| Nemoc jménem sarkopenie |
|
Prof. MUDr. Eva Topinková CSc. |
| SANQUIS č.83/2010, str. 75 |
| Jednou z podmínek zdraví ve vyšším věku je udržení fyzické zdatnosti, pohyblivosti a obratnosti. Lékaři varují před osteoporózou – úbytkem kostní hmoty, která zvyšuje lomivost kostí a může způsobit zlomeninu již při malém úrazu. Přípravky na zlepšení kloubní pohyblivosti a podporu metabolismu kloubní chrupavky můžeme denně vidět v televizní reklamě. Ale kdo z nás slyšel termín SARKOPENIE a jaké jsou její důsledky?
|
|
V lidském těle rozlišíme více než 600 svalů. Svaly u osob s normální hmotností tvoří až 45 % celkové tělesné hmoty. Svaly však nejsou jen orgánem dynamické síly umožňující pohyb, ale mají i další důležité funkce. Jsou zásobárnou cukrů, tuků a aminokyselin, regulují hladinu krevního cukru a v neposlední řadě vytvářejí energii a teplo při vystavení chladu.
Stárnutí doprovází postupný pokles svalové hmoty, která je spojena se ztrátou svalové síly a celkové fyzické zdatnosti. Pro tento jev byl poprvé v roce 1989 použit termín sarkopenie (z řeckého sarx –maso, penia – ztráta). I když jde o přirozený fyziologický proces způsobený hormonálními změnami a klesající schopností svalové regenerace, genetickými a dalšími ne zcela prozkoumanými vlivy, mohou jej urychlovat i zevní faktory jako např. nevhodný způsob života (nedostatek pohybu, nevhodná výživa s nedostatkem bílkovin, vitaminu D a další), chronické nemoci např. ledvin, srdce, metabolismu, neléčená zánětlivá onemocnění. Navíc u sarkopenie nejde jen o prostou ztrátu svaloviny, ale mění se i kvalita zbývající svalové hmoty (úbytek myofibril, porucha funkce svalového vřeténka a neurosvalové jednotky, pokles syntézy bílkovin a porucha činnosti mitochondrií svalových vřetének a další). Sarkopenie je považována za příznakový komplex vztahující se k vyššímu věku – patří k tzv. geriatrickým syndromům.
Jak rozpoznat přítomnost sarkopenie
Jaké příznaky by nás měly varovat? Počáteční znaky sarkopenie jsou plíživé a nenápadné. Jde o postupně narůstající celkovou slabost a nezdatnost, rychlou fyzickou unavitelnost s nutností odpočívat. Chůze se stává pomalou, pacient má potíže s chůzí do schodů, později i se vstáváním ze židle, s nošením břemena (běžného nákupu), zhoršuje se rovnováha a schopnost ji udržet již při malém vychýlení. Při závažnějším úbytku svalové hmoty dochází k opakovaným pádům, často doprovázeným vážnějším úrazem, například zlomeninou stehenní kosti. Pacient není schopen vykonávat běžné činnosti v domácnosti, v pokročilé fázi má obtíže i v péči o sebe. Objem svalů je znatelně snížen zvláště na stehnech a pažích. Při změření má obvod lýtka méně než 31 cm. Přes úbytek svalové hmoty nemusí docházet k poklesu váhy, protože ubývající svalovina je obvykle nahrazována tukem. Se sarkopenií se setkáváme především ve vyšším věku – ve věkové skupině nad 65 let trpí touto poruchou asi 15 % osob, po 80. roce věku však již 30–45 %.
|
|
|
Sarkopenie – diagnostický algoritmus
Diagnostická vyšetření
Při podezření na sarkopenii provádíme screeningové hodnocení celkové fyzické výkonnosti jednoduchým standardizovaným testem zahrnujícím měření rychlosti chůze a schopnosti pacienta provést postavení ze sedu na židli 5x za sebou bez pomoci rukou. V případě pozitivního nálezu – rychlost chůze pomalejší než 0,8 m/sekundu a obtíže při vstávání ze sedu – je indikováno vyšetření bioimpedance (měří beztukovou tělesnou hmotu a procentuální zastoupení tuku). Pro přesné stanovení množství svalové hmoty lze využít i svalovou denzitometrii podobně jako pro vyšetření kostní hmoty denzitometrii skeletu nebo vyšetření magnetickou rezonancí (viz obrázek na předchozí straně).
Svalovou sílu hodnotíme přístrojem zvaným dynamometr, nejčastěji měříme sílu stisku ruky. Podmínkou je dobrá spolupráce vyšetřovaného a nepřítomnost patologie v oblasti ruky. Výsledky korelují se svalovou silou měřenou speciálními dynamometry na dolních končetinách (izometrické nebo izokinetické kontrakce čtyřhlavých svalů). Sarkopenii je třeba odlišit od úbytku hmotnosti při hladovění a při závažných onemocněních, např. nádorových (kachexie).
Současné léčebné možnosti
Fyzická aktivita. V klinických studiích bylo zvýšení svalové hmoty, svalové síly i kvality svalové hmoty dosahováno při cvičení proti odporu (resistence training) na cvičebních strojích nejméně 2x týdně. Tato cvičení mají větší efekt na svalovou sílu než na absolutní nárůst svalové hmoty a to i u velmi starých osob nad 80 let.
|
|
|
Vyšetření magnetickou rezonancí zachycující úbytek svalové hmoty v oblasti stehna. Vlevo nález ve 25 letech u fyzicky aktivní osoby, vpravo v 75 letech (bílá barva – kost, světle šedá – svalovina, tmavě šedá – tuková hmota).
Aerobní aktivity jako rychlá chůze, jogging, nordic walking, jízda na kole a plavání mají příznivý vliv na kardiovaskulární trénink. Nepřispívají k nárůstu svalové hmoty tolik jako odporová cvičení, ale stimulují regeneraci svalu a syntézu bílkovin. Aerobní cvičení také snižuje celkové množství tělesného tuku včetně intramuskulárního, což nepřímo zlepšuje svalovou funkci. Běžná denní fyzická aktivita tyto příznivé účinky nemá.
Výživa. U sarkopenických pacientů se doporučuje zvýšit příjem proteinu na 1,2–1,5 g/kg hmotnosti/den, nejsou-li kontraindikace. Významný anabolický efekt mají aminokyseliny leucin a izoleucin. Vyššího anabolického efektu se dosahuje v případě, že proteinová suplementace je podána v jedné jídelní porci ihned po skončení odporových cvičení.
Hormonální léčba. V epidemiologických studiích byl nalezen vztah mezi nízkou hladinou 1,25 OH vitaminu D a nízkou svalovou hmotou, svalovou sílou, poruchami chůze a pády. Proto se u pacientů s podezřením na sarkopenii doporučuje stanovit sérovou hladinu vitaminu D a při hodnotách pod 30 ng/ml podávat terapeutické dávky vitaminu D. Pro podávání jiných hormonů, např. růstového hormonu, testosteronu nebo DHEA, nejsou dostatečné vědecké důkazy.
|
|
Jste ohroženi sarkopenií? Zhodnoťte si svoje riziko:
O co jde:
Pokud neprovedete všechny aktivity v uvedeném časovém
limitu (a nejste omezeni jiným vážným onemocněním),
můžete být ohroženi úbytkem svalové hmoty.
A. Testy rovnováhy
Vydržíte stát bez držení/podpory v uvedených pozicích?
1. stoj spojný (nohy vedle sebe) – po dobu 10 sekund a více
2. stoj v semitandemové pozici (pata jedné nohy vedle palce
na druhé noze) – po dobu 10 sekund a více
3. tandemová pozice vestoje (pata jedné nohy vpředu před
dotýkajícími se prsty druhé nohy) – 10 sekund a více
B. Test rychlosti chůze
Za jakou dobu ujdete vzdálenost 4 metry? – pod 5 sekund
C. Test vstávání ze židle
Za jakou dobu jste schopni postavit se 5x za sebou ze sedu
na židli (paže zkřížené přes hrudník)? – méně než 12 sekund |
|
|
|
Foto: O. Petrlík
Schéma a RTG: archiv autorky
|
|
|
 |
obsah čísla 83 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
