| Dřevo se vrací |
|
Günter Bartoš |
| SANQUIS č.86/2011, str. 110 |
| Tradiční přírodní materiál je příjemný na dotek, voní a navíc má výborné izolační vlastnosti.
|
|
Není divu, že dřevo nalézá uplatnění i v hi-tech civilizaci a získává zpět ztracené pozice. Ještě v 18. století se stavby z devadesáti procent stavěly ze dřeva. Průmyslová revoluce však používání tradičních a lokálních materiálů potlačila. Využití dřeva se nepřetržitě a lineárně snižovalo až na statisticky nejnižší úroveň – pod deset procent v poslední čtvrtině 20. století. Zvýšené ohledy na ekologii ale přivodily zvrat a dnes je celosvětově okolo dvaceti procent nově dokončených staveb ze dřeva. A tento podíl roste.
|
|
 | | Dřevěné domy nemusí být rustikální |
|
|
„Dnešní dřevěné stavby nemají nic společného s historickými stavebními systémy, dřívějšími chatami nebo se stavěním pro sociálně slabší vrstvy. Také se neomezují na obytné domy nebo halové konstrukce. Nové je, že dřevěné stavby mají úspěch na základě komplexního technologického vývoje a konstrukčních metod, ale také díky lepšímu porozumění pro samotnou aktuální architekturu,“ říká odborník Josef Kolb ze Švýcarska.
V Čechách zatím na filigránské dřevěné střešní konstrukce a vícepatrové domy nenarazíme. Na bytové výstavbě se podle nadace Dřevo pro život podílejí dřevostavby jen jedním procentem. Ve skandinávských zemích to bývá přes 60 procent, v USA 65 procent, v Kanadě dokonce 80 procent a ve srovnatelném Rakousku a Švýcarsku 10 procent. Stále se projevuje dědictví komunistického režimu, které dřevo jako stavební materiál po desetiletí „upozadilo“, aby je mohlo masově vyvážet jako strategickou surovinu na západ. Proto chybí tradice. Jen nemnozí architekti a stavební firmy to se dřevem umějí, typická dřevostavba vypadá jako banální montovaný domek à la RD Rýmařov. Materiál sám lidé stále vnímají jako nemoderní, venkovský, nehodící se k převládajícímu městskému životnímu stylu. To spíš betonová stěrka...
|
|
 | | Firma Tschabrunn obchoduje se dřevem a její sklad je největší dřevěnou halou v Rakousku |
|
 | | Krytá dvorana dřevěné radnice v obci Ludesch |
|
|
Zápory a klady
Dřevo přináší samozřejmě i objektivní nevýhody – nižší odolnost, trvanlivost, životnost i nižší ohněvzdornost, jako živý materiál je náročnější na řemeslné zpracování. Pokud není zpracování dokonalé, hrozí třeba plísně. Materiál se musí vysušit na úroveň vlhkosti svého pozdějšího využití kvůli hydroskopii – dřevo vlhkost přijímá a také odevzdává, což na druhou stranu vytváří příjemné klima v budově.
Pozitiv je ovšem celá řada. V zemích s velkým zalesněním, jako je i Česká republika s 33,5procentním podílem lesů a čtvrtými největšími zásobami dřeva na hektar v Evropě, přiroste každých několik minut dost dřevní hmoty na postavení jednoho rodinného domu. Jde tedy o plně obnovitelný materiál. Dřevo dále ukládá oxid uhličitý, snižuje tak skleníkový efekt. A jeho likvidace nezpůsobuje ekologické problémy.
|
|
 | | Obytný komplex s dřevěnými prvky v Bregenzu |
|
|
Na lokální úrovni zase stavby ze dřeva podporují místní ekonomiku. Staví se z toho, co se pokácí v místních lesích. To si už před lety uvědomili v nejmenší rakouské spolkové zemi Vorarlbersko, kde se nyní až 20 procent nových domů staví ze dřeva. Dřevěná architektura se stala místním fenoménem, na který se jezdí dívat exkurze. Vedle moderních rodinných domů tu ze dřeva rostou haly, radnice i sociální ústavy.
V Čechách jsme zatím s jedním procentem nových staveb ze dřeva pozadu. Ponejvíc si je opatřují lidé proto, že je jim zkrátka materiál a jeho vůně sympatický. „Okouzlení z lesa přenášejí na dřevo jako materiál,“ vysvětluje jejich motiv Josef Kolb v publikaci Dřevostavby (nakl. Grada, 2007).
|
|
|
|
 |
obsah čísla 86 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
