| Co jsou ortodontické anomálie a jak je léčíme? |
|
MUDr. Pavlína Černochová Ph.D. |
| SANQUIS č.81/2010, str. 60 |
| Ortodoncie představuje nauku o rovnání zubů. Je jedním ze specializovaných stomatologických oborů. Aby zubní lékař mohl vykonávat povolání ortodontisty, musí absolvovat tříleté specializační vzdělávání na akreditovaném pracovišti a poté složit atestační zkoušku. V České republice jsou těmito pracovišti ortodontická oddělení stomatologických klinik lékařských fakult.
|
|
Lidé chtějí mít rovné zuby, aby vypadali hezky, přitažlivě. Každý z ortodontických pacientů by to asi definoval trochu jinak. Současný trend spočívá v tom, že chceme být v životě úspěšní. A v mnoha profesích je důležité usmívat se. Asi nikdo nebude pochybovat o tom, že pro dosažení přitažlivého úsměvu musí zuby vypadat zdravě a být vyrovnané. Tento názor dnes přivádí do ordinací ortodontistů i pacienty s drobnými odchylkami, které mají převážně kosmetický charakter.
Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že mnohé ortodontické anomálie (odchylky jednotlivých zubů a vzájemného postavení čelistí) mohou způsobovat funkční potíže. Například pacienti s otevřeným skusem mají problémy s ukusováním či rozmělňováním potravy, při mluvení často špatně vyslovují některé souhlásky a vkládají jazyk do prostoru mezi zuby. Hluboký skus může být jedním z faktorů přispívajících k nadměrnému opotřebení zubů. Pokud se zuby dostávají do kontaktu s dásněmi nebo sliznicí patra, traumatizují je.
Některé anomálie, které negativně ovlivňují skus pacienta, mohou vést ke vzniku poruch čelistního kloubu. Nepravidelnosti v postavení zubů se často dávají do souvislosti se zvýšenou kazivostí zubů. Při pravidelném postavení zubů jsou jednotlivé plošky jejich korunek během dne přirozeně omývány slinami při pohybech rtů, tváří a jazyka. Zubní plak ulpívá v podsekřivých místech a je potřeba jej odstranit pravidelným čištěním zubů. U zubů různě skloněných, otočených či stěsnaných pak narůstá počet těchto podsekřivých míst, která jsou nepřístupná pro přirozené samoočisťovací procesy. Pacient musí vynaložit větší úsilí a mnohdy i používat speciální pomůcky zubní hygieny, aby zubní plak odstranil. Právě přítomnost zubního plaku a působení mikroorganismů v něm obsažených považujeme za příčinu kazivosti a onemocnění závěsného aparátu (parodontu) zubů.
Dědičnost versus zevní vlivy
Na vzniku ortodontických anomálií se výrazně podílí dědičnost. Dědí se jednotlivé znaky zubů (např. tvar, barva, velikost, poloha a způsob prořezávání) a čelistí (např. velikost či směr růstu). Typickou ukázkou dědičné čelistní anomálie je tzv. pravá mandibulární progenie, charakterizovaná velkou dolní čelistí. Byla kdysi příznačná pro příslušníky rodu Habsburků. Preventivně lze ovlivnit dědičné anomálie velmi omezeně. Zpravidla se dají alespoň včas diagnostikovat a zahájit léčbu.
Některé ortodontické anomálie vznikají na podkladě působení zevních faktorů. Zubní zárodky se vyvíjejí uvnitř čelistí. V určitém věku prořezávají zuby do dutiny ústní, přičemž se dostávají do prostoru ohraničeného rty, tvářemi a jazykem. Jejich silové působení je za fyziologických podmínek v rovnováze. Narušení této rovnováhy, k němuž dochází při různých zlozvycích, představuje zásah do přirozeného harmonického vývoje a růstu zubů a čelistí.
|
|
|
Velmi častým zlozvykem je, že děti dávají cizí předměty do úst, např. dumlají dudlík či palec, vkládají dolní ret pod horní řezáky a podobně. Dudlání dudlíku můžeme považovat za neškodné u dětí do věku dvou a půl let. Pokud dítě používá dudlík, doporučuje se dudlík anatomického tvaru, který respektuje poměry v dutině ústní.
Naopak dumlání palce vždy považujeme za nepříznivý zlozvyk s negativním vlivem. Palec vynaloží mnohem větší sílu než dudlík a zpravidla způsobuje otevřený skus. Rozsah postižení závisí na tom, jak dlouho dítě dumlá palec v průběhu dne a kdy se zlozvyku zbaví. Čím dříve se mu to podaří, tím menší odchylka u něj vznikne, a tím větší je tendence k samovolné úpravě.
U některých dětí je značně obtížné zlozvyk odstranit. Při dumlání totiž dítě uvolňuje určité vnitřní napětí. V závažných případech zaznamenáváme dumlání palce ve spánku, které může přetrvávat až do adolescentního věku. Navíc neustálé dumlání může vadu skusu po skončení léčby vrátit zpět do původního stavu. K narušení přirozených podmínek také dochází, pokud dítě dýchá ústy místo nosem nebo při předčasných extrakcích dočasných zubů v důsledku jejich kazivých či zánětlivých procesů. Zmíněné nejčastěji se vyskytující zevní příčiny lze preventivně ovlivnit, a tak zabránit vzniku souvisejících ortodontických anomálií.
Snímací nebo fixní rovnátka
Léčbu ortodontických anomálií plánujeme a provádíme tak, aby byla co nejefektivnější – tedy abychom dosáhli co nejlepšího a nejstabilnějšího výsledku v co nejkratším čase. I přesto je ortodontická léčba časově náročná, zpravidla trvá několik let podle závažnosti ortodontické anomálie.
U dětí se smíšeným chrupem, kdy probíhá výměna stálých zubů za dočasné, používáme většinou snímatelné ortodontické aparáty (tzv. rovnátka). Těmito aparáty ovlivňujeme především velikost horní čelisti. Složitějšími typy aparátů lze v indikovaných případech docílit změny vzájemného postavení obou čelistí. Mají omezené možnosti, pokud jde o dosažení pohybů zubů. Pro dosažení žádoucího výsledku léčby je nutná výborná spolupráce pacienta. Snímací aparát působí po dobu, po kterou jej má pacient nasazený v ústech. Jinými slovy, pokud dítě aparát nenosí dle instrukcí ortodontisty, nebude dosaženo očekávaného výsledku.
Cíleného, plánovaného pohybu jednotlivými zuby jsme schopni dosáhnout pouze pomocí pevných ortodontických aparátů (tzv. fixních rovnátek). Ty používáme především u pacientů se stálým chrupem. Fixní aparáty, které jsou tvořeny prvky, jež jsou pevně fixovány k zubům, působí nepřetržitě.
Spolupráce pacienta spočívá v důkladné hygieně, bez které není možné odstranit ulpívající zubní plak zejména v místech zubních krčků mezi ortodontickým zámkem a okrajem dásně a pod kličkami drátěných oblouků. Při dlouhodobém působení mikroorganismů plaku vzniká zánět dásní, který ortodontickou léčbu komplikuje, a také tzv. bílé skvrny na sklovině, jež jsou výsledkem demineralizace skloviny a znehodnocují výsledek ortodontické léčby. U pacientů, kteří nejsou schopni udržet hygienu dutiny ústní na potřebné úrovni, musí ortodontista řešit dilema, zda předčasně ukončit léčbu ve stavu, kdy ortodontická vada ještě není upravena.
|
|
 | | Fotografie pacienta před |
|
|
 | | a po ortodontické léčbě pevným ortodontickým aparátem. Pacient utrpěl úraz, kdy došlo k fraktuře korunek obou horních středních řezáků. |
|
|
Pevné ortodontické aparáty se skládají z několika součástí. Na předních ploškách korunek zubů jsou speciálními adhezivními materiály nalepeny ortodontické zámky. Kovové zámky představují přesnou, cenově dostupnou, avšak méně estetickou alternativu. Mnoho pacientů dává přednost zámkům z estetických materiálů (z keramiky či speciálních plastů), které však mohou mít oproti kovovým zámkům nevýhody, především menší přesnost, křehkost a vyšší cenu. Na stoličkách se místo zámků používají ortodontické kroužky, které obepínají celou korunku těchto robustních zadních zubů. Ortodontické zámky jsou konstruovány tak, aby přenášely na jednotlivé zuby síly, které vytvářejí drátěné oblouky.
Ortodontista musí použít takovou kombinaci jednotlivých prvků pevných aparátů, aby dosáhl plánovaných pohybů zubů, resp. změn v poloze zubů, a současně zabránil vlivu nežádoucích recipročních sil. Pro tento účel má na výběr materiál drátěných oblouků. Používají se slitiny kovů s rozdílnými vlastnostmi, jako jsou pružnost, tuhost, tvarová paměť apod. Také vhodným tvarováním oblouku se dá docílit plánovaných pohybů zubů.
Ortodontické novinky
Současný rychlý technologický vývoj ovlivňuje i ortodoncii. Objevují se nové materiály, zdokonalují se jednotlivé techniky (např. lingvální technika, kdy se speciální zámky lepí na vnitřní plošky zubů) a používají se nové prvky (např. kotevní miniimplantáty, které umožňují či usnadňují léčbu některých ortodontických anomálií). Možnosti ortodontické léčby se neustále rozšiřují. Více fotografií k článku viz www.sanquis.cz.
|
|
|
|
 |
obsah čísla 81 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
