| Hrát (si) s radostí! |
|
Eva Pivodová |
| SANQUIS č.75/2010, str. 96 |
| Začínali s letními kurzy, dnes vyučují celoročně. Právě připravují nový hudebně vzdělávací projekt – celý v angličtině. O Dětské hudebně-dramatické akademii s výukou angličtiny budeme určitě slýchat stále častěji.
|
|
„Viděli jste Anežku, jak se hnala na Sněžku?“ Děti sedí na velkých barevných míčích ve vesele vymalované třídě a za doprovodu Michaely Kuttlerové, hlavní lektorky dětské akademie, zpívají. Soustředí se, nezlobí, ale přitom je z nich cítit nadšení, energie. Po českém repertoáru přichází na řadu angličtina. Vyslovují bezchybně a písničku o ptácích doprovázejí pantomimou. Sova, volavka, hrdlička... Každý přesně ví, co které slovíčko znamená.
Začít brzy
Akademie se vyvinula z úspěšného letního cyklu šestidenních hudebně dramatických kurzů pro děti. „Už zhruba osmnáct let učím zpívat dospělé a tím, jak se tito moji studenti postupem času vdávali, ženili a poté měli děti, přirozeně vznikl prostor udělat něco pro celou rodinu. A jak známo – v dospělém věku se odbourávají jakékoli neduhy hůř – ať to souvisí s hlasem, sebevědomím, vyjadřo- Zpěv, divadlo pohyb, angličtina neboli tříbení dětské osobnosti váním… Tak kde jinde začít než u dětí?“ říká Pavla Zumrová, ředitelka HAP PZ – Hudební akademie Praha PZ, jíž je dětská akademie součástí. „V našem programu máme také angličtinu. Je dokázáno, že pomocí kreativních činností a hudebních vjemů se cizí řeč učí snáze, protože se tak otevírá více branek k vnímání.“ Formou her, písniček, říkadel, pohádek či divadla tu mají i ti nejmenší šanci do angličtiny lehce „vplout“. Akademie tedy spojuje celou paletu múzických umění s průpravou v cizím jazyce, navíc vede děti k tomu, aby se nestyděly vystupovat, měly úctu k druhým a vnímaly lidi kolem sebe, aby uměly fungovat v kolektivu. Zkrátka zcela nenásilně tříbí dětskou osobnost.
|
|
|
Od začátku tohoto školního roku mají v dětské akademii pětačtyřicet dětí, které docházejí pravidelně jednou týdně. Pracují v malých, maximálně dvanáctičlenných skupinkách. Zrovna dnes jsou tu na deset dětí dokonce tři lektorky! Pečlivě sledují průběh výuky u každého dítěte, úspěchy zaznamenávají do „akademiček“ – tak se tu říká žákovským knížkám – prostřednictvím speciálních razítek, za které děti na konci roku dostanou odměnu.
Desetiletý Lukáš, jasný šéf kolektivu, který zná všechny písničky a ještě pomáhá ostatním, si chválí hlavně systém oceňování razítky – očividně dobrá motivace. Devítiletá Kristýnka je tu úplně poprvé, ale kolektiv ji přijal bez váhání: „Bavilo mě, jak jsme se rozezpívávali a každý jsme si pak mohli zkusit doprovod s různými nástroji.“ Druhá Kristýnka – teprve šestiletá – má jasno: „Nejlepší jsou tady kamarádi!“ „A paní učitelky!“ „A vystupování!“ překřikují se malí i větší u svačiny.
Šance pro všechny
Dětská akademie neprovádí žádnou talentovou selekci, je otevřená široké veřejnosti. „Chceme dát dětem šanci se rozvíjet v oblasti, která je jim nejbližší, učit se vlastním prožitkem a aktivitou. Slovo nešika je zakázáno. I ti, kterým to ze začátku nešlo, najednou zatleskají do rytmu, kluky po počáteční nedůvěře začne bavit zpívání… Děti se k nám musí rády vracet a nenápadným – tedy hravým způsobem se vzdělávat. Je dobře, když rodiče investují do mimoškolního času dětí, protože je to utváří a ovlivňuje jejich další život. Krásným zadostiučiněním pro mě bylo, když mi nedávno jedna maminka řekla: Vy tady máte ty děti opravdu dětské! A to je cíl,“ tvrdí Pavla Zumrová.
|
|
|
Kominíček
Všechny skupinky, které jinak pracují samostatně, se několikrát za rok spojí dohromady při přípravě vystoupení pro rodiče a příbuzné – tak třeba loni před Vánoci hrály ve spolupráci s dospělými herci a pod vedením režisérky Věry Maškové z Městských divadel pražských představení Cesta do Jeruzaléma v pražském kostele sv. Salvátora. Na čem pracují teď? „Chystáme dětskou operu Kominíček neboli The Little Sweep Benjamina Brittona. Kompletně celou v angličtině, jak jinak!“ Kominíček vzniká ve spolupráci s Arcibiskupským gymnáziem, nebude chybět orchestr, dospělé party ztvární sólisté z hudebně dramatického souboru Canto, který Pavla Zumrová založila a vede – bude to zkrátka takový předprázdninový bonbonek. Premiéra proběhne 6. června v důstojných prostorách některé ze spřátelených kulturních institucí.
Kromě Kominíčka čeká děti na konci roku ještě jedna velká přehrávka, ovšem pozor: žádné postupové zkoušky. „Jsem proti neoblomným osnovám, zvláště na uměleckých školách. Nemůžete lidi nasměrovat do škatulí, diktovat jim, co je má zajímat, jak se rozvíjet. Rozhodla jsem se, že budu vychovávat své malé i dospělé žáky v prostředí, které jim bude šité na míru a nebude jim nic nutit, i když je dost zaměstnáváme a máme na ně nároky.“
Jako z pohádky
Na cestu domů mě vyprovázejí zvuky klavíru a dětské hlasy. Budova školičky Skřivánek Smarties v zákoutí Michelského lesa (což je jedno z míst, kde probíhá výuka dětské akademie) vypadá v podvečerním měkkém světle jako z pohádky. Však také v jejích prostorách ožívá úžasný tvůrčí svět hudby a fantazie.
www.hudebniakademiepraha.cz
|
|
|
|
 |
obsah čísla 75 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
