| Modulační efekt proteáz na autoimunitní reakci vyvolanou antigeny beta-buněk pankreatu |
|
MUDr. Marta Honzíková |
| SANQUIS č.76/2010, str. 89 |
Podle: Modulation of autoimunity to beta-cell antigens by proteasses. Roep BO, van den Engel NK et al. Diabetologia, 2002; 45; 686-692
K léčbě chronických zánětlivých onemocnění jsou často užívány orálně podávané proteázy. Klinické studie zkoumají jejich účinnost i u imunitně zprostředkovaných zánětlivých onemocnění. V experimentech na zvířatech byla prokázána možnost předejít vzniku modelových autoimunitních onemocnění při perorálním podávání proteolytických enzymů (experimentální alergická encefalomyelitida, autoimunitní diabetes).
|
|
Diabetes mellitus typu 1 – insulin dependentní diabetes mellitus (IDDM) je výsledkem autoimunitní destrukce beta-buněk pankreatu produkujících insulin, která je zprostředkovaná autoreaktivními T-lymfocyty. U příbuzných diabetiků na úrovni první příbuzenské linie lze předpovědět vznik IDDM detekcí protilátek proti Langerhansovým ostrůvkům, insulinu, dekarboxyláze kyseliny glutamové (GAD) a proti ostrůvkovému antigenu (IA-2). Tito prediabetičí jedinci jsou prakticky zdraví lidé, kromě subklinických projevů autoimunity vůči endokrinním ostrůvkům pankreatu. Je snaha nalézt neagresivní farmakologickou intervenci s minimálními nežádoucími účinky, která by ovlivněním této autoimunitní reakce mohla zabránit vzniku klinicky manifestního diabetu.
|
|
|
Prezentovaná práce studovala efekt proteáz (trypsin, papain, chymotrypsin, bromelain), použitých jednotlivě i ve směsích analogických komerčně dostupných preparátů, na imunitní reaktivitu řady autoreaktivních klonů T-lymfocytů získaných od prediabetických jedinců a od pacientů s časným začátkem IDDM. Byly to klony specifické vůči autoantigenu GAD65, IA-2 a vůči proteinu sekrečních granul insulinu. Hodnotil se vliv proteáz na expresi určitých povrchových molekul podmiňujících imunitní reaktivitu zkoumaných T-lymfocytů, dále efekt proteáz na produkci některých cytokinů těmito autoreaktivními klony a ovlivnění jejich proliferace vyvolané specifickými autoantigeny. Ke zkoumání byly použity společné kultury autoreaktivních T-lymfocytů a příslušných antigen prezentujících buněk (APC).
Exprese adhezivních, kostimulačních a homing molekul na povrchu APC i T-lymfocytů se změnila po působení proteáz. Analýza produkovaných cytokinů ukázala selektivní inhibici tvorby prozánětlivých (Th-1) cytokinů, ale tvorba Th-2 cytokinů inhibována nebyla. Proliferace T-lymfocytů vyvolaná autoantigeny byla potlačena při farmakologických sérových koncentracích proteáz, zatímco nespecifická proliferace provokovaná fytohemaglutininem nebyla při těchto koncentracích ovlivněna.
Klinický význam: tato studie ukázala, že proteázy mohou modulovat aktivaci T-lymfocytů pleiotropními zásahy do imunitní odpovídavosti. To potvrzuje jejich imunomodulační potenciál, který může být využit v léčbě chronických zánětlivých onemocnění. Dosažené výsledky mimo jiné poskytují zdůvodnění současného využívání kombinovaných enzymových přípravků na bázi proteáz (Wobenzym®, Phlogenzym®) u potraumatických otoků. Proteázy zkoumané v této práci totiž inhibovaly produkci prozánětlivých Th-1 cytokinů, které jsou zodpovědné za zvýšenou cévní propustnost a vznik otoků, bez ovlivnění produkce Th-2 cytokinů.
MUDr. Marta Honzíková
MUCOS Pharma CZ, s. r. o. – klinický výzkum
mhonzikova@mucos.cz
Foto: DreamstimeCelý článek ve formátu pdf naleznete zde.
|
|
|
 |
obsah čísla 76 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
