Příběh dvou zkřížených mečů
Jana Vlková  
SANQUIS č.79/2010, str. 112

Míšeňský porcelán přežil za tři sta let své existence aristokratické výstřelky, buržoazní choutky, dvě světové války i reálný socialismus Německé demokratické republiky.

Historie vzniku značky je především historií honby za know-how. První porcelán přivezl ze svých cest Marco Polo a Evropa byla udivena pevností a zároveň jemností čínských výrobků. Bohatí Evropané samozřejmě po tomto luxusním zboží okamžitě zatoužili. A protože dovoz vyšel neúnosně draho, začaly se hledat možnosti výroby doma. To ovšem nebylo jen tak: technologické a estetické kvality čínského porcelánu vycházely hlavně ze základních cizokrajných surovin. Kaolin – tedy jemná hlína – se koneckonců jmenuje podle největších čínských ložisek v kopci Gao-ling.
 

Nejurputněji se porcelánu dožadoval saský kurfiřt a polský král August Silný. K odhalení tajemství výroby porcelánu mu pomohli dva muži. Ehrenfried Walther von Tschirnhaus byl původním vzděláním matematik a filozof, ale věnoval se také pokusům s vypalováním silikátů a kaolinů. V roce 1704 (čtyři roky před svou smrtí) začal pracovat s tenkrát devatenáctiletým alchymistou Johannem Friedrichem Böttgerem, který se mimo jiné pokoušel získat zlato z olova. Jemný tenkostěnný porcelán, který pak vyšel z jejich dílny, vznikl mícháním kaolinu především s alabastrem.

Ochranná známka
Manufaktura byla založena v Drážďanech v roce 1710. Již od začátku se výrobci snažili produkty nějak specificky označovat. Používaly se nejrůznější zkratky. AR znamenalo Augustus Rex, čili monogram krále, vyhrazený pouze pro předměty, které se vyráběly pro dvůr Augusta Silného či později pro jeho syna Augusta III.
Dva zkřížené meče, které jsou značkou míšeňského porcelánu již od roku 1723, představují pravděpodobně nejstarší ochrannou známku na světě. Navíc díky tomu, jak se výtvarné zpracování tohoto „loga“ postupem časem vyvíjelo, se dají jednotlivé staré kusy míšeňského porcelánu přesně zařadit do období vzniku. Jedna z nejznámějších variací značky patří do let 1775 až 1814, kdy byl ředitelem továrny Camille Marcolini – ten přidal pod meče hvězdičku. O sto let později se zase používal doplňující nápis Meissen.
 

Epigoni a plagiátoři
V Německu, Francii a ve Velké Británii bylo mnoho manufaktur, které si značku půjčovaly na své výrobky. Většinou ke dvěma zkříženým mečům ještě přidávaly nějaký vlastní drobný motiv nebo motiv naopak zjednodušovaly. Například továrna v Charlottenbrunnu se specializovala na výrobu porcelánových dýmek a jako symbol používala ne meče, ale pouze dvě zkřížené čárky. Továrna v anglickém Derby založená v roce 1756 (funguje dodnes) zaštiťovala svou kvalitu sloganem Derby, the second Dresden – Derby, druhé Drážďany. A co míšeňský porcelán v jedenadvacátém století? Značka dvou zkřížených mečů žije dál. A objevuje se nejen na klasickém cibuláku, ale třeba na designových soupravách na suši či špagety.

Foto: Deutsche Zentrale für Tourismus


obsah čísla 79 ročník 2010





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA