| Úrazy v létě (90/2011) |
|
Lucie Frantálová |
| SANQUIS č.90/2011, str. 80 |
Drobná chirurgická poranění, zlomeniny předloktí a podvrtnutí kotníku jsou nejčastějšími letními úrazy. „Oproti jiným ročním obdobím se ovšem spektrum úrazů rozšiřuje o prázdninách ještě o tepelná poškození organismu (popálení, úžeh, úpal), tonutí, některé typy otrav (houbami), uštknutí hadem, alergickou reakci po bodnutí hmyzem nebo poleptání medúzou,“ říká pediatr strakonické nemocnice MUDr. Martin Gregora. Podle údajů České pojišťovny došlo například v roce 2009 v průměru ke 427 úrazům denně, z toho 22 % (94) připadlo na děti do 18 let. V létě se pravidelně tento počet o 10–15 % zvyšuje.
|
|
|
Otlaky a sedřené puchýře, uklouznutí, zakopnutí, zranění při výletech či nevolnosti, průjmy, zácpy – odborníci (nejen lékaři, ale i zdravotní pojišťovny a další) mají letní aktivity dobře zmapované. Následují úrazy utržené při sportu, vedle atletiky jich nejvíce přináší tenis, squash, badminton, in-line bruslení, cyklistika a plavání. Z kolektivních sportů pak fotbal, hokej, basketbal, volejbal a další. Trochu jinak vypadá přehled úrazů dětí, i když co do počtu nezůstávají pozadu. Česko totiž v rámci Evropské unie patří dlouhodobě k zemím s vysokou dětskou úrazovostí a v jejich důsledku i úmrtností. Nejbezpečnějšími zeměmi jsou naopak Švédsko a Holandsko.
Nejčastější dětské zranění? Vyražený dech. A první pomoc? Je důležité, aby dítě začalo co nejrychleji dýchat. V případě, že je bez dechu více než pár sekund, musí se ihned uvolnit dýchací cesty, dát pozor, aby nezapadl jazyk a zavolat lékařskou záchrannou službu. Častá jsou také rozbitá kolena, lokty a zlomeniny. Při jízdě na kole, kolečkových bruslích a při podobných aktivitách by děti měly mít chrániče a samozřejmá je helma.
Cyklisté vůbec hodně riskují nejen při jízdě po rušných silnicích. Krkonošští záchranáři například zachraňovali cyklistu, který spadl z kola při rychlosti přes 74 kilometrů v hodině a těžce si poranil hlavu. Byl v bezvědomí a do nemocnice ho musela dopravit letecká záchranná služba. Měl nakonec štěstí – přežil a uzdravil se. A časté následky nezvládnuté jízdy na koni? Polámané nohy, ruce, poranění páteře... Dokonce i dívčí paže, která se tak spálila o třmen, že musela být ošetřena v popáleninovém centru.
Krvácení do mozku, zlomeniny spodiny lebeční, roztržení sleziny či jiných vnitřních orgánů – smutná bilance každého léta. Když se přihodí takto vážný úraz, je dobré mít uzavřené úrazové pojištění. Zatím je však u nás velmi podceňované, a to jak u dospělých, tak u dětí. Přesto se učíme. „Podle statistik je v době prvního úrazu úrazově pojištěna pouze polovina dětí. V případě druhého už jsou to tři čtvrtiny,“ říká tiskový mluvčí Alianz pojišťovny Václav Bálek.
První pomoc musí být včasná a erudovaná. Každá příruční lékárnička by měla obsahovat dva sterilní obvazové balíčky, elastické obinadlo, dobře lepicí fixační náplast, jodovou tinkturu (ajatin), deset tablet proti bolesti, zavírací špendlíky, případně oční kapky. Z náplastí je třeba vybrat ten správný typ. Vezměme si třeba puchýře, u nichž je jednou z možností léčby využití tzv. vlhkého hojení (pomocí náplastí), jiné typy náplastí jsou určeny pro odřeniny, na řezná poranění nebo popáleniny. Po ruce bychom měli mít také elastická fixační obinadla, která se vyznačují různou tažností. Existují také obinadla tzv. hadicovitá, která jsou příčně i podélně pružná. Tvarují se podle těla, jsou jemná a prodyšná, určená pro široké spektrum použití. K urychlení procesu hojení napomáhají také některé enzymové léky (nejznámější je Wobenzym). Proteolytické enzymy, které tyto přípravky obsahují, působí proti otokům a zánětům a výrazně zkracují dobu léčení, což jistě o prázdninách všichni uvítáme víc než kdykoliv jindy.
Pokud však úraz vyžaduje lékařské ošetření, je třeba je neodkládat!
|
|
|
Slovníček pojmů
Přírodní lékárna: Látky obsažené v některých bylinách působí protizánětlivě, zlepšují prokrvení tkání a urychlují jejich regeneraci, zabraňují také tvorbě jizev. O způsobu zpracování a užití je však třeba se poučit v příslušné literatuře. Pozor na možné alergie. Nejčastěji užívanými bylinami na hojení ran jsou kostival lékařský, měsíček zahradní, řepík lékařský, šalvěj lékařská, heřmánek pravý, jitrocel kopinatý a arnika.
|
|
|
Traumatický šok vzniká v důsledku ztráty krve, silné bolesti, poškození tkání, infekce, podchlazení. Pacient v šoku je nápadně bledý a má studenou kůži, málo močí a klesá mu krevní tlak, zatímco pulz se zrychluje, ale bývá špatně hmatný. Objevují se také další příznaky postižení jednotlivých orgánů včetně poruch vědomí. První pomoc: tlumení bolesti, energická zástava krvácení, zabránění ztrátám tepla a rychlý převoz do nemocnice. Léčba pak zahrnuje podávání kyslíku, zabezpečení žilního přístupu, infuzi tekutin a podporuje srdeční činnosti. Pacient musí být trvale monitorován.
Vlhké hojení pomáhá při léčbě akutních i chronických ran (odřenin, popálenin, oparů, bércových vředů, dekubitů, diabetické nohy apod.). Princip je jednoduchý – tekutina, kterou rána vylučuje, obsahuje růstové faktory a výživné látky, přispívající k hojení a moderní materiály jsou schopné toto prostředí v ráně udržovat. Kromě toho dokáže vlhké krytí udržet konstantní teplotu rány a výměnu plynů, absorbuje či odvádí exsudát, netraumatizuje ránu při převazech a intervaly mezi nimi jsou delší.
|
|
|
Foto: Wikipedia, Ondřej Petrlík
|
|
|
 |
obsah čísla 90 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
