| Převratné novinky v medicíně: sci-fi se stává realitou |
|
kolektiv autorů |
| SANQUIS č.86/2011, str. 54 |
Umělé srdce, plíce, krev, úplná transplantace obličeje – nejen regenerativní a plastická medicína zaznamenala v roce 2010 zásadní úspěchy. Některé nové postupy již začaly sloužit pacientům, jiné na vstup do medicíny ještě čekají.
|
|
|
Vědecké objevy se zpravidla do klinické praxe dostávají až po dlouhých měsících či letech testování. Které novinky z minulého roku by nám mohly začít už brzy reálně pomáhat?
|
|
Obličej se vším všudy
Úplnou transplantaci obličeje muže, který měl po nehodě zcela zdeformovanou tvář, provedli úspěšně 23. dubna 2010 španělští lékaři. Zákrok v nemocnici Vall d\Hebron v Barceloně trval 22 hodin za účasti třiceti specialistů. Muž dostal nejen novou svalovou tkáň, kůži, nos a rty, ale i čelist, zuby, patro a lícní kosti. V červnu 2010 se o úplnou transplantaci pokusili také francouzští lékaři z pařížské nemocnice Henri Mondor. Jako první na světě zařadili do operace i transplantaci víček a napojení slzovodů.
Kůže se změnila v neuron
|
|
|
|
Jeden malý krok stačil k přeměně buněk kůže na neurony – a může to znamenat obrovský skok v regenerativní medicíně. Vědci ze Stanfordovy univerzity v lednu 2010 oznámili světu, že se jim podařilo transformovat kožní buňky dospělých myší v nervové buňky. Vložili do myších buněk geny, které kódují transkripční faktory – tedy bílkoviny, jež pomáhají řídit aktivitu genů.
|
|
Ke konverzi kožních buněk v neurony použili badatelé pouhé tři geny, informovali v Nature. Vedoucí výzkumu Marius Wernig nyní věří, že „stačí najít ty správné transkripční faktory a docílíme přeměny čehokoli v cokoli.“ Na klinické použití si ale ještě počkáme.
Jak vylepšit vajíčko
Jak zabránit přenosu závažného dědičného onemocnění z matky na dítě? A jak přesto mít dítě s vlastními geny a ne z darovaného vajíčka? Odpověď nabídli britští vědci z univerzity v Newcastlu v dubnu 2010, když zveřejnili v Nature článek, v němž dokazují, že úspěšně „vyměnili“ jádra vajíček. Vyňali z vajíček budoucích matek jádra a vložili je do vajíček dárkyň jader zbavených. Embrya, geneticky téměř stoprocentně shodná s oběma rodiči (a nikoli s dárkyní vajíčka), se úspěšně vyvíjela. Metoda by mohla pomoci nejen ženám, které jsou nositelkami vážných mutací v DNA, ale i dalším pacientkám, jejichž vajíčka jsou poškozena.
|
|
Umělý život, první krok
Stvořil jsem první umělou buňku! Oznámení amerického genetika Craiga Ventera způsobilo senzaci. Venterovi se podařilo poprvé vytvořit uměle molekulu DNA bakterie, tu pak vložit do prázdného buněčného obalu jiného mikroba – a bakterie ožila a začala se množit. O stvoření umělého života zatím nejde, shodují se odborníci včetně „stvořitele“ Ventera, bez živé přírodní buňky by umělá DNA nemohla existovat. Dveře k dalším převratným postupům se však tímto rozhodně otevřely.
První vypěstované plíce a játra
|
|
|
|
Podařilo se nám vypěstovat plíce potkana, oznámili loni v červenci hned dva týmy amerických vědců z Minnesotské a Yaleovy univerzity. Jak popsali v časopisech Nature a Science, plíce vyrobili tak, že osadili „lešení“ (původní plíce zbavené všech buněk) plicní tkání čerstvě narozených potkanů, vložili je do bioreaktoru a sledovali, jak plíce obrůstají novými buňkami. Když je pak voperovali potkanům namísto původních, ukázalo se, že plní všechny funkce „pravých“ plic.
|
|
Není pochyb, že další orgány budou brzy následovat. Ostatně v říjnu 2010 badatelský tým z Wake Forest Univiersity ohlásil, že vypěstoval v laboratoři první miniaturní lidská játra.
|
|
Mikročip vrací zrak
Podobně nedočkavě sleduje odborná veřejnost i pacienti vývoj v oblasti mikročipů, které by mohly nahradit ztracený zrak. V listopadu zveřejnili své výsledky němečtí vědci z Tübingenské univerzity – vyvinuli dosud nejdokonalejší mikročip, který obsahuje 1500 světlocitlivých diod, a implantovali jej do očí jedenácti pacientů. Nejúspěšnější byla operace u 46 letého nevidomého pacienta z Finska, který teď dokáže za šera rozeznat běžné předměty a dokonce přečíst velká písmena.
|
|
Léčba embryonálními kmenovými buňkami
Prvního člověka s poraněním míchy začali v říjnu 2010 léčit američtí lékaři pomocí embryonálních kmenových buněk. Buněčná terapie by měla umožnit obnovení přerušených nervových spojení v míše, uvedla společnost Geron. Klinická zkouška má však zatím za cíl „pouze“ prokázat, zda je použití embryonálních kmenových buněk bezpečné.
|
|
|
Foto: Dreamstime, J. Craig Venter Institute, Nissim Benvenisty/Wikimedia Commons, Ed Uthman
|
|
|
 |
obsah čísla 86 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
