K finální inspiraci mě pak přivedla kniha Františka Kožíka Světlo v temnotách. V jejím závěru mě zaujala informace, že dosud nebylo splněno Komenského přání, kterým zapřisáhl na smrtelném loži svého syna Daniela a přítele Kristiána Nigrina k tomu, že připraví k vydání dílo, které měl Komenský v hodině smrti pouze v rukopise. Dílo s názvem Obecná porada o nápravě věcí lidských neboli Všenáprava.
Mé fantazii (nechť čtenář její přebujelost promine) pak vyšla vstříc i jmenná shoda jména Nigrin s rodinou téhož jména, do které jsem se přiženil.
Začal jsem shánět texty. Jejich útlý, ale skvělý výběr jsem nalezl v publikaci Všenáprava obrazem. Tu připravil k vydání známý fotograf Jiří Všetečka. Texty ve spojení s fotografiemi vytvořily vzrušivý aktuální kontext. Zakoupil jsem posléze celé Komenského dílo v latině a požádal jsem o překlady některých částí do češtiny. Na scénáři jsem pracoval sám, ale potřeboval jsem konzultaci s opravdovým komeniologem. Toho, přesněji ji, jsem nalezl v Muzeu J. A. Komenského v Uherském Brodě. Dr. Markéta Pánková mi poskytla nejenom další materiály a odborné rady, ale zprostředkovala i překlady mého výběru do dalších jazyků. Napomohla vydání programové publikace k tomuto projektu a byla a je dobrou duší na cestě za šířením Komenského myšlenek. Scénář jsem nastudoval v originální latinské verzi a dále v překladech do češtiny, angličtiny, němčiny a španělštiny. Francouzskou podobu studuji právě v těchto dnech, kdy se připravuji na zájezd do Francie.

Mluvím zatím jen o přípravě scénáře a o nápadu. Věděl jsem, že jevištní podoba musí mít tvar jakéhosi koncertu. Výběr hudebníka a skladatele byl jednoznačný. Oslovil jsem kytaristu a skladatele Štěpána Raka. A jeho přínos celému projektu byl zásadní. Ještě než byla hotova hudba, vystoupil jsem v létě 1989 se samotným textem na Starých Hradech, v Uherském Brodě, pro krajany ve Vídni a na setkání knihovníků v Praze. Odtud pak přišlo udání pro politickou provokaci. Scénář jsem nabídl Pragokoncertu, ale nebyl přijat.
Se Štěpánem Rakem jsme intenzivně zkoušeli a první, dosud neoficiální vystoupení se uskutečnilo týden
po 17. listopadu, při studentské stávce na Právnické fakultě v Praze. Premiéra celého koncertu pak
20. 12. 1989 v žižkovském Atriu. Ohlas byl mimořádný. Přišlo množství nabídek k vystoupení. Jelikož Štěpán odjížděl na jaře 1990 na několikaměsíční zájezd do USA a Kanady, rozhodli jsme se pro hudební alternaci. Jeho kytarový part byl přepsán do kvartetního obsazení a účast v něm přijali renomovaní hudebníci Jaroslav Svěcený - housle, Miroslav Petráš - violoncello a Miloslav Klaus - kytara. Zobcové flétny a bicí nástroje pod souhrnným názvem orffovský instrumentář jsem obstaral já. V této podobě byl projekt VIVAT COMENIUS natočen i na kazety a později CD nosiče. Ale ani toto nebylo jednoduché. Supraphon, který nejprve spolupráci a participaci přislíbil, od ní pro „komerční nezajímavost“ ustoupil. Celou ekonomickou a organizační tíhu jsme vzali na sebe my dva. Tedy Štěpán a já. Ale velký úspěch u posluchačů a natočení celého projektu Českým rozhlasem a Českou televizí nám přineslo satisfakci. Začaly přicházet i nabídky ze zahraničí. První zájezd se uskutečnil (v kvartetním provedení) do Berlína. Opět s mimořádným ohlasem a dalšími pozváními do Německa, Švédska, Rakouska, Švýcarska, Polska, Slovenska, Velké Británie, Holandska, Tuniska, USA a Kanady. Čtyři poslední jmenované země jsme navštívili už jen ve dvojici se Štěpánem Rakem. Komenského texty oslovují lidi na celém světě. Jejich nadčasový smysl dává inspiraci k zamyšlení nad sebou samým i nad věcmi života společnosti. Nikdy nezapomenu na vystoupení na univerzitě v hlavním městě státu Mississippi, městě Jackson, kde převážně černošští studenti po našem vystoupení vytvořili dlouhou frontu nikoli na naše podpisy, ale na možnost opsat si Komenského texty.
Ve druhé polovině devadesátých let a v roce 2001 se uskutečnila řada vystoupení v zemích Jižní a Střední Ameriky - konkrétně v Chile, v Uruguayi, v Brazílii a Mexiku. Za pozváním do těchto exotických zemí stála velvyslankyně České republiky Dr. Věra Zemanová, která v současné době působí v Peru. Ta nám umožnila poznat nejenom řadu míst, o jejichž existenci a vztahu ke Komenskému jsme neměli tušení, ale umožnila nám prezentovat Komenského pro široké vrstvy obyvatel těchto zemí. A tak právě tam padly rekordy v návštěvnosti našich koncertů, kdy tisíc posluchačů na jednom vystoupení nebylo výjimkou.
O zážitcích ze setkání s lidmi by se dal napsat román a je to téma, které na zpracování teprve čeká. Prozatím poslední vystoupení se uskutečnilo v rámci otevření nové stálé expozice v Muzeu J. A. Komenského v Naardenu. Bohužel i při této příležitosti se ukázalo, že se kolem Komenského mnoho mluví, a často zcela formálně a frázovitě, a málo se z něho bere pro poučení a posilu. A Komenský je schopen nám poskytnout jak poučení, tak posilu. Ale abych se sám nezpronevěřil jeho známé úvaze o tom, že se „má mluvit pouze tehdy, když je třeba“, končím toto stručné ohlédnutí za projektem, který je uprostřed cesty, který se po více než šesti stech provedení chystá na další cesty a který se má od podzimu tohoto roku stát součástí světového turné spolu s výstavou, kterou připravuje Pedagogické muzeum Jana Amose Komenského v Praze.

Koncertní projekt VIVAT COMENIUS byl poprvé uveden v prosinci 1989, ale už předtím, pouze v textové podobě, zazněl na neoficiálních církevních setkáních.
Inspirací byla snaha o naplnění posledního přání J. A. Komenského a o historicky prvé zveřejnění jeho Obecné porady o nápravě věcí lidských.
Hudba Štěpána Raka pak dala Komenského textům koncertní podobu a překlady latinského originálu do češtiny, angličtiny, němčiny a španělštiny umožnily tomuto dílu široké uplatnění po celém světě. Koncert, který je nastudován v pěti jazycích včetně originální latiny, zazněl do této doby ve 30 zemích čtyř kontinentů a byl vyznamenán řadou prestižních ocenění, mj. cenou UNESCO.
Nabídky na vystoupení přicházejí z USA, Mexika, Velké Británie, Německa, Rakouska, ale i z Číny, Uruguaye, Venezuely, Tuniska a z celé řady dalších zemí.
Komenského texty umocněné hudbou Štěpána Raka zazněly i při historickém setkání nejvyšších představitelů členských států NATO v Praze v roce 2002.
Koncertní projekt VIVAT COMENIUS patří k nejvýznamnějším uměleckým počinům posledních let. V roce 2006 se uskuteční jubilejní, šestisté provedení.