V současné době se v LVA na jedné straně studuje mechanismus rozvoje aterosklerózy na experimentálních modelech od geneticky modifikovaného kmene myši až po velká laboratorní zvířata. Na druhé straně se LVA zabývá analýzou rizikových faktorů tohoto onemocnění (zejména hyperlipoproteinemie a proinflamačního stavu) na dynamiku aterosklerotických změn u člověka. Tato sledování jsou podložena kvalitním zázemím laboratoře, která jako jediná ve střední a východní Evropě je pod trvalou laboratorní kontrolou Center for Disease Control (CDC) v Atlantě. Po dvě desetiletí sloužila naše laboratoř standardizaci laboratorních vyšetření lipoproteinů pro střední a jižní Evropu a později zejména pro české laboratoře.
Skloubení experimentální práce na zvířecích modelech a studia preklinických stadií aterosklerózy u člověka umožňuje objasnit počátky a rozvoj těchto změn. V současné době je tento výzkum zaměřen především na vlivy spojené s menopauzou a akcelerací aterogeneze u žen v postproduktivním věku. Tato problematika je řešena v dlouhodobé prospektivní studii rozsáhlého reprezentativního vzorku žen v Praze 4.
Laboratoři se také díky pravidelnému sledování výskytu rizikových faktorů kardiovaskulárních nemocí v projektu MONICA podařilo objektivně dokumentovat významný pokles koncentrace cholesterolu u českých mužů a žen v 90. letech způsobený změnou aktuální české diety. Tato pozitivní změna pravděpodobně ovlivnila pokles mortality na kardiovaskulární nemoci ještě před zlepšením kvality zdravotní péče.
Ateroskleróza - podobně jako ostatní patologie - má vedle takových vnějších vlivů, jako je např. koncentrace cholesterolu v séru, i významné aspekty genetické, a to především v genetické determinaci hypertenze, hyperlipoproteinemie a snížené citlivosti k inzulinu, ale pravděpodobně i přímo v rychlosti rozvoje patologických změn ve stěně středních a velkých arterií. Použití metod molekulární genetiky umožňuje objasnit právě tuto genetickou determinaci individuální odpovědi na změnu vnějších vlivů. Už 20 let probíhá v LVA studium genetické determinace hypercholesterolemie známé jako Prague Children Study. Porovnáním jedinců s cholesterolemií v nejvyšších 5 % populace s jedinci s ideální cholesterolemií bylo analyzováno více než 25 genetických polymorfismů v lokusech kandidátních genů pro regulaci koncentrace cholesterolu. Původně byly tyto skupiny vybrány z 2000 dětí ve věku 10-11 let v roce 1988. Přes rozsáhlou analýzu se ale jeví výsledky analýzy genů jako relativně skromné. Jen asi 1/3 analyzovaných genů má statisticky významný podíl pro vznik hypercholesterolemie. Z pozici současné úrovně poznání to ale není překvapující, podobné výsledky získaly i ostatní laboratoře v Evropě, USA a Japonsku, které studují genetický podíl nejběžnějších patologií – hypertenze, hyperlipoproteinemie a diabetu. Dnes je naprosto zřejmé, že všechny tyto patologie jsou výrazně polygenní a účast jednotlivých genů v determinaci ohrožených jedinců je buď malá až nevýznamná, nebo jen u některých genů statisticky významná, ale jen na úrovni několikaprocentního vlivu.
Významným rizikovým faktorech předčasné aterosklerózy je proinflamační stav, který se dá měřit celou řadou markerů, z nichž nejčastěji používané je stanovení koncentrace C-reaktivního proteinu vysoce senzitivní metodou. Jedinci ve 4. kvartilu koncentrace CRP (ale koncentrace pohybující se v „normálním“ rozmezí pro tento protein v akutní fázi) mají téměř 3x větší pravděpodobnost vzniku infarktu myokardu v porovnání s jedinci s nízkou koncentrací. Tento nález byl potvrzen i na rozsáhlém souboru pacientů s prodělaným infarktem myokardu ve věku do 65 let hospitalizovaných na Koronární jednotce IKEM. Proinflamační stav souvisí především se zvětšením obsahu viscerálního tuku. V intervenční studii pracovníci LVA prokázali, že snížením obsahu viscerálního tuku u souboru dobrovolníků (objem tuku byl měřen magnetickou rezonancí) lze docílit pozitivního zlepšení proinflamačního stavu a tak snížit riziko kardiovaskulárních nemocí. Vedle vnějších vlivů na vznik proinflamačního stavu se projevují i vlivy genetické. To se ukázalo na rozsáhlé studii ve spolupráci LVA s Kardiocentrem v Českých Budějovicích, kdy potomci otců přijatých k rekonstrukci koronárního řečiště měli vysoce významně vyšší koncentraci CRP v porovnání s reprezentativním populačním vzorkem stejné věkové etáže. V LVA byl také identifikován jeden gen (gen pro protein na celulární nembráně monocytů), který se v této genetické determinaci výrazně uplatňuje. Jedinci, kteří mají obě alely v polymorfismu v promotoru tohoto genu nevýhodné, mají vyšší pravděpodobnost infarktu myokardu ve věku do 65 let.
Přečtení lidského genomu vedlo před několika málo lety jak odborníky, tak laickou veřejnost k představě, že v relativně krátké době bude odhalena genetická podstata všech hlavních chorob včetně mozkové mrtvice a infarktu myokardu. LVA organizuje rozsáhlou genetickou studii, do které jsou zahrnuti všichni pacienti (do 65 let) s prodělaným infarktem myokardu a byli léčeni na koronárních jednotkách pražských nemocnic. Tato rozsáhlá DNA banka 1500 pacientů bude porovnána s reprezentativním vzorkem české populace (4000 vzorků DNA) s cílem vyhledat genetické rozdíly mezi oběma skupinami. V posledních měsících se ve světovém písemnictví objevily celkem čtyři podobné rozsáhlé studie z USA a Anglie. Při použití dvou různých metod, ať už analýzou řádově 1000 genů nebo zcela novou metodou skríninku celého lidského genomu, se zatím nenašlo nic skutečně významného. Při studiu celého genomu byla sice identifikována jedna malá část na 9. chromozomu, kde byly největší rozdíly mezi pacienty s koronární aterosklerózou a zdravými kontrolami, ale v této části chromozomu se neobjevuje žádný gen, který má vztah k hypertenzi, hyperlipoproteinemii nebo inzulinové rezistenci. Zdá se tedy, že na podstatu genetické determinace infarktu myokardu si budeme muset počkat mnohem delší dobu, než jsme původně předpokládali. V současné době platí, že genetická složka kardiovaskulárních nemocí se stále ještě lépe odhalí pozitivní rodinnou anamnézou. Vývoj v oblasti molekulárně-genetických metod je ale tak rychlý, že dobu odhalení genetické podstaty patologie, která je na celém světě hlavní příčinou úmrtí, nelze ani přibližně předpovědět.

Laboratoř pro výzkum aterosklerózy je v současné době organizačně zařazena do Pracoviště experimentální medicíny IKEM, Praha