SANQUIS - 2011/89 Lední medvědi mají ještě šanci

Rubriky:

Archivy SANQUIS

Archiv všech čísel

Archiv SANQUIS
ON-LINE listování

Sanquis ve formátu
PDF ke stažení

Klub SANQUIS

Užitečné odkazy

Podporujeme umění

Více z medicíny

Ze zahraničních serverů - archiv

Redakce

Lední medvědi mají ještě šanci

Eva Bobůrková

SANQUIS č.89/2011, str. 52

Nad Arktidou letos v zimě zaznamenali meteorologové rekordní úbytek ozonové vrstvy. Ale zalednění Arktidy nezmizí v příštích sto letech ani v nejslabších místech, tvrdí američtí geologové. Co tyto zprávy znamenají pro lední medvědy? Ještě mají naději na přežití.

Bez ledu by se zvířata nemohla rozmožovat

V horizontu stovky let přijde Arktida o zimní ledovou přikrývku. A první obětí změn klimatu budou lední medvědi. Tyto varovné zprávy, které jsme slýchali v posledních letech při pohledu na mizející arktickou ledovou čepičku, nyní vystřídal poněkud optimističtější pohled expertů. Zvířata, jež odjakživa představují symbol ledového severu, nevyhynou. Tedy pokud je „nedorazí“ ropa a jedy.
Lední medvědi se dostali na seznam ohrožených živočišných druhů v roce 2008. Tyto dravé šelmy se stanou jednou z obětí změn klimatu, upozorňovali v této souvislosti vědci. Životy polárních medvědů na ledu zcela závisejí. Po něm se dostávají ke své hlavní potravě, tuleňům, přesouvají se z lovišť do skrýší k zimnímu odpočinku i na místa, kde rodí mláďata. Tání ledu je nejvíce znát právě v jižní oblasti, kterou medvědi obývají – kolem Hudsonova a Jamesova zálivu. S každým jarem led taje dříve na jaře a formuje se později na podzim. Čas, kdy medvědi mohou využívat ledovou pokrývku, se zkracuje a zvířata tak nestačí nashromáždit dostatek tukových zásob. To nejvíce ohrožuje březí samice a jejich mláďata, uvádí zpráva Světového fondu na ochranu přírody. Ztráta místa k životu je pro medvědy zdaleka největším nebezpečím, ne však jediným.

Jedy v moři
Organické jedy, jako polychromované bifenyly, dioxiny, furany a pesticidy, jsou sice již mnohde zakázány nebo alespoň pod stálou kontrolou, v životním prostředí ale přetrvávají dlouhá léta. Z jihu na sever je přinášejí větry i mořské proudy. Jakmile se dostanou do studených arktických podmínek, ukládají se do vody i půdy a vstupují do potravního řetězce. S tím, jak velká zvířata požírají malá, se v jejich organismech toxické látky koncentrují. Znečištění moří jedy ohrožuje medvěda jako vrcholného predátora nejvíce.
Jak konkrétně tyto látky škodí? Medvědi s vysokou hladinou organických jedů v krvi trpí sníženou hladinou vitaminu A, hormonů štítné žlázy a protilátek, naopak mají vyšší hladinu stresových hormonů. To vše dohromady narušuje jejich růst a imunitu stejně jako schopnost rozmnožovat se.

Po ledových krách se medvědi vydávají na lov

Těžba ropy, doprava
Další ohrožení představuje těžba ropy a lodní doprava. S výhledem na odlednění Arktidy si již mnohé státy „brousí zuby“ na tamní nerostné bohatství a těší se na kratší dopravní cesty. Ropný a plynový průmysl se o tuto oblast zajímá dlouho a ropné plošiny už také najdeme u pobřeží Ruska, Kanady i Aljašky. Těžba ropy a intenzivnější lodní doprava dál ubírají z velikosti zaledněného území a kouskují už tak omezená medvědí teritoria.
Jenže ropa a ropné produkty znamenají pro populace medvědů velké riziko. Přímý kontakt s ropnou skvrnou může zničit izolační vlastnosti medvědí srsti. Medvědi pak potřebují více energie k udržení tělesné teploty, tepelné ztráty musí kompenzovat vyšším příjmem kalorií. A získání extra porce tuleňů může být problém, když medvědi mají velice omezený přístup k potravě – zvláště v tající Arktidě.
Zakázaný lov Že je toho na medvědy trochu moc? A to ještě k výše jmenovaným ohrožením musíme přidat lov. Mezinárodní dohoda na ochranu ledních medvědů jej dovoluje pouze místním obyvatelům za použití tradičních metod. Avšak to se netýká lovu sportovního. V Kanadě mají roční kvóty a lovecká komunita jejich dodržování pečlivě hlídá, avšak podle údajů Světového fondu na ochranu přírody je zcela jiná situace v Grónsku a Rusku. Neexistuje zde ani monitoring populací, ani informace o počtech ulovených zvířat. Tudíž nikdo neví, zda je lov v rovnováze s velikostí populací. Nynější celkové počty medvědů se odhadují na 25 tisíc jedinců.
Přece jen nezmizí Čerstvá studie amerických badatelů konečně přináší poněkud optimističtější zprávy. Na posledním zasedání Americké geofyzikální společnosti v San Francisku představili vědci nejnovější modely vývoje klimatu Arktidy. Ty ukazují, že letní ledová pokrývka z pólu nezmizí ani v příštím století a může tak nadále sloužit jako místo k životu pro polární medvědy i tuleně. Podle modelů se led bude dále hromadit na kanadské straně arktického souostroví a Norska, kde se dnes vyskytuje nejslabší ledová vrstva. Část ledu vzniká přímo na místě, ale část přináší vítr a oceánské proudy od Sibiře. „Dříve trvalo osm až devět let, než se led dostal ze vzdálenějších míst na Arktidu, nyní je to jen sedm roků,“ uvedl geochemik Robert Newton z Lamont Doherty Earth Observatory v New Yorku. Arktická ledová oblast velká asi půl milionu čtverečních kilometrů bude s největší pravděpodobností přetrvávat celoročně po celé 21. století. „Pokud dostaneme emise skleníkových plynů pod kontrolu, věřím, že se podaří ochránit ekosystémy, v nichž přežívají lední medvědi,“ dodává spoluautorka výzkumu Stephanie Pfi rman.
Melanie Smith z ochranářské skupiny Audubon Alaska zmiňuje zejména dvě oblasti, kde led setrvává nejdéle: Hanna Shoal v amerických vodách a Herold Shoal v ruských vodách. Pobřežní vody Čukotského moře mezi Sibiří a Aljaškou jsou o jeden až dva stupně chladnější než okolní vody. Důraz teď leží na ochraně těchto nejstudenějších oblastí před těžbou ropy a znečištěním toxickými látkami. V loňském roce zde požádala společnost Shell o povolení k těžbě, ale projekt byl po ekologické katastrofě v Mexickém zálivu pozastaven. Transport ledu z Asie směrem ke Kanadě nesmí narušit ani lodní doprava, ani jakákoli jiná průmyslová aktivita. Jen tak se podaří lední medvědy a další arktické druhy zachránit.

Přesun do míst zimního odpočinku

„Nečisté“ populace
Vzhledem k zmenšujícím se teritoriím však ledním medvědům hrozí ještě jedno dříve netušené nebezpečí: křížení. V posledních letech totiž přicházejí do kontaktu s medvědy grizzly – podobně jako se v otevřených vodách nyní mohou potkat velrybí druhy z Atlantského a Tichého oceánu. Mořský biolog z americké agentury NOAA (Národní správy oceánů a atmosféry) Brendan Kelly varuje: „Mohlo by dojít ke vzájemnému křížení, a tak navzdory všem dosavadním snahám k vymizení původních čistých populací ledních medvědů.“ NOAA již v časopise Nature publikovala studii, kde dokládá první příklady zaznamenané hybridizace. Celkem 22 druhů, zejména medvědů, velryb a tuleňů, se může křížit v nových 34 kombinacích.