Editorial (Sanquis 76)
Irena Jirků  
SANQUIS č.76/2010, str. 10

Takřka čtvrt století Karel IV. budoval klášter slovanské liturgie v Emauzích. Dílo bylo završeno na Velikonoční pondělí Léta Páně 1372, když před zraky císaře a jeho syna Václava sloužil mši arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Nový klášter měl přispět ke sjednocení západní a východní církve.

Císař Karel si nekladl malé cíle. Královský klášter stojí nad Vltavou dodnes. Těžko soudit, jak by jeho zakladatel pohlížel na železobetonovou konstrukci, která se vzpíná k nebi místo kostelních věží, rány osudu, které postihly Emauzy ve 20. století, by ho ale jistě šokovaly. Snad by ještě pochopil důvody strádání českých mnichů v německých koncentračních táborech a americké bomby by bral jako tvrdou daň válečné době. Ale deportace benediktinů v roce 1950? Umučení převora v komunistickém žaláři? A co by asi císař mínil o projektu z roku 1983, podle něhož měl být kostel přestavěn na víceúčelový sál? Z příběhu kdysi tak významného a tolik pošlapaného kláštera až mrazí. Zoufalé jsou také fotografie, na nichž manželé Šafaříkovi po svém návratu z exilu zdokumentovali trosky vyvlastněného a restituovaného dědictví po šlechtických předcích. Z prosperujícího hospodářství zbyly po 40 letech komunistického hospodaření hromady suti. Nákladní vozy to kamení po celé týdny odvážely, než se zazelenala tráva a – slovy Berthy Safarik – „otevřel se nový výhled do krajiny“. Paní Bertha svou víru v dobré pokračování rodového příběhu vtěluje do svých obrazů. Také do Emauz se už vrátili benediktini, v jejich chrámu se zase slouží mše... Žijeme naštěstí jinou dobu. Co by o ní (a o nás) soudil císař Karel?

                        Irena Jirků

P. S.: Obrazy Berthy Safarik jsou až do konce dubna vystaveny v galerii WALD Press. Najdete ji na stejné adrese jako naši redakci. Emauzský klášter je přístupný veřejnosti po celý rok.


Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.


obsah čísla 76 ročník 2010





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA