| Co přináší (a odnáší) reprodukční medicína |
|
Doc. MUDr. Tonko Mardešić CSc. |
| SANQUIS č.87/2011, str. 63 |
| V roce 1978 se narodila Lousie Brownová poté, co bylo vajíčko oplodněno mimo tělo matky v laboratorních podmínkách a embryo následně přeneseno do dělohy. To přineslo převratnou změnu v přístupu k léčbě nedobrovolně bezdětných párů.
|
|
|
Mimotělní oplodnění, původně zamýšlené jako léčba žen s odstraněnými či poškozenými vejcovody, se ukázalo jako mimořádně efektivní léčba všech poruch plodnosti a díky tomu vedlo k zužování indikací pro léčbu „klasickými“ méně úspěšnými postupy a rozšiřování indikací pro léčbu metodami asistované reprodukce. K trvalému zvyšování úspěšnosti metod asistované reprodukce přispívá zvyšování efektivity kryokonzervace buněk a embryí, které je standardní a neodmyslitelnou součástí každého pracoviště reprodukční medicíny.
Hlavní indikaci pro léčbu metodou mimotělního oplodnění (IVF) dnes představuje snížená plodnost muže, a to především díky technice intracyoplazmatické injekce spermie (ICSI), jež dovoluje úspěšné oplození i jedinou dostupnou spermií. Technika se úspěšně uplatnila i u mužů s azoospermií – úplnou nepřítomností spermií v ejakulátu. Zde se spermie získávají chirurgickou cestou z nadvarlete či varlete, kde ve více než polovině případů je ostrůvkovitě tvorba spermií zachována. Tyto postupy vedly k dramatickému snížení poptávky po léčbě darovanými spermiemi.
Současně metody asistované reprodukce také přinesly léčbu a těhotenství ženám a párům, pro které dříve žádná léčba neexistovala. Rychle narůstá poptávka po léčbě darovanými vajíčky, která umožňují otěhotnět ženám s předčasným nástupem menopauzy. Institut náhradního mateřství dává šanci získat geneticky vlastního potomka ženám, u kterých se nevyvinula děloha nebo u kterých zdravotní komplikace vedla k nutnosti dělohu chirurgicky odstranit.
Díky vývoji v oblasti genetiky lze vyšetřovat řadu závažných geneticky podmíněných chorob u embryí ještě před přenosem do dělohy bez rizika pozdějšího přerušení těhotenství po průkazu postižení plodu. To vše vedlo k tomu, že v některých hospodářsky vyvinutých zemích (a s příznivou legislativou) se již dnes rodí 5–6 % všech dětí po mimotělním oplodnění.
|
|
Předpovědi do budoucna
Ve světle těchto převratných změn je na místě otázka, co můžeme v této oblasti očekávat do budoucna. Zatímco v krátkodobém horizontu se lze o odhad dalšího vývoje pokusit, v delším časovém úseku – vzhledem k raketovému vývoji v biologii – je to prakticky nemožné. Především můžeme předpokládat, že procento párů s poruchou plodnosti se bude zvyšovat. Pokud nedojde ke změně hodnotového systému ve společnosti, bude se dále zvyšovat věk žen, kdy začínají usilovat o těhotenství. Právě to povede k nárůstu počtu párů s poruchou plodnosti (s věkem ženy jednak roste riziko poruchy plodnosti na podkladě prodělané infekce, děložní myomatózy či endometriózy, věk ženy sám o sobě je však hlavním prognostickým faktorem otěhotnění i úspěšnosti léčby). Bude také potřeba více darovaných vajíček. Vzhledem k rozšiřujícímu se povědomí o tikajících „biologických hodinách“ se začne více žen zajímat o tzv. „social freezing“ – zamrazení svých vajíček pro jejich pozdější použití v období, kdy činnost vaječníků již nemusí být optimální pro otěhotnění a založení rodiny.
Vedle toho bude přibývat mužů s poruchou plodnosti – kořistnický přístup k životnímu prostředí a hektický způsob života zřejmě vedou (ať již z jakéhokoli důvodu) k častější poruše spermatogeneze s nutností lékařské asistence při otěhotnění. Tato situace – minimálně v Evropě – povede k tomu, že těhotenství pomocí metod asistované reprodukce budou stále běžnější. Dojde k dalšímu zjednodušení léčebných postupů, především v oblasti hormonální přípravy. Většina léků bude dostupná v podobě tablet bez nutnosti každodenní aplikace injekčních preparátů. Pokud by nadále zůstaly velké legislativní rozdíly v jednotlivých zemích, které zásadním způsobem určují (omezují) dostupnost léčebných metod pro své obyvatele, můžeme předpokládat, že ještě více párů bude za léčbou vyjíždět za hranice své vlasti. Spíše lze však očekávat, že pod tímto tlakem budou vlády přístup pacientů k potřebné léčbě rozšiřovat.
V embryologických laboratořích se pravděpodobně budou rozvíjet metody, které umožní výběr embrya pro přenos do dělohy s nejvyšší nadějí na implantaci – normou se stane přenos jediného embrya při dále stoupající celkové úspěšnosti léčby. Dalekosáhle se v této souvislosti zvýší význam a úspěšnost kryokonzervace (zamrazování) pohlavních buněk a embryí. Na éru vícečetných těhotenství budeme pohlížet jako na „dobu kamennou“ v reprodukční medicíně.
Rozšíří se a také se zjednoduší diagnostika geneticky podmíněných chorob. Programem preimplantační diagnostiky embryí bude procházet většina párů s definovaným genetickým rizikem, „klasické“ postupy prenatální diagnostiky budou vyhrazeny pro screening nerizikové populace a budou stále méně invazivní. Společnost však jistě čeká diskuse nad problematikou, jak se postavit k množství informací, které genetická diagnostika bude nabízet – především u tzv. „late onset diseases“, tedy u chorob, které se projevují až v pokročilejším či pokročilém věku. Reprodukční medicína se stane standardní součástí komplexního přístupu k onkologickým pacientům, kteří ještě nemají realizované své reprodukční plány. Tak jak je dnes víceméně rutinním postupem kryokonzervace spermií u mužů, které čeká gonadotoxická onkologická léčba, stane se kryokonzervace vajíček a ovariální tkáně stejně běžným postupem u dívek a žen s vysokým rizikem nevratného postižení jejich další plodnosti.
|
|
|
|
Zatím zcela otevřený zůstává vývoj v oblasti kmenových buněk, které mají nepochybně potenciál zcela změnit dnešní podobu medicíny. Kromě dnes již známých možných aplikací se zřetelně rýsují možnosti diferenciace kmenových buněk směrem k pohlavním zárodečným buňkám – spermiím a vajíčkům. To by samozřejmě znamenalo revoluční změnu současné podoby reprodukční medicíny.
|
|
Vývoj v biologických vědách v posledních padesáti letech se všemi důsledky a možnostmi je nepochybně fascinující a postupně se dostává až na úroveň prvopočátku života. Bude záležet pouze na nás, co z těchto možností přijmeme a co (jako například reprodukční klonování) odložíme.
Foto: Dreamstime
|
|
|
 |
obsah čísla 87 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
