| Retinopatie nedonošených dětí |
|
MUDr. Milan Odehnal MBA |
| SANQUIS č.81/2010, str. 75 |
| Retinopatie nedonošených dětí (ROP – retinopathy of prematurity) je vazoproliferativní onemocnění nezralé sítnice (povzbuzuje růst nových cév). Onemocnění má vícefaktoriální původ, ale hlavní roli při vzniku, vývoji a prognóze hraje stupeň nezralosti dítěte. Nejvyšší výskyt ROP je u dětí s extrémně nízkou porodní hmotností a nízkým gestačním věkem. V těchto skupinách se objevují atypické formy ROP, které představují potenciální riziko a mohou vážně poškodit sítnici jejím odchlípením. Propracovaný screening, nové postupy v terapii a spolupráce neonatologa a oftalmologa představují optimální léčebný postup.
|
|
Malý Petřík se narodil v 26. týdnu těhotenství s porodní hmotností 750 gramů. Po porodu strávil několik týdnů v inkubátoru na neonatologické jednotce. Potřeboval léčbu kyslíkem, dostával opakovaně transfuze, byla u něj aplikována látka surfaktant kvůli stabilizaci dechových oběhových funkcí.
|
|
|
Pravidelné kontroly očního pozadí byly několik týdnů v pořádku. Kolem 33. týdne po oplození se objevily první známky počínající retinopatie nedonošených. Onemocnění sítnice postupovalo do stadia, kde již nastalo riziko poškození vývoje sítnice. Oční lékař indikoval ošetření sítnice laserovou fotokoagulací a kryopexí. Po zákroku došlo k ústupu akutních forem retinopatie a Petřík byl propuštěn v celkově stabilizovaném stavu do domácího ošetření. Rodiče ale musí docházet na pravidelné kontroly do specializované oční ambulance. Zatím je vývoj sítnice normální.
Příběh Petříka je ukázkou dítěte rizikového pro vznik retinopatie. Pokroky v neonatologii v posledním desetiletí výrazně změnily osud mnoha nedonošených dětí, dnes přežívají i extrémně nezralí novorozenci. Právě v těchto skupinách je zvýšená incidence ROP a riziko postupu onemocnění. Retinopatie nedonošených je stále nejčastější příčinou nevidomosti v dětském věku ve vyspělých zemích. Článek je podpořen MZOFNM2005.
|
|
Otázky k problematice ROP
Které děti jsou ohroženy?
Především děti s velmi nízkou až extrémně nízkou porodní hmotností, tzn. pacienti pod 1000 g a děti narozené v období 26. týdne těhotenství. Riziko je také u dětí, které mají problémy s vývojem plic (RDS syndrom), u dětí léčených intenzivní oxygenoterapií v prvních týdnech života nebo těch, kterým bylo nutno aplikovat opakovaně transfuze.
Jak často se ROP vyskytuje?
Díky pokrokům v neonatologii jí výrazně ubylo. Ještě před 15 lety byla celková incidence ROP 45 %, dnes se pohybuje kolem 20 %. Také incidence těžkých nebo atypických forem ROP se snížila z 15 % v minulých letech na dnešních 5 %.
Jak ROP probíhá?
Onemocnění většinou probíhá v několika stadiích, z nichž první dvě stadia spontánně ustupují. Třetí stupeň je již rizikový pro možný další rozvoj. Stadia 4 a 5 jsou z hlediska zrakových funkcí prognosticky velmi vážná.
Jak se dělá oční vyšetření u nedonošených dětí?
U všech rizikových nedonošených dětí se provádí screening ROP. Oftalmolog podle zavedeného schématu vyšetřuje v určitých intervalech oční pozadí. Cílem screeningu je vytipovat rizikové oční nálezy a včas terapeuticky zasáhnout.
Jak se ROP léčí?
Konzervativní postupy v terapii ROP, jako je aplikace kortikoidů, vitaminu E, aplikace kyslíku apod., se neukázaly být přesvědčivě efektivní. Jedinou prokazatelně účinnou metodou v terapii ROP je moderní ošetření sítnice laserovou fotokoagulací nebo stále používanou a osvědčenou kryokoagulací. Úspěšnost terapie je dokázána velkými studiemi a efektivita obou metod se pohybuje kolem 70 %.
Je možná léčba i vyšších stadií a komplikací ROP?
Postupující trakční odchlípení sítnice způsobí nevratné poškození nervových buněk sítnice. To je hlavní problém další léčby. Náročnou nitrooční operací, tzv. vitrektomií, lze zlepšit anatomické poměry v oku, ale ne výrazně zlepšit zrakové funkce.
Jaké mohou být následky ROP?
I v případech úspěšné léčby ROP nebo u dětí po spontánně regredující ROP se často vyskytuje krátkozrakost, šilhání a tupozrakost. Nejvážnější anatomické a funkční následky jsou tam, kde dochází k odchlípení sítnice. Takové stavy mohou vést k narušení zrakové ostrosti od slabozrakosti až po nevidomost. Každoročně je v ČR evidováno asi 30 dětí s vážným poškozením vidění jako následek ROP. O všechny má být aktivně postaráno ve spolupráci s tzv. centry rané péče nebo v Centru zrakových vad, kde pracují specialisté. Součástí komplexní péče je i psychologická, sociální a právní poradna.
Objevuje se ROP v dospělosti?
U více než 2/3 dospělých pacientů po proběhlé nebo léčené ROP nacházíme krátkozrakost různého stupně, někdy omezení zorného pole a snížení zrakové ostrosti různého rozsahu podle toho, jak velká část a jaká lokalita sítnice byla postižena. Dospělí pacienti s lehčí formou ROP nejsou omezeni v životě, většinou nosí brýle nebo kontaktní čočky. Sítnice u nich ale může být po celý život křehčí a citlivější. I po mnoha letech může jako následek ROP vzniknout trakční odchlípení sítnice (trakce=tah). Dnešní moderní vitreoretinální chirurgie si poradí i s těmito stavy. Je ale nezbytné přijít včas.
|
|
Ilustrační foto: Günter Bartoš, foto vlevo Dreamstime, nakl. Grada
|
|
|
 |
obsah čísla 81 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
