Sen a sexualita
doc. PhDr. Jiří Kocourek Ph.D. 
SANQUIS č.86/2011, str. 58

Psychoanalýza je již od svého počátku jednoznačně spjata se sexualitou a jejím výkladem. Pro pionýrské období psychoanalýzy byla tato skutečnost relevantní. V pozdějších dobách se akcent na sexualitu zmírnil a do určité míry změnil.
Tyto skutečnosti se pochopitelně zobrazují i v samotném přístupu psychoanalýzy ke snům. Dá se říci, že asi většina z nás někdy zaznamenala či stále registruje během noci explicitní nebo skryté (tedy metaforické či symbolické) vizuální vyjádření sexuality. Vedle této roviny jevové existuje i rovina prožívání, kdy můžeme zakoušet sexuální vzrušení včetně prožitků orgasmických.
Jistě, sny tohoto typu nejsou běžnou a každonoční realitou. Související prožitky se vyskytují nejčastěji v období dospívání a pak v dospělosti tehdy, kdy dochází k nějaké formě sexuální abstinence. Dá se říci, že sen funguje jako určitý regulativ či ventil uvolňující nárůst sexuální tenze. Často se stává jakýmsi souputníkem či přímo kompenzujícím faktorem existující či nerealizované masturbace.
Tento typ snů se objevuje ještě v jedné životní situaci a řekl bych, že více u žen vzhledem k jejich výraznějšímu akcentu na intrapsychickou realitu: v období vytváření vztahu, zamilovávání. Onen erotický objekt, se kterým v realitě vůbec nemusí zatím docházet ke kontaktu nebo se zatím jedná o kontakt navýsost společenský – se může ve snu stávat plnohodnotným sexuálním partnerem a žena si již nezřídka „odžije“ i sexuální kontakt. Nechci říci, že muži takové sny nemají, ale v porovnání s ženami jen v menšině případů.
V období plné sexuální zralosti, kterou naplňuje plnohodnotný sexuální život, se objevují spíše sny se skrytějším až symbolickým vyjádřením sexuální situace. Jedná se o běžné sny o jízdě výtahem, chození po schodech, padání z výšek, o letech letadlem apod., kdy tato aktivita většinou symbolizuje aktivity koitální. Emoční doprovod těchto snových fenoménů bývá často příjemný až libý, i když to nemusí být pravidlem. Neboť i v těchto snech – jak již víme – funguje náš „cenzor“, který nedovolí uvědomění si těchto sexuálních projevů a prožitků. Někdy se spokojí pouze se symbolickým znázorněním, někdy je nutné zesílit cenzuru a deformovat i prožitkovou oblast, tedy budeme například při jízdě výtahem prožívat úzkost.

Popírání sama sebe

Jak je vidět – a ambulantní praxe mi to znovu a znovu potvrzuje – nejsme jedinci, kteří vykazují bezproblémový život prostý větších či menších neurotických zábran a blokád. O co by bylo jednodušší a pro náš život splavnější, kdybychom si aspoň ve snu dovolili nepokrytě prožívat sexuální prožitky a své sexuální touhy. Ona Aristotelova myšlenka o tom, že nic lidského by nám nemělo být cizí, se v podstatě ani ve snu neuskuteční. Narážíme na celou řadu zábran, často si nedovolíme onu sexuální slast plně prožít. A pokud k tomu přece jen ve snu dojde, tak máme tendenci sen a prožitky zapomenout, vytěsnit, respektive je odmítat jako něco, co nepatří do našeho vědomého života.
V případě, že se setkáme s možností výkladu takového snu, ne vždy se nám výklad týkající se sexuality zamlouvá. Zde se dostáváme k jednomu zdroji odmítání psychoanalýzy – je pro nás zkrátka obtížné se vyrovnat a přijmout v té konkrétní a osobní poloze to, že některé naše sny jsou tak „primitivně sexuální“. Raději se přikloníme k odsudku tohoto přístupu a výkladu a dál nedotčeně žijeme svůj morální a duchovědně orientovaný život. Děje se to tak i dnes, v době manifestně propagující sexualitu.
 
Kresba: Luděk Bárta



obsah čísla 86 ročník 2011





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA