna nemá nervová zakončení pro bolest a tlak. Takto zavedený tampon menstruační krev ihned nasává, neponechává jí v poševních klenbách žádný volný prostor,“ vysvětluje doc. Unzeitig. Každé balení tamponů obsapoužíváhuje leták s podrobnou instruktáží, jak správně postupovat, takže není důvod k nejistotě.
Mýtus: Tampon brání odtékání menstruační krve, ta se proto hromadí v těle a dochází k množení patogenních bakterií.
Pravda: Dodržuje-li žena všechna pravidla (odpovídající velikost tamponu, správné zavedení, dostatečná hygiena), jsou menstruační tampony pro odvádění krve z těla dokonce lepší než vložky. Správně zavedený tampon „vychytává“ v pochvě všechnu krev, patogenní bakterie tudíž nemají k dispozici žádné „médium“ potřebné k růstu a množení – na rozdíl od situace u žen, které používají vložky. U nich krev v pochvě zůstává a jenom ta, která se do poševních kleneb nevejde, vytéká ven. Zbytek představuje doslova ráj pro všechny bakterie.
Mýtus: Používání menstruačních vložek je bezpečnější a hygieničtější, při používání tamponů hrozí, že dojde k narušení vnitřního prostředí v pochvě.
Pravda: U zdravých žen převládají v pochvě bakterie mléčného kvašení z rodu Lactobacillus, které produkují kyselinu mléčnou. Tím ve vaginálním prostředí udržují kyselé pH v rozmezí 3,8–4,2, nepříznivé pro potenciálně nebezpečné mikroorganismy. Při správném používání tampony vnitřní prostředí nijak nenarušují. V současnosti existují i tampony s obsahem speciálních látek, které naopak podporují ideální složení vaginální mikrofl óry, navíc dokáží preventivně posílit její obranné „schopnosti“.
Mýtus: Užívání tamponů může mít za následek vznik nepříjemných onemocnění.
Pravda: Kromě regulace hodnoty pH chrání zmíněné laktobacily prostředí vaginy také dalšími mechanismy, mezi jinými i produkcí peroxidu vodíku. Zdravá vaginální mikrofl óra se tak stává první ochrannou linií bránící vzniku urogenitálních infekcí – riziko jejich rozvoje vzrůstá, pokud je narušena rovnováha mikrofl óry. Mezi známé příčiny urogenitálních infekcí patří především samotná menstruace (pH postupně stoupá z nižších předmenstruačních hodnot až na 6,5–7,0, výjimečně tuto hranici překračuje). K dalším rizikům patří hormonální změny jak v průběhu cyklu, tak v jednotlivých fázích života, pohlavní styk bez ochrany, nadměrná nebo nevhodná intimní hygiena, nadměrný stres, koupání v bazénech a saunování, těsné oblečení vyrobené ze syntetických materiálů a také užívání antibiotik. Užívání tamponů samo o sobě žádnou poruchu vaginální mikrofl óry ani související onemocnění nezpůsobuje.
Mýtus: Tampony se nedoporučují dívkám, které ještě neměly pohlavní styk.
Pravda: Neexistuje důvod, proč by dívka, která je panna, tampony nemohla užívat. Panenská blána lemující poševní vchod je pružná a má přirozený otvor, kterým menstruační krev může volně odtékat. Lékaři pouze upozorňují na určité riziko při používání tamponů mladými děvčaty, pokud nedodržují dostatečnou hygienu a nemění tampony v náležitých intervalech. Podle gynekologů je třeba tampon měnit každé 3–4 hodiny. V žádném případě by jeden tampon neměl být v těle déle než osm hodin – a to ani tehdy, když menstruační krev neprosakuje.
|
|
|
|
|
 |
obsah čísla 91 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
