| Konec „československé cesty“ |
|
Karel Pacner |
| SANQUIS č.81/2010, str. 52 |
| V září 1947 Stalin rozhodl, že se Československo stane součástí jeho impéria. „Komunisté musí rychle ovládnout armádu a bezpečnost,“ vzkázal do Prahy. Byl to rozkaz. Jako první ho vyslechl Rudolf Slánský, přivezl ho do Čech a stal se posléze horlivým vykonavatelem Stalinovy vůle. Odpovědnost z něho nesejme ani fakt, že nakonec sám zaplatil životem.
|
|
Dva roky po skončení druhé světové války Stalin stále více pociťoval potřebu bezprostředně řídit všechny komunistické strany. Kominternu čili Třetí internacionálu, která se o to od roku 1919 starala, rozpustil uprostřed druhé světové války jako vstřícné gesto vůči západním Spojencům. Teď se však situace ve světě zostřovala, užší styky se Západem odepsal v únoru 1946 svým projevem ve Velkém divadle. Potřeboval vybudovat pevné impérium, a tak svolal zvláštní poradu nejdůležitějších komunistických stran. Komunisté se sešli 22. září 1947 v polském lázeňském městečku Sklarska Poremba.
Na schůzku nepřijeli nejvyšší představitelé stran, ale jejich nejbližší spolupracovníci. Hlavní referát, už dříve schválený Stalinem, přednesl Ždanov, v diskusi ho doplňoval Georgij Malenkov. Svět se rozpadl na dva nesmiřitelné protikladné tábory. Marshallův plán je „programem zotročení Evropy“. Sociálně demokratické strany dál zrazují dělnickou třídu, musíme proti nim bojovat – Ždanov si neodpustil několik urážek na jejich adresu.
Slánskému přikázali: KSČ musí urychleně převzít moc. Vždyť Československo je ze států východní a střední Evropy, kam dorazila Rudá armáda, poslední zemí, kde to komunisté dosud neudělali. Na představu o jakési „specifické československé cestě k socialismu“, která by trvala deset anebo i více let, zapomeňte! Jistě, soudruh Stalin s tím dříve souhlasil, ale to byla jiná doba. Teď musíte co nejdříve ovládnout armádu a bezpečnost!
|
|
 | | 1948: Komunistické milice ovládly Prahu |
|
|
Nová strategie
Ždanov a Molotov denně posílali telegramy „soudruhu Filipovovi“ do Moskvy. To bylo krycí jméno Stalina. Z přednesených referátů nejlépe hodnotili zprávy Slánského a také Jugoslávce Eduarda Kardelje. A od „soudruha Filipova“ dostávali příkazy k dalšímu postupu. Na této schůzce se ustavilo Informbyro k ideologické kontrole nad komunistickými stranami. Jeho činnost měla přispět i k boji proti Marshallovu plánu na obnovu hospodářství západní Evropy i proti Trumanově doktríně, která umožnila poskytnout americkou vojenskou pomoc západoevropským státům ohroženým komunismem, jmenovitě Řecku a Turecku.
Kreml tedy vyhlásil novou strategii: Komunisté musí převzít moc ve všech evropských zemích, kde se k tomu utvořily podmínky. Bylo přitom jasné, že Itálii a Francii odepsal už dříve – v roce 1945 řekl Stalin jejich představitelům, že Rudá armáda nemůže těmto zemím přijít na pomoc.
Potlačit reakční živly!
Z Polska odletěl Ždanov do Soči, kde Stalin trávil tehdy dovolenou, a o všem mu referoval. Rudolf Slánský dopravil nejnovější zprávy do Prahy 2. října 1947 a předal je politbyru. Podle názoru několika delegací „se dostala Československá republika nejdál ve výstavbě hospodářství, avšak na poli politickém vězí ještě ze všech slovanských států nejvíce v poutech formální demokracie“. Na základě toho se vedení KSČ rozhodlo změnit svou politiku – musí bojovat proti kulturnímu spojení se Západem, rozšiřovat své pozice v armádě a bezpečnosti, zaútočit na ostatní politické strany, najít a potlačit tamní „reakční živly“, zahájit další „akce proti protistátním skupinám – učitelů, studentů, farářů, úředníků, důstojníků“, a dál znárodňovat podniky.
V polovině roku 1947 diktátor Stalin rozhodl, že Československo nezůstane předmostím Západu, nýbrž se stane součástí jeho impéria. A vedení KSČ jeho příkaz splnilo. Po úplném převzetí moci se paradoxně právě Slánský stal obětí nového kola čistek.
|
|
|
|
 |
obsah čísla 81 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
