Role lékařů
Ačkoli hlavním poradcem pro matku je praktický lékař pro děti a dorost, vyžadují navíc nezralé děti po propuštění z nemocnice péči dalších odborníků. Jak dlouho bude trvat a jak bude vypadat závisí vždy na stupni nezralosti či postižení. Proto se při perinatologických centrech zřizují ambulance specializované péče neboli rizikové poradny, kde dítě při pravidelných návštěvách vyšetřuje celý tým lékařů.
Neonatolog z oddělení, kde se dítě narodilo, je většinou hlavním lékařem rizikové poradny. Novorozence zná a ví, jak probíhaly jeho první poporodní dny, což přináší velkou výhodu. Při návštěvách v ambulanci zhodnotí jeho zdravotní a výživový stav, nemocnost, růst, vývoj schopností a dovedností. Vyjádří se k možnostem očkování a k tomu, zda a jak upravit jeho očkovací schéma. Do rizikové poradny si dítě zve obvykle jednou za tři měsíce.
Vedle neonatologa zahrnuje tým rizikové poradny také řadu specialistů. Neurolog musí včas zachytit odchylky v psychomotorickém vývoji a doporučit případnou léčbu. Dětský neurolog koriguje plán cvičení, rehabilitace. Mezi pomocná vyšetření, důležitá pro jeho rozhodnutí, patří ultrazvuk hlavy, jenž může odhalit některé anatomické odchylky, EEG záznam, který v podobě charakteristické křivky zachytí mozkovou aktivitu, a magnetická rezonance, velmi citlivá zobrazovací metoda, jež se používá k vyšetření mozkové tkáně především po srůstu lebečních kostí, kdy již nelze použít ultrazvuk. Nevýhodou tohoto vyšetření je, že se dítě musí uspat.
Rehabilitace neodmyslitelně patří do komplexu péče o předčasně narozené děti, zde přichází na řadu fyzioterapeut. S rehabilitací se často začíná již v porodnici, pokračuje potom doma. Její úspěšnost se odvíjí od spolupráce rodičů. Zacvičený rodič se totiž stává hlavním a také nejlepším terapeutem dítěte. Používají se dva hlavní cvičební systémy:
 
1. Metoda reflexní lokomoce – Vojtova metoda, která spočívá v tlakovém dráždění bodů na končetinách a trupu, čímž se aktivují svaly a vyvolává se reflexní odpověď. Cvičení se zpočátku provádí 4–5x denně po dobu asi 5 minut, u staršího dítěte 2–3x denně 20 minut.
2. Bobath koncept (aktivní senzomotorické učení) je vhodnou variantou pro starší děti, které netolerují Vojtovu metodu, anebo může být jejím doplňkem. Využívá prostředků zevního prostředí k motivaci dítěte provést určitý pohyb a stává se součástí běžných denních aktivit.
 
Dalším v týmu je oční lékař. Všichni novorozenci podstupují plošné vyhledávací vyšetření (screening) šedého zákalu, katarakty. Nedonošené děti mohou mít navíc poraněnou sítnici. Vůbec nejčastější vadou zraku u těchto dětí je šilhavost, refrakční vady (krátkozrakost a dalekozrakost) a tupozrakost. Úspěch léčby přímo závisí na včasném zachycení vady.
ORL specialista vyšetří nedonošeným dětem před propuštěním domů sluch, případně provede jiná vyšetření.
Stejně jako donošené děti vyšetřuje novorozence nedonošené ortoped minimálně při třech návštěvách. Úvodní vyšetření, včetně ultrazvuku kyčlí, proběhne v prvních čtyřech týdnech, další kontroly následují v šesti týdnech a ve třech měsících.
V úvahu připadají podle stavu dítěte i další lékaři (pneumolog, kardiolog, urolog, neurochirurg). V pozdějším věku bývají potřebné návštěvy logopeda či psychologa.
 
Co nesmí chybět
Které látky nesmějí chybět ve výživě předčasně narozených dětí? Vitamin D potřebuje novorozenec pro správný růst a pevnost kostí. Nedonošené děti ho užívají stejně jako donošené – jednu kapku denně obvykle až do věku 1,5 roku. Vitamin K je nezbytný pro tvorbu faktorů krevní srážlivosti v játrech. Jeho podávání zabraňuje krvácivým stavům. Nedonošeným dětem se aplikuje vitamin K v injekční formě a poté se většinou podává u kojených dětí jedenkrát týdně ve formě kapek do tří měsíců věku. Kyselina listová podporuje rychle se dělící buňky rostoucího organismu, mimo jiné také v kostní dřeni. Proto se někdy přidává nedonošeným při léčbě chudokrevnosti. Malé zásoby železa, jednoho z hlavních stavebních kamenů krevního barviva, se do organismu předčasně narozeného dítěte doplňují ve formě kapek. Obvykle se podávají do šestého měsíce kalendářního věku. Vitamin B6 má zase význam pro rozvoj nervového systému.
Některé nedonošené děti musí doma užívat ještě další, speciální léky, v závislosti na potížích nebo nemocech, které je trápí. Ačkoli je pro matku a pro celou rodinu narození nezralého dítěte bolestným zklamáním, jedinou cestu k jeho překonání představuje co nejdříve a co nejvíce se aktivně zapojit do náročné péče o nedonošence. Jen tak lze dosáhnout budoucího úspěchu – zdravého vývoje potomka.