| Vrozená katarakta a glaukom |
|
MUDr. Milan Odehnal MBA |
| SANQUIS č.83/2010, str. 85 |
Šedý zákal, se kterým se dítě narodí – kongenitální katarakta – narušuje optickou průhlednost čočky v kritickém období vývoje zrakových funkcí. Bezprostředně po narození tak dochází k útlumu zrakových vjemů v postiženém oku. Následkem může být rychle vznikající a později již obtížně léčitelná tupozrakost a porucha binokulárních funkcí – tedy funkcí umožňujících současné pozorování oběma očima. Včasná detekce vrozené katarakty je klíčovým momentem v terapii.
|
|
|
Tento šedý zákal redukuje optickou průhlednost čočky brzy po narození. Vrozená katarakta může být oboustranná, nebo jednostranná, a její příčiny jsou různorodé. Uplatňují se zde virové, parazitární nebo jiné zánětlivé infekce v prenatálním období. Dále mohou působit genetické predispozice. Celá řada případů ovšem zůstává neobjasněna.
Jak zjistit u dítěte šedý zákal? Rodiče si mohou všimnout šedavého lesku v zornici dítěte, ačkoli někdy je to značně obtížné. Dítě také může šilhat. Při oboustranném významném zákalu, který narušuje vidění, můžeme pozorovat nystagmus (rychlé trhavé pohyby očí) nebo bloudivé pohyby očí. Zákal čočky, zvláště pokud je výrazný a trvá delší dobu, může nenapravitelně narušit vývoj funkcí postiženého oka. Mozková centra takto postižené oko „vyřadí“ z procesu zrakového vnímání, a to v kritické periodě jeho vývoje. Takové oko se rychle stává tupozrakým a jsou narušeny zrakové a prostorové funkce.
Prevence a terapie
Primární prevence vzniku katarakty souvisí s těhotenstvím matky – tedy s redukcí rizikových faktorů. Velkým pokrokem v druhotné prevenci je včasná detekce vrozené katarakty zavedením celoplošného screeningu v porodnicích v ČR – pediatři v porodnicích vyšetří každé narozené dítě. Autorství tohoto programu pochází z Oční kliniky dětí a dospělých ve FN Motol (doc. MUDr. Aleš Filouš, CSc.). V případě nejasnosti nebo patologického nálezu je malý pacient ihned odeslán na specializované vyšetření.
Indikací k léčebnému řešení je situace, kdy zákal narušuje vývoj zrakových funkcí oka. Léčebným řešením vrozené katarakty je mikrochirugické odstranění zkalené čočky a – pokud je to proveditelné – náhrada aplikací nitrooční umělé čočky. Operace u významné vrozené katarakty musí být provedena brzy po stanovení diagnózy. Později již efekt i dobře provedeného zákroku není z hlediska funkčního vývoje oka optimální (vzniká tzv. deprivační amblyopie). Stále se zkracuje doba od stanovení diagnózy k vlastní operaci. Dnes operujeme děti staré i jen 2–3 měsíce. Tam, kde nelze aplikovat nitrooční čočku, se dioptrické změny po operaci řeší kontaktní čočkou nebo speciálními brýlemi.
Péče o děti po operaci kongenitální katarakty je kontinuální a komplexní. U dítěte se na specializovaném pracovišti pravidelně hodnotí vývoj dioptrií, růst oka, zraková ostrost a vždy se rychle reaguje na všechny vývojové změny. Cílem je co nejvíce rozvinout zrakovou ostrost a binokulární vidění.
|
|
Vrozený zelený zákal neboli glaukom je specifické onemocnění, u kterého dochází v důsledku zvýšeného nitroočního tlaku a dalších faktorů k poškození nervových struktur sítnice. Následky pro vyvíjející se zrakové funkce mohou být vážné. Mezi hlavní příznaky onemocnění patří světloplachost, slzení, zašednutí rohovky nebo zvětšování celého oka. Moderní terapeutické postupy dávají při včasné diagnóze a léčbě naději na stabilizaci onemocnění.
Vrozený glaukom vzniká nejčastěji na podkladě poruchy cirkulace nitroočního moku v dětském oku. Příčinou je mnohdy přítomnost mechanické překážky, která brání správné filtraci v duhovko-rohovkovém úhlu. U glaukomu existují i genetické predispozice. Větší výskyt vrozeného glaukomu je u chlapců a v romské populaci.
Vrozený glaukom může být součástí také jiných, často vzácných kongenitálních vad. Spojen bývá například se Sturge-Weberovým nebo Marfanovým syndromem nebo neurofibromatózou. Typický a někdy první příznak vrozeného glaukomu představuje slzení a světloplachost. Dalším příznakem je zašednutí povrchu rohovky. U dětí dochází také k patrnému zvětšování oka v důsledku narůstajícího nitroočního tlaku, kterému dětské oko v důsledku své elasticity ustupuje a tím se zvětšuje (rodiče přitom mívají paradoxně dojem, že jejich dítě má krásné velké oči).
Nebezpečí vrozeného glaukomu spočívá v poškození nervových vláken na sítnici a následné poruše zrakových funkcí.
Léčba a prognóza
Léčba patří na specializované pracoviště. Především se musí stanovit správná diagnóza (některé vrozené vady imitují zelený zákal). V celkové anestezii se zhodnotí všechny důležité parametry a podle závažnosti klinického postižení je určen další postup. Používají se lokálně antiglaukomatika, ale často je indikována nitrooční mikrochirurgická operace. Cílem řady různých typů operací je uvolnit odtokové cesty a snížit zvýšený nitrooční tlak (tzv. drenážní, filtrační operace). Někdy se provádí cyklofotokoagulace, při které redukujeme laserem produkci nitrooční tekutiny u řasnatého tělíska.
Včasná komplexní terapie dokáže stabilizovat toto závažné onemocnění. Aktivní vyhledávání a léčení dětí s glaukomem trvá až do osmnáctého roku, ale i poté musíme pacienty už jako dospělé sledovat. V průběhu dětství se provádějí nezbytné kontroly na ambulanci i při hospitalizaci, protože je nutné kontinuálně hodnotit zevní i nitrooční nálezy, kontrolovat nitrooční tlak a později zorné pole pacienta. U větších dětí se provádí specializovaná vyšetření zaměřená na stav nervových vláken na sítnici (GDX vyšetření).
Prognóza onemocnění záleží na tom, kdy byl glaukom diagnostikován, na jeho průběhu a léčbě. Dnešní postupy do značné míry uchovají zrakové funkce, ale existují také formy glaukomu, které zanechají trvalé následky. Článek je podpořen MZOFNM 2005
|
|
|
|
 |
obsah čísla 83 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
