Jak chutná Bordeaux
Richard Rokyta  
SANQUIS č.81/2010, str. 101

Červená vína jsou suchá, voňavá a dobře skladovatelná. Vína bílá? Sladká a likérovitá... Vítejte v Bordeaux! Ochutnejme plody největší vinařské oblasti na světě. Jak jen jsou lahodné. Koneckonců, jako celý ten kraj, to město.
 

 
Historici se domnívají, že se zde víno pěstovalo již v římských dobách, každopádně se pak vinařství začalo významně rozvíjet ve 12. století. Skutečnou slávu Bordeaux přinesl v roce 1663 anglický novinář Samuel Pepys, když ve svém Deníku kronikáře období stuartovské restaurace napsal: „Pil jsem francouzské víno, kterému se říká Ho-Bryan. Mělo dobrou chuť, nejzvláštnější, s jakou jsem se kdy setkal.“
Dnes je víno z Château Haut-Brion považováno za skutečný klenot mezi všemi premier cru v kraji Bordeaux. Starobylá usedlost s vinohradem i sklepy je v současné době obklopena bordeauxským předměstím a aglomerací Pessac-Léognan, od nichž je oddělují vysoké zdi. Toto zvláštní městské mikroklima způsobuje, že zdejší hrozny dozrávají ve srovnání s ostatními vinicemi rychleji. „Víno je velice jemné a dokonale hebké, vybraně harmonické a lahodné. Časem získává nenapodobitelný buket kouře a koření a jeho aroma se smyslně rozvíjí. Díky své dlouhověkosti může nádherně rozvinout svoji intenzitu, půvab i ušlechtilost...“ Propagační brožurky nijak nepřehánějí. Za pravdu by jim jistě dali i mnozí další vyznavači tohoto moku, třeba angličtí spisovatelé Daniel Defoe a Jonathan Swi  či filozof John Locke. Aby té chvály nebylo málo! Haut-Brion je prvním vínem kategorie premier cru, o němž existují záznamy, že bylo vyvezeno do Spojených států. A že si těch šest kartonů neodvezl jen tak někdo, ale sám americký prezident Thomas Jefferson.
 

 
Chvála města
Procházka samotným Bordeaux, jež ze všech stran obklopují nekonečné řádky vinic, je zároveň cestou do historie. Do časů, kdy si francouzští a angličtí králové brali půvabné princezny akvitánské, kdy městu věvodila (a dodnes vévodí) gotická katedrála Saint André a posléze se budovaly impozantní renesanční paláce.
Jedním z nich je i Rohanský palác, místo, které – kdykoli Bordeaux navštívím – nemohu minout. Vede mě sem však nejen obdiv ke zdejší unikátní architektuře, ale také vzpomínky na osobnosti, které v tomto městě žily. Je to už 25 let, kdy nás v Ro- Kachna na hřibech, sýry, ústřice... hanském paláci vítal Jacques Chaban-Delmas – zdejší starosta a zároveň francouzský ministerský předseda. To je taková stará francouzská tradice, že vysocí politici i přes jiné povinnosti dál pracují pro svoje město. Chaban-Delmas byl Compagnon de la Libération (účastník osvobození), blízký spolupracovník prezidenta Charlese de Gaulla, jeden z mála prezidentových přátel, kteří se posléze mohli zúčastnit jeho soukromého pohřbu v Colombey les Deux Églises... Návštěvu u monsieura Delmase jen tak nevymažu z paměti. A jeho město? Je o něm mimo jiné také známo, že vždy přálo a dodnes přeje rozvoji vědeckých oborů. Na univerzitě, která vznikla v polovině patnáctého století, působila řada významných osobností. Za války zde našli útočiště například vynikající francouzští neurofyziologové manželé Fessardovi, žil tu neurofyzik Yves Laporte či endokrinolog profesor Jean-Didier Vincent.
Vzpomínky mě i letos zavedly k Rohanskému paláci. Nádherné místo, dech beroucí renesance, genius loci je tu stále přítomen. Stejně jako myšlenky lidí, kteří tu kdysi – tak jako já dnes – popíjeli to zdejší skvělé víno.
 
 
Chvála vína
Vinice v kraji Bordeaux se rozkládají na 100 000 hektarech, což je dvakrát větší prostor než třeba v Burgundsku. Obhospodařuje je na 20 000 výrobců, kteří produkují různé druhy vín (přibližně 100 výrobců je hodnoceno jako špičkoví producenti). V krajích Médoc nebo Graves se pěstují červená vína na štěrkových půdách – například Cabernet Sauvignon, který je známý svou příznačnou rybízovou chutí. Další oblíbená červená vína jsou Merlot nebo Cabernet Franc. V Saint Émilionu najdete také vynikající vína, v Pomerolu vládne červený Merlot. A chcete snad ochutnat dobré bílé? Nezapomeňte na Sauvignon Blanc.
Město Bordeaux má zvláštní polohu. Přístav, v němž se stékají řeky Gironde a Garonne, je ze západní strany otevřen Atlantiku, což značně ovlivňuje místní počasí. A protože teploty nedosahují vždy potřebných stupňů, ani úroda vína nebývá pravidelně ta nejpovedenější. Mezi vinaři se traduje, že skutečně ta nejlepší vína se rodí v Bordeaux jednou za tři roky. O důvod víc alespoň jednou za čas se vydat na jihozápad, ochutnávat zdejší moky a také skvělou kuchyni. A co že se tedy vaří v Bordeaux? Kachní játra marinovaná v brandy se zásadně podávají s vínem Sauternes. Skvělá je kachna na hřibech či jehněčí kotleta obalená v petrželi. A co na závěr? Přece delikátní ovčí a kozí sýry (Tomme de Chèvre) a samozřejmě ústřice. K nim – jak jinak – nejlépe pasuje suché bílé Bordeaux.
 

Foto: Samuel Rosa/sxc.hu, Colin Alexander Smith, Wikimedia Commons


obsah čísla 81 ročník 2010





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA