Osud Jenského kodexu |
Günter Bartoš |
SANQUIS č.77/2010, str. 43 |
Byl k vidění letos na Pražském hradě – a to pouhé dva týdny, pod skleněným poklopem a za sníženého osvětlení. Pozdně středověký manuskript je totiž tak vzácný, že klimatizovaný trezor opouští jen výjimečně a nakrátko, za přísných technických a bezpečnostních podmínek. „Po výstavě necháme rukopis pět let ležet v klidu,“ řekl Michal Lukeš, ředitel Národního muzea.
|
|
Vznik kodexu v letech 1490–1510, vlastně sborníku deseti teologických textů psaných česky a latinsky, inicioval pražský utrakvista Bohuslav z Čechtic. Obsahem většiny textů je kritika katolické církve, srovnání čistého života Krista a jeho učedníků s dobovým zlořádem, jak naznačuje už první list s titulem Antithesis Christi et Antichristi. Rukopis obsahuje 120 listů se 122 iluminacemi. Podle kurátora Richarda Šípka je skutečnou raritou složka šestnácti listů, které nebyly psány rukou, ale vytištěny v roce 1495: „Byly věnovány mučednické smrti Jana Husa a Jeronýma Pražského, na celém světě se dochovaly jen tři exempláře.“
|
|
|
Jenský kodex fascinuje především velkými iluminacemi, většinou malovanými přes celou stranu. Text je jen stručně komentuje, případně je napsán na kroucené pásky, vycházející z úst postav. Řada iluminací „středověkého komiksu“ zlidověla, ilustrace Žižka v čele vojsk byla otištěna na dvacetikorunové bankovce. „Dobře známá je také scéna boje husitů s křižáky, na níž je krvelačnost a krutost křižáků zdůrazněna tělíčkem nemluvněte, které jeden z nich nese nabodnuté na svém kopí,“ dodává Šípek. Ideologická kritika katolíků vyústila do expresivity ve tvarech a barevnosti. Autoři textů psali iluminátorům komentáře, jak mají kresby vypadat. „Takových věcí se dochovalo málo. Srovnatelný je Göttingenský rukopis, jehož výzdoba není tak nádherná,“ říká Marta Vaculínová, vedoucí oddělení rukopisů a starých tisků Národního muzea.
|
|
| Iluminace upálení mistra Jana Husa |
|
|
V první polovině 16. století odvezli za neznámých okolností kodex z Čech. Jméno mu dalo dlouhodobé umístění v Univerzitní knihovně v Jeně, kde byl po staletí. V roce 1951 ho prezident NDR Pieck daroval Gottwaldovi. Byla to symbolická reparace enderácké části Německa za válku? Časté vystavování v následujících letech rukopis nevyčíslitelné hodnoty poškodilo. „Zprávy ze sedmdesátých let konstatují rozsáhlá poškození, musel se restaurovat,“ vysvětluje kurátorka Kateřina Horníčková. Dnes k němu tedy už nemají běžný přístup ani badatelé a musejí se stejně jako veřejnost spokojit s digitalizací a faksimilii.
|
|
Foto: Günter Bartoš, repro: © Národní muzeum
|
|
|
|
obsah čísla 77 |
|
ročník 2010 |
|
témata |
|
SANQUIS PLUS |
|
GALERIE SANQUIS |
|
PORADNA |
|
|