Lepší osud měla a má slavná kaštanka u Nasavrk, založená souběžně roku 1776 na pokyn Jana Adama Auersperga. Tam se některé stromy z původní výsadby zachovaly dodnes a území je chráněno jako přírodní rezervace.
V Pixově Klíči štěpařském (čili nawedení k štěpowání owocních stromů a popis nejznamenitějších druhů owocních w Čechách), vydaném roku 1848 nákladem Českého musea, věnuje autor kaštanovníku kapitolu, ve které se popisuje pěstování včetně roubování marononosných odrůd na seté podnože. Významný ovocnář František Pixa působil jako farář v Malíně u Kutné Hory a nepochybně znal také chotkovské výsadby na Nových Dvorech. Dnes se kaštany občas vysazují do zahrad a parků, nezachovaly se pouze ve starých výsadbách.
 
Kulinářské potěšení
Nejstarší český doložený recept zahrnující kaštany pochází ze souboru receptů nazývaného Rukopisná kniha kuchařská šlechtická. Šlechtická proto, že se neznámý autor často odvolává na to, že konkrétní recept pochází z té či oné šlechtické kuchyně. Rukopis je datován 1645: „Jak se kapún nadívati má. Má se kapún k pečení nasolit, potom jadérka vzíti, čím více, tím lepší a drobno skrájeti, cibulu v kapúně smažiti, tolikež řezný chlíb drobno pokrájeti, smaženů petruželi, majiránku a pepřu, spolu smíšeti, do kapúna nadíti a zašíti, a tak péci, móže ho též nadíti z vařenými šmekami, austreami, nebo kaštanmi, neb drobno sekanú telecí něrkú (ledvina; pozn. aut.) s chlebem smíchanů.“
 Pražská kuchařka (1824) uvádí vánoční silnou polívku z kaštanů a kuřat. Obvykle spolehlivé kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové (1826) a Marie Janků-Sandtnerové (1924) sice neselhávají, receptů s kaštany nabízejí ale až překvapivě malý počet. Ovšem Mathilda Erhardtová ve vídeňské Grosses illustriertes Kochbuch z roku 1901 uvádí receptů celou řadu, například polévku z kaštanů, dušenou kachnu na kaštanech, kaštany na způsob zeleniny, kaštanový nákyp či nádivku, dále také kaštanový kompot, zmrzlinu a mnohé další možnosti zpracování.
Co konstatovat závěrem? Kvůli drsnějšímu středoevropskému klimatu nemůžeme kaštany využívat v kuchyni neomezeně – kaštanovníky totiž ve vyšších polohách a silnějších zimách omrzají. Tak jako naši předkové si je můžeme užít alespoň při svátečních příležitostech. Vůně božíhodového krocana právě vytaženého z trouby a jedinečná chuť kaštanové nádivky provázejí mé vzpomínky i na jinak dost děsivé socialistické Vánoce. A dnešní Vánoce? Pečené kaštany se sice znovu objevují na předvánočních trzích, do oněch idylických dob, kdy se adventní čas dobře obešel bez akustického smogu koled v obchodech a importovaných červených skřetů, nás však jejich vůně pravděpodobně nevrátí.
 

 
 Základ:

• 1 krocan (zhruba tříkilový)
• sůl, 15 dkg másla, 10 dkg slaniny
• ½ až 1 dkg mouky

 Nádivka:

• 12 dkg másla
• 20 dkg kaštanů
• 3 žloutky, ze 3 bílků sníh, 4 celá vejce
• 25 dkg bílé housky
• 1/8 l mléka
• 10 dkg strouhanky z bílé housky
• na špičku nože cukru
• na špičku nože muškátového květu
• sůl

Příprava krocana k pečení se nijak neliší od běžné drůbeže. Kaštanovou nádivku připravíme takto:
Housky rozkrájíme, mírně zalijeme mlékem, přebytečné mléko vymačkáme a housky prolisujeme. V míse si umícháme máslo se solí, přidáme žloutky, celá vajíčka (jedno po druhém) a prolisované housky. Pak přidáme do nádivky na špičku nože muškátového květu a cukru, z bílků ušlehaný sníh a podle potřeby nádivku zahustíme strouhankou z bílé housky. Dále přidáme do nádivky jedlé kaštany. Kaštany musíme napřed oloupat, uvařit ve slané vodě nebo v mléce a prolisovat nebo jemně posekat a do nádivky zamíchat. Vyplatí se alespoň část nádivky péci zvlášť jako kouli, dříve se propeče a udělá se lepší kůrka.