Bylo symbolem moci, vzbuzovalo vášně. Jeho výjimečné postavení mezi ostatními kovy mu zajišťuje nejen fakt, že jeho výskyt je velmi vzácný, ale i jeho jedinečné, nenapodobitelné vlastnosti. Z 1 gramu zlata lze vytáhnout drát dlouhý 165 metrů o průměru 20 µm a vytepat plech o ploše asi 1 m2 tloušťky 230 atomů!

Mezi ostatními prvky vyniká zlato zejména vysokou chemickou odolností. Má vysokou tepelnou a elektrickou vodivost, tažnost a kujnost. Zlato vyniká vysokou hustotou, leskem i krásou barevných odstínů. Představuje také jeden z nejstálejších kovů, nepodléhá korozi ani neztrácí lesk, a je proto už dlouho považováno za královský kov, konečnou míru a symbol blahobytu. Kdo měl zlato, měl vždy peníze. Sepětí zlata s bohatstvím tak přesahuje všechny hranice a zaručuje mu trvalou pozornost všech lidí na celém světě.
Nepřekonatelná lidská touha získat zlato se stala námětem bájí a legend mnoha národů. Vzpomeňte si na bájné zlato Nibelungů, zlaté rouno z řeckých pověstí nebo tajemný původ Šalamounova zlata. Nejopojnější příběh o pohádkově bohatém městě Eldorádu vábil do Ameriky celé generace dobrodruhů.

Odkud vlastně se zlato bere?
Přestože je velmi vzácné, bylo patrně vůbec prvním kovem, který člověk objevil. To proto, že se vyskytuje na zemi také v podobě volně ležících zlatých valounků – nugetů. Dodnes lze zlaté nugety najít na některých místech v Austrálii, na Aljašce nebo v pouštním písku Kalifornie. V dnešní době jsou však vzácnější než diamanty. Ty největší objevené již byly přetaveny na zlato. Tento osud se nevyhnul ani proslulému nugetu Welcome Stranger, nalezenému pouhé 2,5 cm pod povrchem země. Obr vážící 2520 uncí, tedy asi 78,38 kg, byl roztaven stejně jako všechny ostatní. Největší nález, který lze stále ještě spatřit vcelku, leží v Golden Nugget Casino v Las Vegas. Pochází z Austrálie a nalezen byl v roce 1980. Váží úctyhodných 27 kilogramů. Ryzost nugetů se pohybuje obvykle mezi 82 % a 97 % zlata. Zbývající část tvoří převážně stříbro. Klenotníci popisují čistotu nugetů jako 20 - 23 karátů.

Zlatá horečka a zlaté doly
Zlato se v přírodě vyskytuje také v řečištích řek. Pánve na rýžování zlatých zrníček patří neodmyslitelně k nostalgickým vzpomínkám na zlatou horečku. Při rýžování se zlatonosný písek na těchto pánvích přeséval a vybíraly se z něj malé částečky zlata. V dnešní době jsou však téměř všechna významná rýžoviště vyčerpána.
Drtivá většina zlata se dnes získává těžbou v zlatých dolech. Zlato je tam ale velmi řídce rozptýleno a k jeho získání je třeba vynaložit mimořádné úsilí. K získání jediné unce ryzího zlata (31 gramů) je potřeba týden práce jednoho horníka, 6350 litrů vody, dávka elektřiny, se kterou by velká domácnost vydržela 10 dní, 86 125 m3 stlačeného vzduchu a množství různých chemikálií, jako jsou kyanid, různé kyseliny, olovo, borax a vápno. Nejvíce zlata se produkuje v Jižní Africe v nalezišti zvaném Witwatersrand – „vrcholky bílých vod“. Pochází odtamtud přes 35 procent veškerého na světě vydolovaného zlata.

Zlato v Čechách
V Čechách se ložiska zlata nacházejí na šestině území. Zlato se zde těžilo odpradávna. Odhady celkové těžby v průběhu historie se pohybují od 60 do 1000 tun. Nejvíce se zlato těžilo z ložisek v Jílovém u Prahy. Z něj se razily i první české zlaté mince – florény Jana Lucemburského, které měly funkci mezinárodního platidla. Pro přiblížení jejich hodnoty: Karel IV. koupil Braniborsko za půl milionu zlatých mincí, které patrně pocházely z českého zlata. Z jílovského zlata z dolu Radlík je pravděpodobně vyrobena i svatováclavská koruna českých králů.

Alchymisté přírodu nepokořili
Pro své výjimečné vlastnosti a omezené zdroje vyvolávalo zlato od dávných dob touhu vyrobit ho uměle z jiných látek, nejčastěji přeměnou z obecných kovů za pomoci různých fyzikálních a chemických procesů a vydatného přispění záhadných magických sil. Snažili se o to jak alchymisté, kteří se o výrobu zlata pokoušeli na základě vědeckých teorií odpovídajících míře tehdejšího poznání, tak i tzv. sufléři, kteří se cestou čistého experimentu pokoušeli o totéž. Je zajímavé, že za jednoho z českých alchymistů je považován i Jan Ámos Komenský.

V Čechách se dnes zlato ve velkém netěží, nesbírá ani nerýžuje. Přesto si můžete v Praze pořídit velké nugety původem z Austrálie nebo třeba jen malá zlatá zrnka rozmanitých tvarů a barev, která se stávají velmi oblíbeným dárkem. Ve specializované prodejně v Obecním domě na náměstí Republiky, která je v Čechách ojedinělá, se prodávají vedle zlatých cihel, mincí a medailí i tyto jedinečné skvosty, jejichž autorství patří matce přírodě. S nabídkou zlatých nugetů se můžete seznámit i na internetové prezentaci této prodejny, kterou naleznete na adrese
www.Zlate-Cihly.cz.