| Na křídlech slávy |
|
František Houdek |
| SANQUIS č.89/2011, str. 50 |
| Letectví české (postaru aviatika) mělo více kmotrů, ale jediné datum zrodu: 13. května 1911. Proč právě tehdy? Té památné soboty se totiž v Praze ženil jistý inženýr Lang. Na svatbu pozval i přítele ze studií Jana Kašpara.
|
|
Ten pozvání přijal, nicméně potom na ně jakoby zapomněl, vždyť ještě noc před svatbou spal doma v Pardubicích... Pak ale šlo všechno ráz naráz: ráno vstal za svítání, na vojenském cvičišti „nakopl“ svoje letadlo a dvě minuty před čtvrt na sedm se slovy „Jen pryč, ať nezmeškám svatbu!“ odstartoval. Ve tři čtvrtě na osm pak dorazil na chuchelské závodiště. „Šlo to jako na drátku,“ liboval si po přistání. Na tento první dálkový let v českých zemích se připravoval několik roků, přestože k němu měl všechny nutné předpoklady: peníze, talent, vytrvalost.
Jeho otec vlastnil hotel i řadu realit a pozemků. Jan v roce 1907 na ČVUT vystudoval strojařinu. Nějakou dobu pracoval v mladoboleslavské automobilce, ale když ho ředitel Václav Klement po neshodách vyhodil, obrátil se k aviatice, které propadl po letu zeppelinem během zkušené v Německu (pro přesnost: létání v prostředcích lehčích než vzduch se tehdy jmenovalo aeronautika). S bratrancem Evženem Čihákem napřed v únoru 1910 postavil letoun vlastní konstrukce, avšak po řadě nezdarů a zranění odjel do Paříže a za otcových 18 000 franků koupil od prvního pokořitele kanálu La Manche letadlo Blériot XI (s motorem o výkonu 22 kW/30 HP). Poprvé s ním vzlétl v dubnu 1910. „Cvičil jsem obyčejně již ráno po třetí hodině, kdy vše ještě spalo a kdy vlastně cvičiště bylo volné, neboť od čtyř se na ně vyháněl dobytek na pastvu a pásl se až do příchodu vojska.“ A právě jedna zatoulaná kráva ho naučila ve vzduchu i zatáčet...
Dne 16. června Jan Kašpar úspěšně složil pilotní zkoušku a tři dny nato se – za honorář ve výši 450 korun – předvedl 15 000 diváků, kde jinde než na „domácím“ pardubickém vojenském cvičišti. Do konce roku 1910 uspořádal nejméně deset dalších leteckých produkcí po celých Čechách.
|
|
 | | Replika Kašparova blériotu při oslavách výročí |
|
|
Světová špička
Pravděpodobně během zimní přestávky vmontoval do svého blériota silnější motor (52 kW/70 HP). Na jaře 1911 si mladý aviatik věřil už natolik, že založil v Pardubicích vlastní leteckou společnost (ovšemže první u nás). Nedbal nešťastné třináctky v datu a posléze podnikl v květnu svůj nejvýznamnější let: za 92 minut urazil asi 120 km a dosáhl maximální výšky snad až 500 m. Tímto počinem Jan Kašpar vstoupil mezi absolutní světovou leteckou špičku.
Následovala řada dalších leteckých představení, 10. prosince uspořádal v Chuchli s Čihákem společnou produkci. Asi netušil, že je to jeho letecká labutí píseň... Proč v nejlepším přestal? Možná vinou podivného požáru hangáru, při kterém mu shořely dva stroje. Možná kvůli smrti otce, na kterém Jan velmi lpěl. Poslední kapku pak představovalo naléhání maminky, která se o syna bála. Roku 1913 věnoval blériota Národnímu technickému muzeu, zbytek strojového parku mu zrekvírovali za války.
Po válce se věnoval správě rodinného majetku. Pro „byznys“ ale neměl vlohy; navíc trpěl depresemi i silným revmatismem. Koncem února 1927 ho našli v bezvědomí, hlavu omotanou hadrem nasáklým benzinem. Podařilo se ho ještě vzkřísit, ale v podrážděných plicích propukl zánět, na který Jan Kašpar počátkem března 1927 zemřel. Bylo mu teprve čtyřiačtyřicet.
|
|
 | | „Každý z nás Čechů má dvě matky: své
rodiště a Prahu, maják Slovanstva na západní
jeho hranici. Ty spojiti první vzdušnou čarou
chtěl ing. Kašpar...“ (z dobového tisku) |
|
|
|
Foto: archiv, © Sdružení Aviatické Pouti, 100letaviatiky.cz
|
|
|
 |
obsah čísla 89 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
