Seznamte se: Divadlo Letí
Eva Pivodová  
SANQUIS č.55/2008, str. 44

Divadlo Letí je nejmladším profesionálním divadelním souborem v Praze. Věkový průměr jeho herců je pouhých dvacet šest let. Jejich tvorba je přitom progresivní a originální, navíc si dávají velmi záležet na tom, aby se v rámci své divadelní činnosti chovali ekologicky.

Divadlo Letí zkrátka vystihuje nejaktuálnější trendy současné české i světové divadelní dramatiky. Jeho stálým působištěm je od loňského října Malá scéna Divadla pod Palmovkou.
Soubor se zformoval v roce 2005 ze studentů jednoho ročníku Miroslava Krobota na katedře alternativního divadla pražské DAMU. Devět čerstvých absolventů herectví, stmelených společným studiem i účinkováním v divadle Disk, se tehdy rozhodlo, že spolu nadále zůstanou i v profesionálním životě. Prvním mimoškolním představením, které nastudovali, byla hra Letí ruské autorky Olji Muchinové pod vedením režiséra Mariána Amslera. Právě tato hra dala divadlu název.

Nové hry, noví autoři
Divadlo Letí je výjimečné v několika směrech. Jeho hlavní dramaturgická linka tkví ve zpracovávání dosud nehraných divadelních inscenací. Všechny texty uvádí v české nebo světové premiéře a striktně se specializuje na současnou dramatickou tvorbu - jak evropskou, tak neevropskou. „Chceme být otevřenou platformou, která nabízí možnost setkávání umělců a diváků z různých zemí, tak aby se mohli poznávat a komunikovat spolu. Nebojíme se premiérovat u nás aktuální světové novinky, které v zahraničí prezentují velká, etablovaná divadla. Máme pocit, že v kontextu České republiky tato role připadla právě nám,“ říká produkční souboru Magdaléna Zelenková.
Divadlo Letí dává příležitosti také novým autorům, mladým talentovaným debutantům. V březnu například uvede inscenaci Metal4Ever mladičké Heleny Eliášové, která - ač studuje teprve v prvním ročníku dramaturgie na DAMU - za ni loni byla oceněna Zlatou divadelní žábou v soutěži divadelních her s tématem rovných příležitostí žen a mužů.

Od Ravenhilla k Wrightovi
Divadlo každý rok také pracuje s jiným rezidentním autorem, který hercům napíše divadelní hru přímo na tělo. Pro rok 2008 je jím slovenský dramatik Viliam Klimáček. V následujících měsících je dále čeká například příprava autorského projektu s talentovaným režisérem Jiřím Havelkou (který působí také ve Studiu Ypsilon, v Disku a v Dejvickém divadle) a samozřejmě reprízy již nastudovaného repertoáru - například intimní příběh tří bratrů Náš malý svět od Garyho Mitchella, trefné podobenství o světě modelingu Holky Elky od Radmily Adamové (derniéra 4. 3.), dramatické zpracování skutečné mrazivé události z Londýna roku 2002 s názvem Elevátor od Gabriela Pintileie či velmi úspěšné americké monodrama Douga Wrighta Svou vlastní ženou; v režii Janka Růžičky zde mladý slovenský herec Pavol Smolárik podává strhující výkon, za který na alternativním festivalu Next Wave získal cenu pro objev roku. Doug Wright patří mezi nejúspěšnější současné americké dramatiky a za zpracování životního příběhu kontroverzního německého transvestity Lothara Berfelda alias Charlotty von Mahlsdorf obdržel v roce 2004 prestižní Pulitzerovu cenu za nejlepší drama.

Ekologické divadlo
Soubor Divadla Letí chce být opravdu ekologickým divadlem – jeho členové tedy používají kosmetiku, líčidla, saponáty a prací prášky šetrné k životnímu prostředí, v divadelním zázemí se třídí odpad a stejnou možnost mají na druhé straně i návštěvníci divadla. Těm je k dispozici nekuřácká divadelní kavárna. Ekologii by Letí chtělo výhledově dokonce převést přímo na divadelní prkna. Herci mají v plánu třeba divadelní představení pro děti s pracovním názvem Zelená pohádka. Do této „ekologické výchovy pro nejmenší“ by rádi zapojili i loutky. Mají k nim totiž vzhledem k předchozímu studiu alternativního herectví velmi blízko.

Jedna premiéra za druhou
Divadlo Letí připravuje každoročně velký počet premiér - zhruba třináct nových představení včetně osmi scénických skic předvedených v rámci projektu 8v8. Ten je dalším zajímavým počinem souboru. Pořádá jej spolu s divadelní agenturou Dilia ve Studiu Švandova divadla. Osmkrát za rok se uvádí od osmi hodin večer postupně osm scénických skic - náčrtů budoucích inscenací. O tato představení je velký zájem, akce vzbudila nadšení také mezi divadelními dramaturgy. Protože koncept instantního divadla vylučuje standardní několikaměsíční přípravy, mohou se hry prezentovat v České republice jen pár měsíců po jejich prvním zahraničním provedení. Některé z těchto textů si poté vybírají pro nastudování jiná divadla; hry, které si herci Divadla Letí oblíbí, jim často zůstávají k nazkoušení.

Cíl? Širší publikum
Odborná divadelní veřejnost a příznivci Divadla Letí s ním již počítají jako s důležitým prvkem na současné kulturní scéně. Po právní stránce funguje divadlo jako občanské sdružení, jehož existenci zajišťují především granty od hlavního města a ministerstva kultury. Divadlo vede umělecká rada, jejímiž členy jsou režisér Marián Amsler, dramaturgyně Marie Špalová a režisérka a dramaturgyně Martina Schlegelová. Do hereckého ansámblu patří Anna Bubníková, Richard Fiala, Pavol Smolárik, Martyna Sl‘úková, Josef Wiesner, Klára Štěpánková, Pavlína Štorková, Václav Jiráček a Jana Kovalčíková, jež je absolventkou činohry na DAMU z ročníku J. Šiktancové.
Přestože spolu mladí herci pracují už mnoho let, vzájemná chemie stále nevyprchala. V polovině své třetí sezony jsou na cestě, která bezpochyby slibuje zajímavou budoucnost. Před mladými divadelníky stojí ale ještě jeden velký cíl - dostat se do povědomí nejširšího publika, posílit v rámci finančních možností propagaci a mediální prezentaci. „Nechceme izolovat naši cílovou skupinou pouze na diváky okolo třiceti let, rádi bychom oslovili doslova všechny,“ dodává Magdaléna Zelenková.



obsah čísla 55 ročník 2008





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA