Lidský organismus tvoří z 50–60 % voda. Ženy mají v těle vody méně, děti naopak více. U novorozence tvoří voda 75–80 % tělesné hmotnosti. Voda umožňuje správný průběh všech chemických reakcí v těle. Slouží jako rozpouštědlo, transportuje živiny a teplo, z těla odplavuje škodlivé a odpadní látky. Díky pocení je naše tělo chráněno před celkovým přehřátím.
Úkolem pitného režimu je udržovat vyrovnaný poměr mezi příjmem a výdejem tekutin. Příjem vody se skládá z nápojů, vody přijaté v potravě a vody vytvořené během látkové výměny. Výdej vody probíhá močí, stolicí, potem a dýcháním. Denně tělo vyloučí okolo 2,5 litru tekutin. Látkovou výměnou vznikne asi 300 ml vody, stravou člověk přijme asi 900 ml. Zbývajících 1,5 litru je nutné tělu dodat tekutinami. Názor, že by člověk měl denně vypít 2–3 litry, není tedy zcela správný.
Množství přijatých tekutin je zcela individuální a záleží na věku, pohlaví, tělesné hmotnosti, stravě, tělesné aktivitě, teplotě a vlhkosti vzduchu, vykonávané činnosti, oblečení, aktuálním zdravotním stavu a zavodnění. Mezi signály, že tělo trpí nedostatkem, patří žízeň, sucho v ústech, malé množství tmavé moči, zácpa, škytavka při jídle, únava, bolest hlavy a ospalost. Spolehlivým ukazatelem, že má tělo tekutin dostatek, je obvyklá frekvence močení, na jakou je člověk zvyklý. Moč by neměla být tmavá a zahuštěná. Nedostatek versus nadbytek
Akutní nedostatek vody (dehydratace) mírnějšího stupně se projeví únavou, bolestí hlavy, malátností, ospalostí, podrážděností, poklesem duševní i fyzické výkonnosti a koncentrace. Při ztrátě 2 % tekutin klesá pracovní výkon o 20 %. Při ztrátě 5 % a více tekutin hrozí organismu přehřátí, oběhové selhání a šok. Kritickou hranicí pro selhání oběhu je ztráta tekutin, která odpovídá zhruba 12 % tělesné hmotnosti. Dlouhodobý mírný nedostatek vody se projevuje únavou, bolestí hlavy, kloubů, zácpou, porušenou funkcí ledvin, hypertenzí, žilními trombózami a mozkovým infarktem.
Pití více tekutin, než tělo potřebuje (hyperhydratace), může způsobit závažné zdravotní potíže. K akutnímu stavu, který se nazývá otrava vodou, dochází při vypití více jak jednoho litru za hodinu několik hodin po sobě. Příčinou je nízký obsah sodíku v krvi.
Jaké nápoje pít?
Za nejzdravější se považuje čistá voda, to znamená pitná voda z vodovodu, kojenecká, pramenitá a slabě minerální voda bez oxidu uhličitého. Dalšími vhodnými nápoji jsou ředěné ovocné a zeleninové šťávy, neslazené čaje, obzvlášť zelené. Nadměrný příjem středně silných a silných minerálních vod vede ke vzniku hypertenze, ledvinových a žlučových kamenů, těhotenských komplikací a kloubních potíží. Jejich denní příjem by neměl být vyšší než 0,5 litru. Omezení platí i pro sycené minerálky. Vyhýbat bychom se měli sladkým limonádám, coca-colám a energetickým nápojům (ty lze doporučit sportovcům).
Základní pravidla tedy zní: vybírat si správné nápoje, pít od rána po celý den a množství tekutin přizpůsobit aktuální potřebě, v létě dávat přednost pitné vodě, nahořklým a nakyslým nápojům. Sladké a přechlazené nápoje totiž zvyšují pocit žízně.
Také u těhotných žen platí individuální množství potřebných tekutin. Optimálně by žena v těhotenství měla vypít více jak 2 litry tekutin a kojící žena více než 2,5 litru. Základem pitného režimu by měly být nápoje s nízkou kalorickou hodnotou – kojenecká, pramenitá voda, kvalitní pitná a nízce minerální voda. Pokud žena zvrací, má průjem nebo se nadměrně potí, je vhodné zařadit do pitného režimu vody s vyšší mineralizací nad 500 mg/l.
Svá specifika má i pitný režim dětí. U kojenců se potřeba tekutin pohybuje kolem 150 ml/kg/den. Dítě mezi 1–2 roky věku by mělo mít denní přísun minimálně kolem 1,5 litru tekutin. Pro předškoláka a mladší školní dítě se množství zvyšuje ke dvěma litrům a pro starší a dospívající až ke třem litrům denně (včetně tekutin obsažených ve stravě).
Největší podíl z tekutin, které přijímá kojenec, tvoří mléko. Základem pitného režimu se s přibývajícím věkem postupně stává voda. Důležité je zachovat pestrost nápojů – navíc se snáze docílí toho, aby dítě doporučený denní objem vypilo. Vhodným doplňkem pitného režimu jsou přírodní, nepřislazované ovocné džusy, zeleninová šťáva a ovocné, zelené nebo bylinné čaje. Přírodní džusy s vysokým poměrem ovocné nebo i zeleninové složky obsahují jednoduché cukry, které jsou pro organismus žádoucím zdrojem energie.
|
