Paul Gauguin v Bretani
Boris Dočekal  
SANQUIS č.87/2011, str. 84

Na první pohled se Le Pouldu neliší od jiných přímořských městeček v jihovýchodní Bretani. Písečné pláže, několik desítek rodinných domů, areál rekreačních domků a apartmánový hotel. Přesto má důležité místo v dějinách francouzského malířství.
Dům u řeky Aven, který Gauguin maloval

V letech 1889 a 1890
v Le Pouldu pobýval Paul Gauguin. Ve skromném hostinci La Buvette de la Plage, který vlastnila mademoiselle Marie Henry, trávil čas se svými přáteli, holandským malířem Meyerem de Haanem, francouzským malířem Paulem Sérusierem a několika dalšími umělci. Byl to právě Gauguin, kdo výrazně ovlivnil takzvanou pontavenskou školu, horující pro postimpresionismus a syntetismus, nazvanou podle nedalekého města Pont- Aven. V Bretani, kam ho přilákaly i výrazně nižší životní náklady než v Paříži, vytvořil Gauguin stovky obrazů, které se vyznačují podstatně střídmější barevností i formou než jeho pozdější a známější díla z Tahiti. Zachytil v nich kromě krajiny i život obyčejných Bretonců.
Ve dvacátých letech minulého století původní hostinec v Le Pouldu radikálně přestavěli na kavárnu, v níž dodnes podávají skvělou kávu, a posezení třeba nad Gauguinovou monografi í tu nemá chybu. Více se o malířově pobytu návštěvník dozví v místním muzeu. O jeho zřízení v městečku rozhodli před třiceti lety. Zvítězil tehdy pozoruhodný návrh zbudovat muzeum jako dokonalou repliku hostince, který stojí jen o pár desítek metrů dál. Takže když člověk prochází pokojem, v němž „bydlel“ Gauguin, anebo ložnicí Marie Henry a de Haana, vlastně se pohybuje v prostorách, kde ve skutečnosti nikdy nežili. Nicméně iluze je dokonalá i díky dobovému nábytku, faksimilím obrazů a hlavně zrekonstruované jídelně, která připomíná Váchalem vyzdobené Portmoneum v Litomyšli.
Při přestavbě původního hostince před více než sto lety našli pod tapetami značně zachovalé malby, které pokrývaly stěny, strop i dveře. Zřejmě nejpozoruhodnější je mezi nimi Gauguinův portrét. Namaloval jej de Haan, umělec dosud stojící ve stínu svých slavnějších přátel a kolegů, nicméně přesto pozoruhodný a zastoupený ve sbírkách předních evropských muzeí. K němu snad ještě jednu životopisnou poznámku – s hostinskou Marií Henry měl dítě, ale když mu rodiče radikálně snížili apanáž, musel Bretaň opustit a vrátil se do Holandska. Brzy poté zemřel.
Okno v Le Pouldu podle Gauguinova návrhu

Žlutý Kristus z Pont-Aven

Paul Gauguin v Bretani kromě Le Pouldu trávil čas také v nedalekém Pont-Aven. Jestliže Le Pouldu je velmi poklidné místo, vhodné spíš pro rodinnou dovolenou, Pont-Aven se postupem let stalo prvořadou turistickou atrakcí. Půvabné a dokonale upravené městečko v ústí řeky Aven láká desítkou dodnes více či méně zachovalých mlýnů. A pokud někdo touží navštívit autentické prostory, kde Gauguin v roce 1894 pobýval, může se ubytovat v příjemném a docela laciném hotelu Les Ajons d\Or (dříve se jmenoval Gloanec), nejlépe přímo v „Gauguinově“ pokoji v prvním patře.
Vrátit se do historie a v klidu najít a prohlédnout si místa, která Gauguin maloval, je ideální brzy po ránu. To francouzští turisté vyspávají. Ti ostatní, včetně Čechů, sem zase tak moc nejezdí. A kam se vydat po stopách Gauguinovy inspirace? Třeba do Chapelle de Trémalo v lese nad městem. V kapli se náchází dřevěná plastika, jež inspirovala jeden z nejznámějších Gauguinových obrazů – Žlutý Kristus.
Umělcům pontavenské školy (vedle Gauguina sem patří například Emile Bernard) jsou věnovány každoroční výstavy ve zdejším muzeu. Milovník francouzského umění z přelomu 19. a 20. století by si je rozhodně neměl nechat ujít. Pont-Aven doslova zaplavují také obrazy a grafi ky z jiných období – v pěti desítkách galerií tady v až nepochopitelném množství nabízejí díla současných malířů, ačkoli se do jejich kupování turisté příliš nehrnou. A tak zatímco zdejší moderní výstavní síně zanikají a nové zase vznikají, stopy Gauguinova někdejšího pobytu zůstávají.
Interiéry muzea v Le Pouldu – neboli replika hostince, kde Paul Gauguin pobýval se svými přáteli. Tady vedli dlouhé intelektuální debaty, bavili se o životě, přeli se o umění...
 
foto Boris Dočekal


obsah čísla 87 ročník 2011





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA