| Zaostřeno na oči |
|
MUDr. Milan Odehnal MBA |
| SANQUIS č.83/2010, str. 68 |
| K nejčastějším onemocněním v dětském věku patří poruchy průchodnosti slzných cest. Tato afekce začíná brzy po narození a hlavním klinickým příznakem je opakovaná jednostranná slzivost a vracející se záněty spojivek. Optimálním řešením je průplach nebo sondáž slzných cest.
|
|
Naopak v dospělém věku bývá slzný aparát postižen spíše zánětlivými metabolickými a nádorovými afekcemi.
Specifickou kapitolou v oftalmologii je syndrom suchého oka. Suché oko postihuje kvalitativní i kvantitativní složku slzného filmu oka a ve své chronicitě snižuje kvalitu života u značné části populace. Je to ale komplexní klinická jednotka s vazbou na různá celková onemocnění, věk, hormonální poruchy. Roli hraje nošení kontaktních čoček, užívání léků, práce s počítačem a klimatizace v pracovním prostředí stejně jako řada dalších momentů.
Malý Jiřík od narození trpěl slzením jednoho oka. K tomuto problému se za několik dní přidal zánět spojivek postiženého oka a později i druhého oka. Záněty spojivek byly léčeny aplikací antibiotických kapek a mastí. Bohužel obvykle do jednoho týdne po ukončení terapie se záněty obou očí opět objevily. Ve věku čtyř měsíců bylo vysloveno podezření na neprůchodnost slzných cest a dětský oftalmolog provedl průplach a sondáž slzných cest. Po zprůchodnění slzných cest slzivost i záněty očí rychle ustoupily k velké úlevě malého pacienta a jeho rodičů.
Výše uvedená kazuistika je typická ukázka problémů neprůchodností slzných cest u dětí.
|
|
Otázky a odpovědi
Co způsobuje neprůchodnost slzných cest u dětí?
Odvodné slzné cesty ve svém poměrně složitém průběhu mohou být po porodu vrozeně zúžené, nevyvinuté nebo mechanicky uzavřené. U větší části dětí se do 3 týdnů života spontánně kanalizují a dostatečně rozšíří. U některých dětí k tomu nedochází a rozvíjejí se klinické příznaky neprůchodnosti slzných cest.
Jaké jsou příznaky?
Základním příznakem je jednostranná slzivost – epifora. Dalším příznakem jsou opakující se záněty spojivek jednoho a později druhého oka. Epifora je způsobena nemožností odvádět fyziologicky slzy do nosní dutiny. Infekce spojivek je sekundární. Platí: pokud se několik týdnů po narození objevuje jednostranné slzení a opakované záněty spojivek jednoho nebo obou očí, mělo by se myslet na neprůchodnost slzných cest.
Jak vypadá léčba?
Existují dva názory. První doporučuje provádět masáže slzného vaku, aplikovat nosní kapky a vyčkat spontánního zprůchodnění slzných cest. K tomu skutečně může u některých dětí dojít. Otázkou je kdy a za jakých podmínek. Druhý názor prosazuje včasné instrumentální řešení, tzn. použití průplachu nebo sondáže slzných cest. Tento způsob léčby je v našich zemích preferován a podle klinických zkušeností je optimální. V místním umrtvení lékař zavede do slzných cest kanylu a provede průplach. Pokud se tekutina nedostává do nosu, je potřeba zprůchodnit slzné cesty sondáží.
Kdy je nejvhodnější zákrok provést a jak je účinný? Nejlépe do 3–4 měsíců dítěte. Později je efektivita výkonu menší. Učinnost zákroku je v rukou zkušeného oftalmologa až 95 %. Riziko komplikací je opravdu malé. Nedaří-li se problém vyřešit, provádíme tzv. intubaci slzných cest. Operací se vytvoří umělé odtokové cesty a slzy pak mohou opět protékat volně do nosu.
Jak se onemocnění slzných cest projevuje u dospělých? Záněty spojivek nebo bolestivým zánětem slzného vaku. Neprůchodnost slzných cest v dospělém věku se většinou řeší endoskopickou operací, kdy vytváříme umělé spojení slzných cest s nosní dutinou (tzv. dakryocystorhinostomie).
V čem spočívá syndrom suchého oka?
Problémy s deficitem slz či poruchou složení slzného filmu trápí 40 % naší populace. Kvalitativní nebo kvantitativní narušení slzného filmu v některé jeho části se může projevit biomikroskopickými změnami především na rohovce. Syndrom suchého oka může výrazně snižovat kvalitu života. Některé konečné klinické fáze může doprovázet anatomické poškození rohovky a nižší zraková ostrost.
Jak syndrom vzniká?
Na jeho vzniku se podílí celá řada lokálních a celkových faktorů. Z lokálních faktorů je to nedostatek vitaminu A, poškození rohovky po laserových zákrocích či nošení kontaktních čoček. Z celkových onemocnění se na vzniku suchého oka podílejí dysregulace estrogenů (menopauza u žen), věk či atrofizace slzných žlaz v rámci tzv. Sjogrenova syndromu. Suché oko trápí pacienty pracující v kancelářích u monitorů počítačů (office nebo monitor dry eye syndrom), protože méně často mrkají a více se jim odpařují slzy. Zde suché oko přechází až do jakéhosi společenského onemocnění. Také některé léky způsobují problémy.
Jaká by měla být optimální terapie?
Hlavními a nejčastějšími subjektivními příznaky pacientů jsou pálení a řezání očí různé intenzity. Příčina je téměř vždy v poruše lubrikace povrchu oka, a proto léčba spočívá v substituci přirozených slz slzami umělými.
Článek je podpořen MZOFNM2005.
|
|
|
|
 |
obsah čísla 83 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
