| Desatero o atopickém ekzému |
|
Eva Pivodová |
| SANQUIS č.83/2010, str. 80 |
| V sychravém a vlhkém počasí trpí lidé, malí i velcí, kteří se potýkají s atopickým ekzémem, více než jindy. Co by o svém onemocnění měli vědět?
|
|
V naší internetové poradně na www.sanquis.cz se právě teď v listopadu atopie a ekzém skloňují ve všech pádech. Není divu – jen v České republice trápí toto vleklé, chronické onemocnění asi 800 tisíc lidí! Odpovědi na nejčastější otázky shrnujeme v následujícím desateru.
Co je to atopie?
Někteří lidé jsou od narození vůči určitým vlivům přecitlivělí. Dráždí je buď příčiny zvenku, například některé složky potravin, nevhodný materiál oblečení či klimatické změny, anebo problém vzniká přímo v organismu – třeba infekce, stres, hormonální výkyvy apod. Právě tuto náchylnost k alergické reakci označujeme jako atopii. Projevuje se různě, nejčastěji jako astma, sezonní rýma nebo ekzém.
Je atopický ekzém nakažlivý?
S atopií a tedy i atopickým ekzémem se člověk narodí, nelze se někde nakazit. Nejčastěji se ekzém poprvé projeví u kojence mezi 2. a 4. měsícem v podobě pupínků či puchýřků. Na vznik ekzému má značný vliv genetika – pokud některým z projevů atopie trpí rodič, zvyšuje se pravděpodobnost, že onemocní i jeho potomek. Mají-li oba rodiče shodný typ atopie, je riziko, že jejich dítě bude trpět stejným problémem, nejvyšší.
Jak se ekzém pozná?
Rozškrábaná kůže je až druhotným projevem – suchá pokožka svědí, a tak člověka nutí se škrábat. Atopický ekzém jako chronické a zánětlivé onemocnění (odborně se nazývá atopická dermatitida) se objevuje především v oblasti loktů a pod koleny, na rukou, v horní části hrudníku, na krku a na obličeji.
Co je to kožní bariéra?
Kožní bariéra působí jako nepropustná zeď, která nás chrání. Její efektivní obnova představuje základ léčby atopického ekzému. Když je kožní bariéra porušená – kožní buňky a mezibuněčná hmota „netěsní“ – z kůže uniká voda a dovnitř mohou prostupovat škodliviny. Navíc se dráždí obnažená nervová zakončení, což se také podílí na vzniku nepříjemného svědění. Jednoduše řečeno: nefunkční kožní bariéra stojí za většinou problémů spojených s atopickým ekzémem.
Jak se atopický ekzém léčí?
Porušenou bariéru musí atopici pravidelně „ucpávat“ promazávadly, tzv. emoliencii. Pacienti, kteří se emoliencii nemažou, podle výzkumů zaznamenávají akutní projevy ekzému – tedy zarudnutí, svědění – každých 13–15 dní. Naopak ti, kteří se promazávají, takto trpí jen jednou za 141 dní! O správné léčbě rozhodne dermatolog podle intenzity onemocnění. Zvolí buď kortikosteroidy – to především u akutních projevů, anebo místní imunomodulačními léky.
Jak imunomodulační léky fungují?
Imunomodulačními léky, ve kterých jsou účinnými látkami tzv. pimecrolimus nebo tacrolimus, působí protizánětlivě, takže potlačují reakci imunitního systému na alergeny. Pro organismus a hlavně pro kůži neznamenají zátěž a mohou se na rozdíl od kortikoidů používat v jakémkoli věku a také jakkoli dlouho.
|
|
|
Je třeba kůži promázavat, i když právě nesvědí?
Pacienti se mohou – a měli by – promazávat i v klidové fázi onemocnění, když se ekzém zrovna nijak neprojevuje. Stačí pokožku natírat každý den dvakrát. Nikdy totiž nemůžeme říct, že když nás atopický ekzém nezlobí, jsme jednou provždy vyléčeni a máme vyhráno. V kůži stále probíhá neviditelný zánět, který jenom čeká na příležitost, kdy se projevit – k tomu stačí sebemenší podráždění. Opět jsme u kožní bariéry – pravidelným mazáním bez ohledu na aktuální klidový stav ekzému ji zpevníme, tak aby se nemohla „rozbít“ a ekzém nepřešel do akutní fáze.
Existuje účinná prevence?
Pokud se atopický ekzém už v rodině objevil, existují zásady, jak zmenšit riziko, že se vyskytne i u dětí: ženy by měly v druhé polovině těhotenství dodržovat hypoalergenní dietu a také by se po narození dítěte – v době kojení – měly vyhýbat nejběžnějším alergenům v jídle, tedy nepít moc mléka, nejíst příliš vajec, ořechů či ryb. Matky by měly co nejdéle a výhradně kojit, nejlépe do půl roku života dítěte. První rok života se navíc doporučuje nedávat dětem vaječný bílek. A samozřejmě je nezbytné eliminovat všechny zbytečné alergeny, jako je kouř, prach, zvířecí srst atd.
Škodí atopikům voda?
Namáčení ekzému rozhodně neprospívá, i když vyhnout se vodě samozřejmě nejde. V každém případě by nemocní alespoň neměli koupel či sprchu zbytečně prodlužovat a raději než mýdlo by měli při mytí používat speciální emulze. Hned po sprše či koupeli (to znamená v odstupu maximálně do tří minut!) se musí pokožka důkladně promazat. Pokud jde o koupání v mořské vodě, na tu reaguje každý jinak – pokud nedráždí, není třeba se jí vyhýbat. Opět platí, že se následně musí pokožka promazat. Co rozhodně nelze doporučit, je koupání v bazénu s chlorovanou vodou.
Jaká další pravidla by měl atopik dodržovat?
Zásada číslo 1: odstraňte z dosahu všechny látky, které zbytečně provokují kůži. 2/ Noste oblečení, které je prodyšné a bavlněné. 3/ Z jídelníčku vypusťte potraviny, které způsobují alergickou reakci. 4/ Při výběru kosmetiky vždy volte hypoalergenní a neparfemované přípravky. A za páté – lůžkoviny perte alespoň na 60 stupňů – ovšem bez aviváže.
|
|
|
|
|
 |
obsah čísla 83 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
