V husté tmě na samém okraji sluneční soustavy, kde už i Slunce vypadá jako kterákoli jiná hvězda na obloze, se rodí komety. Astronomové je rádi posměšně nazývají špinavými sněhovými koulemi. Pravdou je, že se tyto slepeniny tmavého prachu a ledu nedají lépe přirovnat k ničemu jinému. Navzdory rozměru pouhých několika kilometrů nám umí připravit parádní podívanou. Stačí, když je gravitační síly vyšťouchnou z jejich poloh a vyšlou směrem ke Slunci – a tedy i k Zemi. Vybrali jsme pro vás nejzajímavější komety za posledních sto let.
|
|
|
|
McNaught (s formálním označením C/2006 P1) se stala „kometou roku“ poměrně nedávno, v roce 2007. Byla suverénně nejjasnější kometou za posledních čtyřicet let. Nás ze severní polokoule však trošku zklamala, neboť se v celé své kráse ukázala jen jižněji bydlícím pozorovatelům. Její ohon měřil více jak 35 stupňů, čili více než třetinu vzdálenosti od obzoru k nadhlavníku. Na její návrat se však bohužel těšit nemůžeme. Kometa McNaught totiž nepatří k periodickým kometám: její dráha má tvar hyperboly, a tak se ke Slunci už nikdy nepodívá.
|
|
| Kohoutkovu kometu objevil český astronom Luboš Kohoutek v roce 1973. Předpověď, že v maximu své jasnosti bude srovnatelná s Měsícem v úplňku, ale nevyšla. Zapomenout na ni nicméně nedají texty řady písní: příkladem je skladba Kohoutek od skupiny R.E.M. z roku 1985. Kometa Kohoutek patří do Jupiterovy rodiny stejně jako kometa Enckeova. Díky krátké oběžné době byla pozorována ještě v letech 1981 a 1987. Při dalším předpokládaném návratu v roce 1994 se však neobjevila. Zřejmě ji ztráty hmoty při obletech Slunce vyčerpaly tak, že se úplně rozpadla.
|
|
|
| Enckeova kometa se v blízkosti Slunce vyskytuje nejčastěji. Po jejím odletu nemá smysl za ní smutnit. Se svou oběžnou dobou 3 roky a 3 měsíce je totiž zase zanedlouho zpátky. Enckeova a Halleyova kometa se jako jediné ze všech známých komet nejmenují po svých objevitelích. Jejich kmotry jsou astronomové, kteří se zasloužili o výpočet dráhy a předpověď dalšího návratu. Od objevu v roce 1786 byla kometa Enckeova pozorována už 59krát. Za její opakované návraty vděčíme největší planetě sluneční soustavy Jupiteru a jeho gravitační síle.
|
|
| Kometa Hale-Bopp byla jednou z nejjasnějších komet několika posledních století. Nejhezčí podívanou připravila na jaře 1997, ale vidět pouhým okem jsme ji mohli už téměř rok předtím. Šťastní pozorovatelé v Mongolsku a na Sibiři ji dokonce sledovali ve dne při zatmění Slunce 9. března 1997. Celkově byla kometa Hale-Bopp viditelná bez dalekohledu jeden a půl roku a velkými dalekohledy ji ještě můžeme spatřit do roku 2020. Křičet na ni „na shledanou“ ale nemá smysl. Vrátí se totiž až kolem roku 4380.
|
|
|
|
Halleyova kometa je vůbec první kometou, u které vědci prokázali, že se „k nám“ pravidelně vrací. Dokázal to konkrétně anglický astronom Edmond Halley, ne náhodou se tedy jmenuje po něm. Kometa navštěvuje blízké okolí Slunce jednou za 75 až 76 let a úplně první záznam o jejím pozorování pochází už z roku 240 před naším letopočtem z Číny. Kometa při každém obletu Slunce ztratí asi 600 tun svého materiálu. Při posledním návratu v roce 1986 už byla natolik slabá, že sledovat ji pouhým okem bylo problematické.
|
|
| Shoemaker-Levy 9 představuje kometu, která se ke Slunci nepodívá: do vnitřní části sluneční soustavy se vůbec nedostala a už se ani nikdy nedostane. Při průletu ji zachytil Jupiter a jeho gravitace roztrhala kometu doslova na cucky. Desítky úlomků komety pak během šesti dní v roce 1994 dopadaly na povrch plynného obra a připravily astronomům opravdu exkluzivní divadlo. Bylo to vůbec poprvé v historii astronomie, kdy mohli lidé sledovat srážku dvou kosmických těles v přímém přenosu.
|
|
| Chiron, velmi zvláštní vesmírný objekt, byl původně objeven jako planetka obíhající za drahou Saturnu v roce 1977. Jedenáct let nato u něj astronomové pozorovali jakýsi plynný obal typický pouze pro komety. Oproti standardním kometám je ale až desetkrát větší. Planetka – kometa Chiron se stala první představitelkou skupiny objektů nazvané Kentauři. V následujících letech se tato rodinka pěkně rozrostla a dnes už známe desítky zvláštních těles s vlastnostmi jak planetek, tak komet.
|
|
|
Věděli jste, že...
• ... v dávné minulosti byly komety považovány za zlé znamení, dokonce za jakési útoky bohů proti lidem. Starověký řecký učenec Aristotelés vysvětlil komety jako jevy ve vrchní vrstvě zemské atmosféry, protože se pohybovaly jinak než pozorované planety. Jeho chybná teorie pak přetrvala dlouhá dvě tisíciletí.
• … ještě poměrně nedávno způsobovaly komety mezi lidmi paniku. Při návratu Halleyovy komety v roce 1910 byla kometa natolik blízko, že Země procházela jejím ohonem. Tisk rozšířil mezi lidmi poplašnou zprávu o vysokém obsahu jedovatých látek v kometárním ohonu, které měly zahubit miliony lidí. V roce 1997 zase spustil příchod komety Hale-Bopp hromadnou sebevraždu kultu Nebeská brána.
|
|
Foto: archiv NASA, ESA, ESO, JPL
|
|
|
