| Otázky a odpovědi (87) |
|
Josef Tuček |
| SANQUIS č.87/2011, str. 73 |
| Tentokrát na téma jak se vyhnout chřipce a význam elektronické zdravotní knížky.
|
|
Základy sebeobrany: Jak se vyhnout chřipce
1) Má smysl se otužovat? Naše imunita může být oslabena při stresu, nadměrné fyzické či psychické námaze, nesprávné životosprávě či prostě vlivem nějaké nemoci. Obrana a prevence je prostá: zdravá a vyvážená strava, hodně zeleniny a ovoce, pravidelný pobyt na čerstvém vzduchu, pohyb, přiměřené otužování, dostatek odpočinku... Zní to jako klišé, ale je to zaručený recept.
2) Co dělat, když už chřipka vypukne? Na očkování je pozdě, na posílení imunity nikoli. Průběh nemoci pomohou lépe zvládnout probiotické přípravky s obsahem laktobacilů a dalších mikroorganismů (k dostání jich je celá řada – např. Biopron, ActiLac). Dobu léčby zkrátí také enzymoterapie. Některé enzymy v těle totiž pomáhají zajišťovat rovnováhu a fungování imunity, jestliže je v nemoci užíváme (nejznámější je např. Wobenzym), mobilizujeme obranný systém. Protizánětlivé účinky enzymatických přípravků jsou také zbraní proti dalším komplikacím.
3) Pomohou „léčivky“? Echinaceu neboli třapatku používali na hojení ran Indiáni odpradávna, Evropané osídlující Ameriku ji už pasovali na univerzální lék na chřipku a virová onemocnění. Její účinky nepolevily dodnes, na trhu je k dostání ve všech možných formách (pastilky, čajová bylina, tobolky, tinktura atd.)
|
|
|
Kam k lékaři?
Nový portál www.toplekar.cz přichází s unikátním konceptem hodnocení zdravotnických služeb. Autoři projektu se totiž dotazují přímo českých lékařů, na jakého kolegu praktika, ortopeda, onkologa či například gynekologa by se obrátili, pokud by onemocněli oni sami či osoba jim blízká. Do projektu jsou zahrnuti všichni lékaři a zdravotnická zařízení v ČR. www.toplekar.cz
|
|
|
K čemu by nám byla elektronická zdravotní knížka?
Zraníte se v cizí zemi. Vezou vás do nemocnice a vy pak obtížně vysvětlujete lékaři, že trpíte alergií a berete léky. Jaké léky? Jste v koncích. Pod českým obchodním názvem vaše léky v zahraničí neznají, ptají se tedy na účinnou složku. Který pacient tohle ví? Jeho elektronická knížka by si to však pamatovala...
Evropská unie se dlouhodobě snaží prosadit tzv. elektronické zdravotnictví v členských zemích. Ideální stav zobrazený v dokumentech EU vypadá takto: lékař se poté, co získá od zahraničního pacienta přístupová hesla, dostane přes internet k lékařské dokumentaci, kterou má pacient uloženou v databázi ve svém domovském státě. To samozřejmě ještě nestačí, třeba portugalskému lékaři nemusí sebedokonalejší dokumentace v češtině být moc platná. Je třeba také zavést jednotný počítačový program, do něhož by ošetřující lékař vkládal údaje z nabídky přesně definovaných symptomů a diagnóz ve svém jazyce. Program by pak dokázal zobrazit vložené informace v jakékoli jiné evropské řeči. Už záchranáři v sanitce by se mohli z čipu v kartičce zdravotního pojištění posléze hned dozvědět, jakou má pacient krevní skupinu, jestli byl očkován proti tetanu, zda netrpí cukrovkou...
Až potud teorie. Zdravotnické údaje většiny pacientů jsou dnes roztroušeny po kartotékách v různých ordinacích. Jen pomalu se v Evropě rozvíjejí elektronické zdravotní knížky, které umožňují shromáždit potřebné údaje v jedné databázi. A tyto databáze nejsou mezinárodně propojené.
Dnes jsme tedy úplně na začátku. Ukazuje to probíhající evropský projekt epSOS (European Patients Smart Open Services – Inteligentní otevřené služby pro evropské pacienty). Jeho cílem je vyzkoušet některé služby elektronického zdravotnictví. Zatím jsou do něj přihlášeny zdravotnické organizace dvanácti evropských zemí.
Propojení systému však není zatím přímé, uskutečňuje se prostřednictvím národních kontaktních bodů. Příklad: Čech ve Francii potřebuje lékařskou pomoc. Vyhledá zdravotnické zařízení, které je do systému epSOS zapojeno. Tamní lékař se obrátí na národní kontaktní bod v Paříži. Odtud se služba spojí s kontaktním centrem v Praze, které vezme z databáze podstatné informace o pacientovi a odešle je elektronickou poštou, přeložené do angličtiny. V Paříži údaje přeloží do francouzštiny a pošlou onomu lékaři. „Systém zajišťuje věrohodnost předávaných informací,“ vysvětloval Fredrik Lindén, koordinátor projektu epSOS, při setkání s novináři v Praze. Vše by prý nemělo trvat tak dlouho, jak to z popisu vypadá. S překladem dokumentace mají pomáhat počítačové programy.
V Česku je národním kontaktním bodem společnost IZIP, která provozuje elektronické zdravotní knížky klientů VZP. Projekt by měl vyzkoušet také možnosti vystavování léků na cestách.
Druhá fáze
Zkušební fáze epSOS, jež by měla doporučit technickou specifikaci, organizační model a softwarové nástroje, skončí v prosinci. Naváže na ni projekt epSOS II, počet zúčastněných zemí se zvýší na třiadvacet a bude se budovat širší praktická struktura služeb. Kdy však budeme moci při cestách po Evropě běžně využít aspoň některých jeho poznatků, to ještě není jisté. www.izip.cz
|
|
|
|
|
|
 |
obsah čísla 87 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
